Školství v Českých Budějovicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V Českých Budějovicích jakožto v krajském městě přirozeně došlo k soustředění vzdělávacích institucí vyšších stupňů. Krom základních škol, které se plní žáky bydlícími ve městě, se zde vyskytuje i řada středních škol a gymnázií orientovaných již více na studenty celého kraje a vysoké školy, z nichž minimálně některé fakulty Jihočeské univerzity navštěvuje pestrá paleta studentstva z celé České republiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Historie českobudějovického školství.

Prvními doloženými školskými zařízeními jsou městské školy u kostela svatého Mikuláše a u kostela svatého Prokopa a Jana Křtitele (vznikly někdy ve 14. století). Do vyhnání Židů zde působila též židovská škola.

Výše zmíněné dvě školy poskytovaly základy vzdělání a byly hlavními vzdělávacími institucemi až do příchodu piaristů. Ti zde v druhé polovině 18. století položili základ středního školství založením gymnázia (otevřeno 1762), do té doby si místní obyvatelé rozšiřovali vzdělání na jezuitských gymnáziích (zejména Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Praha) a na univerzitách v Praze, Německu či Itálii.

Základy vysokého školství položilo založení biskupského semináře a filosofického ústavu na počátku 19. století. Poté postupně začal růst města a významu vzdělání a společně s tím vzrůstal i počet škol. V roce 1886 byla založena Německá rolnická škola, pro kterou byla v roce 1898 postavena budova v ulici Na Sádkách.[1]

V druhé polovině 19. století začalo vznikat české školství, o což se zasloužili různé české národní spolky, ženské kongregace a biskup Jan Valerián Jirsík, který zde v roce 1868 založil první českojazyčné českobudějovické gymnázium. V roce 1898 zahájila činnost Česká škola rolnická (na Rudolfovské třídě – v budovách statku Na pěkné vyhkídce).[1] Postupem času se podíl českého školství zvyšoval (v roce 1918 už byl poměr 1:1), po roce 1918 pak došlo k rozsáhlé redukci německého školství.

Těžký úder dostala školská soustava za druhé světové války a po ní. V průběhu války bylo omezeno české školství vyšších stupňů, po válce bylo znovu obnoveno v původním rozsahu, avšak zároveň byly společně s odsunem německého obyvatelstva zrušeny všechny německé školy. Po komunistickém převratu došlo k rozsáhlému rušení a zestátňování nestátních škol a byl zde prosazen model jednotné školy. Zrušením biskupského semináře fakticky zaniklo plnohodnotné vysoké školství v Českých Budějovicích, za které nově zřízená pobočka Pedagogické fakulty UK nepředstavovala adekvátní náhradu. Teprve později po její transformaci ve Vyšší pedagogickou školu a založení Provozně ekonomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Praze do Budějovic plnohodnotné vysoké školství vrátilo. Postupně docházelo ke vzniku řady odborných středních a vyšších odborných škol.

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 došlo k poslední velké radikální proměně českobudějovického školství. Postupně došlo k masívnímu zakládání a obnovování středních škol a gymnázií, jakož i zakládání vysokých škol (zejména Jihočeské univerzity), naproti tomu v důsledku úbytku dětí došlo ke spojování či rušení řady základních škol a předškolních zařízení.

Stav školství[editovat | editovat zdroj]

Ve školním roce 2004/2005 působilo v Českých Budějovicích 27 mateřských škol (24 státních, 2 katolické a 1 soukromá; celkem 2465 dětí), 19 základních škol (18 státních a 1 katolická; 9458 žáků), 6 základních uměleckých škol (4 státní a 2 soukromé; 2700 žáků), 19 středních odborných škol či učilišť (13 státních a 6 soukromých; 8 180 žáků), 7 gymnázií (4 státní, 2 soukromé a 1 katolické; 2899 studentů), 6 vyšších odborných škol (1241 studentů) a 2 vysoké školy (Jihočeská univerzita s téměř 8500 studenty a Vysoká škola evropských a regionálních studií s 240 studenty).

Základní školství[editovat | editovat zdroj]

V Českých Budějovicích je k roku 2022 16 základních škol zřízených městem[2] a jedna církevní základní škola. Dvě (ve skutečnosti tři, jedna je odloučeným pracovištěm) z těchto základních škol mají pouze první stupeň.

  • Základní škola a základní umělecká škola, Bezdrevská 3
  • Základní škola, Dukelská 11
  • Základní škola a mateřská škola, Emy Destinové 46
  • Základní škola, Grünwaldova 13
  • Základní škola a mateřská škola J. Š. Baara
  • Základní škola a mateřská škola, Kubatova 1
  • Základní škola a mateřská škola, L. Kuby 48
  • Základní škola, Matice školské 3
  • Základní škola Máj I, M. Chlajna 21
  • Základní škola Máj II, M. Chlajna 23
  • Základní škola, Nerudova 9
  • Základní škola a mateřská škola, Nová 5
  • Základní škola, O. Nedbala 30
  • Základní škola, Pohůrecká 16
  • Základní škola a mateřská škola T. G. Masaryka, Rudolfovská 143 (Nové Vráto, pouze 1. stupeň)
  • Základní škola a mateřská škola, Vl. Rady 1 (Mladé, pouze 1. stupeň)
  • Církevní základní škola, Rudolfovská

Jednou ze základních škol je i ZŠ Grünwaldova. Jejím ředitelem je Vladimír Caldr, bývalý hokejový reprezentant. Škola je zaměřena na výuku sportů - fotbalu, hokeje, krasobruslení. Z této školy pochází mnoho známých sportovců, jako je např. Milan Michálek, David Lafata, Zdeněk Kutlák.

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Gymnázia[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Konzervatoř České Budějovice
  • Obchodní akademie České Budějovice
  • Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o.
  • SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
  • Střední průmyslová škola stavební České Budějovice
  • Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická
  • Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu
  • Střední škola informační technologie (EDUCAnet)
  • Střední škola informatiky a právních studií, z. ú.
  • Střední škola obchodní
  • Střední škola polytechnická
  • Střední škola pro sluchově postižené
  • Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická České Budějovice
  • Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická
  • Vyšší odborná škola a Střední škola, s. r. o.

Vysoké školství[editovat | editovat zdroj]

V současné době existují v Českých Budějovicích 3 vysoké školy. Nejvýznamnější je Jihočeská univerzita, která byla založena v roce 1991 společnými silami dosavadních dvou českobudějovických vysokých škol, Akademie věd ČR, biskupství českobudějovického a místních výzkumných a zdravotnických zařízení. V současné době má univerzita 7 fakult (biologická, ekonomická, filosofická, pedagogická, teologická, zdravotně sociální, zemědělská) a dva ústavy (Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity a Výzkumný ústav rybářský a hydrologický). Studuje na ní asi 8 500 studentů, což představuje mimo prázdniny i významný přírůstek městského obyvatelstva.

Dalšími vysokými školami jsou Vysoká škola evropských a regionálních studií (má status obecně prospěšné společnosti a studuje na ní asi 240 studentů) a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, která zahájila výuku v roce 2007. V roce 2010 uvažovalo ministerstvo o jejím zrušení, ale k němu nakonec nedošlo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NOVOTNÝ, Miroslav. Dějiny vyššího školství a vzdělanosti na jihu Čech od středověkých počátků do současnosti. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita 264 s. ISBN 80-7040-883-9, ISBN 978-80-7040-883-4. OCLC 85714298 S. 138. 
  2. Základní školy zřizované statutárním městem České Budějovice [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1)
  • NOVOTNÝ, Miroslav. Dějiny vyššího školství a vzdělanosti na jihu Čech od středověkých počátků do současnosti. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, 2006. ISBN 8070408839

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]