Železniční trať Jaroměř–Trutnov
Šablona:Infobox železniční trať
Železniční trať Jaroměř – Trutnov (v jízdním řádu označena číslem 032) se nachází na území Královéhradeckého kraje a vede z Jaroměře do Trutnova. Provozovatelem pravidelné osobní dopravy na této trati jsou nyní České dráhy (2013). Mezi stanicemi Trutnov hl. n. a Trutnov-Poříčí jezdí souprava společnosti PKP-PR, která zajišťuje sezónní, víkendovou, mezistátní přepravu na trase Trutnov hl. n. – Trutnov-Poříčí – Královec – Lubawka – Jelenia Góra ve spolupráci se společností GW Train Regio (léto 2013)[1]. Trať není elektrizovaná (2013).
Historie
Listem povolení Františka Josefa Prvního ze dne 15.června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiga, Kleina a bratry Lannovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha a zprovoznila ji v roce 1859.
Další stavba byla zákonem umožněna jako vedlejší stavba železnice Josefovsko-Svatoňovické až na hranice zemské u Karlova Háje listem povolení ze dne 15.června 1856 daným jihoseverní německé železnici spojovací. Společnost zavazuje se, že povolenou železnici ze Svatoňovic do Králova Háje počne v šesti měsících ode dne povolení počítajíc stavěti, že celou železnici ve třech dalších létech postaví a veřejnou jízdu po ní zavede. Trať stavěla společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha a zprovoznila ji v roce 1868.
Dne 1. května 1859 byl slavnostně otevřen poslední úsek Jiho-severoněmecké spojovací dráhy (SNDVB), Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn) Turnov – Liberec a zároveň byla slavnostně otevřena odbočka Jiho-severoněmecké spojovací dráhy Josefov – Svatoňovice. Dne 1. srpna 1868 byla zprovozněna železniční trať Svatoňovice – Poříčí – Královec. V roce 1870 byl zprovozněn poslední úsek Poříčí – Trutnov.[3]
Stavba prvního úseku z Jaroměře do Malých Svatoňovic byla podmíněna těžbou uhlí v regionu Jestřebích hor (Svatoňovický uhelný revír). Trať měla původně vést údolím Úpy přes Ratibořice do Trutnova, ale vlastník dolů ve zmíněném uhelném revíru kníže Jiří Vilém Schaumburg - Lippe se zavázal k roční přepravě 1 600 000 centéřů uhlí a dosáhl tím změny trasy, která nebyla stavebně jednoduchá. Nakonec byl v té době realizována právě jen úsek do Svatoňovic. Stavbu provedly firmy Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů, pracovalo na ní 3000 dělníků a stála 1 792 000 zlatých.[4]
V roce 1865 získala SNDVB koncesi pro pokračování tratě z Malých Svatoňovic dále k pruským hranicím do Královce. Stavbu trati však pozdržela krátká a krvavá prusko-rakouská válka v roce 1866. Přeshraniční styk umožnila poválečná smlouva mezi Rakouskem a Pruskem a doprava zde začala být provozována v roce 1869. O rok později byla zprovozněna spojka mezi dnešními stanicemi Trutnov-Poříčí a Trutnov hlavní nádraží.[5]
Během 2. světové války procházela za zastávkou Suchovršice přes trať státní hranice mezi Protektorátem a Německou říší, část trati se tedy nacházela na cizím území.[6][7] V poválečném období se pak depo v Jaroměři stalo jedním z posledních útočišť parních lokomotiv v Čechách, kdy poslední jízdy parních strojů řady 556.0 proběhly až v roce 1981.[8]
K propadu dříve silné nákladní dopravy došlo mimo jiné v souvislosti s koncem těžby uhlí ve Svatoňovickém, Radvanickém i Žacléřském revíru i ukončením provozu na hraničním přechodu Královec - Lubawka.
V současnosti (2013) jsou na trati na osobních vlacích nasazovány motorové vozy řady 810 a 854, motorové jednotky 814, na rychlících z Prahy do Trutnova pak klasické soupravy v čele s lokomotivami řady 750.7.[9]
Budoucnost
V souvislosti s budoucností tratě Jaroměř - Trutnov se objevují plány na vytvoření lepšího spojení Hradce Králové a Náchoda pomocí nově vystavěné spojky, jež by odbočovala ze stanice Česká Skalice jako náhrady za nevýhodně směrovanou trať Starkoč - Václavice.[10]
Revitalizace trati Hradec Králové-Jaroměř-Trutnov
Na jaře roku 2015 začne revitalizace trati Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov.[11] Především se jedná o rekonstrukce částí tratě (mosty, železniční stanice, přejezdy, kolejové křížení, kolejové oblouky apod.), kde musejí vlakové soupravy nyní při průjezdu výrazně snížit rychlost. Díky tomu bude možné dosáhnout zkrácení cestovní doby Hradec Králové-Svoboda nad Úpou ze současných 120 minut na systémových 90 minut.[11] S elektrifikací úseku Jaroměř-Trutnov tento projekt nepočítá.[11]
Zajímavosti
Na úseku trati mezi Jaroměří a Rychnovkem byl dřevěný železniční most přes Labe, byl ve své době nejdelším v Rakouské monarchii. Vyžadoval pro svou údržbu neustálou přítomnost tesařů. Nakonec byl roku 1890 nahrazen železnou konstrukcí.[4]
Co vypovídají staré jízdní řády
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:
Josefov-Jaroměř, Rychnovek, Jesenice, Česká Skalice, Starkoč, Kostelec Červený, Svatoňovice-Úpice, Poříčí, Trutnov
| rok | provozovaná trať | počet vlaků |
|---|---|---|
| 1900 | 62 Německý Brod – Pardubice – Libava | 4 Os Jaroměř - Poříčí |
| 1921 | 157 Německý Brod – Libava | 6 Os Jaroměř - Poříčí |
| 1928/1929 | 148 Josefov-Jaroměř – Trutnov | 7 Os |
| 1937/1938 | 128 Josefov-Jaroměř – Trutnov | 11 Os Jaroměř - Starkoč, 8 Os Starkoč - Trutnov |
| 1944/1945 | 503b Josefov-Jaroměř – Poříčí | 1 R + 7 Os Jaroměř - Starkoč, 7 Os Starkoč – Svatoňovice-Úpice, 5 Os Svatoňovice-Úpice - Poříčí |
| 1945/1946 | 3b Josefov-Jaroměř – Starkoč - Trutnov | 1 R + 7 Os |
| 1959/1960 | 3b Jaroměř – Starkoč - Trutnov | 3 R + 13 Os |
| 1988/1989 | 031 Jaroměř – Starkoč - Trutnov | 13 Os |
| 2002/2003 | 032 Jaroměř – Trutnov | 4 R + 13 Os Jaroměř - Starkoč, 2 R + 14 Os Starkoč – Trutnov |
| 2012/2013 | 032 Jaroměř – Trutnov | 6 R + 12 Os |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak | ||
Odkazy
Reference
- ↑ Jízdní řád tratě č. 043, r. 2012-2013; SŽDC
- ↑ Železniční muzeum Výtopna Jaroměř
- ↑ Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
- ↑ a b BALÍČEK, Jaroslav; BALÍČEK, Petr. Z historie trati Jaroměř - Trutnov. LD Trutnov. Dostupné online [cit. 2010-12-17]. (Česky)
- ↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 105 - 106. (Česky)
- ↑ Jízdní řád české části trati z roku 1944
- ↑ Jízdní řád německé části trati z roku 1944
- ↑ HRDLIČKA, Jan. Podkrkonošská parní nostalgie. C.K. Podžalské muzeum. Dostupné online [cit. 2010-12-17]. (Česky)
- ↑ Řazení vlaků; ZelPage.cz
- ↑ Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje
- ↑ a b c PAČESNÁ, Daniela. Oznámení záměru [online]. Praha: 4.1.2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „OZ“ použit vícekrát s různým obsahem
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Jaroměř–Trutnov na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Railway line 032 (Czech Republic)
- Wikidata: Railway line Jaroměř - Trutnov
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Popis trati 032 Jaroměř - Trutnov
- Fotogalerie z trati 032
- [1] Historie železničních tratí
- Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
- Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)
