Přeskočit na obsah

Černohorská hornatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Černohorská hornatina
Černá hora, která dala okrsku jméno
Nejvyšší bod1423 m n. m. (Zadní Planina)

Nadřazená jednotkaKrkonošské rozsochy
Sousední
jednotky
Český hřbet, Žalský hřbet, Vrchlabská vrchovina, Rýchory, Růžohorská hornatina
Podřazené
jednotky
Černohorská rozsocha, Stráženská rozsocha

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíÚpa, Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černohorská hornatina (německy Schwarzenberger Hochland) je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Přestože je hornatina pojmenována po Černé hoře, nejvyšším vrcholem je Zadní Planina (1423 m).

Geomorfologie

[editovat | editovat zdroj]

Černohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy[1]. Na jižní straně její svahy spadají do Vrchlabské vrchoviny, na západě jí od Žalského hřbetu odděluje tok Labe, na severu prochází hranice s Českým hřbetem dnem Dlouhého a Modrého dolu, na východě jí tok Úpy odděluje od Růžohorské hornatiny a od Rýchor. Dělí se na dva podokrsky (Stráženská rozsocha a Černohorská rozsocha), jejichž hranice je stanovena na tok Klínového potoka a Malého Labe.

Vrcholy nad 1000 m n. m.

[editovat | editovat zdroj]
Liščí hora

Západní stranu hornatiny omývá Labe a východní Úpa, centrální část odvodňuje Malé Labe.

Souvislé monokulturní hospodářské smrčiny jsou v současnosti rozrušeny často rozsáhlými pasekami. Mezi vrcholy Liščí hory a Zadní Planiny roste Borovice kleč. Jsou zde četné luční enklávy (např. Lučiny, Hrnčířské boudy, Liščí louka, Přední a Zadní Rennerovky).

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

Celý prostor Černohorské hornatiny se nachází na území Krkonošského národního parku.

Komunikace

[editovat | editovat zdroj]

Přes Černohorskou hornatinu nevede žádná veřejná komunikace. Četné jsou neveřejné zpevněné komunikace spojující jednotlivé luční enklávy mezi sebou a s obcemi na okrajích. Hornatinu pokrývá hustá síť značených turistických tras.

Rozsáhlejší zastavěné plochy se nacházejí pouze v prostorech obcí a měst v údolích přiléhajících k okrajům hornatiny (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl, Dolní Dvůr, Strážné a Špindlerův Mlýn). Na mnoha lučních enklávách stojí četné horské boudy a chalupy. Na Černé hoře a Hnědém vrchu se stojí rozhledny. Nacházejí se zde četné lyžařské sjezdovky a několik lanových drah:

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)