Školství v Českých Budějovicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

V Českých Budějovicích jakožto v krajském městě přirozeně došlo k soustředění vzdělávacích institucí vyšších stupňů. Krom základních škol, které se plní žáky bydlícími ve městě, se zde vyskytuje i řada středních škol a gymnázií orientovaných již více na studenty celého kraje a vysoké školy, z nichž minimálně některé fakulty Jihočeské univerzity navštěvuje pestrá paleta studentstva z celé České republiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Historie českobudějovického školství.

Prvními doloženými školskými zařízeními jsou městské školy u kostela svatého Mikuláše a u kostela svatého Prokopa a Jana Křtitele (vznikly někdy ve 14. století). Do vyhnání Židů zde působila též židovská škola.

Výše zmíněné dvě školy poskytovaly základy vzdělání a byly hlavními vzdělávacími institucemi až do příchodu piaristů. Ti zde v druhé polovině 18. století položili základ středního školství založením gymnázia (otevřeno 1762), do té doby si místní obyvatelé rozšiřovali vzdělání na jezuitských gymnáziích (zejména Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Praha) a na univerzitách v Praze, Německu či Itálii.

Základy vysokého školství položilo založení biskupského semináře a filosofického ústavu na počátku 19. století. Poté postupně začal růst města a významu vzdělání a společně s tím vzrůstal i počet škol.

V druhé polovině 19. století začalo vznikat české školství, o což se zasloužili různé české národní spolky, ženské kongregace a biskup Jan Valerián Jirsík, který zde v roce 1868 založil první českojazyčné českobudějovické gymnázium. Postupem času se podíl českého školství zvyšoval (v roce 1918 už byl poměr 1:1), po roce 1918 pak došlo k rozsáhlé redukci německého školství.

Těžký úder dostala školská soustava za druhé světové války a po ní. V průběhu války bylo omezeno české školství vyšších stupňů, po válce bylo znovu obnoveno v původním rozsahu, avšak zároveň byly společně s odsunem německého obyvatelstva zrušeny všechny německé školy. Po komunistickém převratu došlo k rozsáhlému rušení a zestátňování nestátních škol a byl zde prosazen model jednotné školy. Zrušením biskupského semináře fakticky zaniklo plnohodnotné vysoké školství v Českých Budějovicích, za které nově zřízená pobočka Pedagogické fakulty UK nepředstavovala adekvátní náhradu. Teprve později po její transformaci ve Vyšší pedagogickou školu a založení Provozně ekonomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Praze do Budějovic plnohodnotné vysoké školství vrátilo. Postupně docházelo ke vzniku řady odborných středních a vyšších odborných škol.

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 došlo k poslední velké radikální proměně českobudějovického školství. Postupně došlo k masívnímu zakládání a obnovování středních škol a gymnázií, jakož i zakládání vysokých škol (zejména Jihočeské univerzity), naproti tomu v důsledku úbytku dětí došlo ke spojování či rušení řady základních škol a předškolních zařízení.

Stav školství[editovat | editovat zdroj]

Ve školním roce 2004/2005 působilo v Českých Budějovicích 27 mateřských škol (24 státních, 2 katolické a 1 soukromá; celkem 2465 dětí), 19 základních škol (18 státních a 1 katolická; 9458 žáků), 6 základních uměleckých škol (4 státní a 2 soukromé; 2700 žáků), 19 středních odborných škol či učilišť (13 státních a 6 soukromých; 8 180 žáků), 7 gymnázií (4 státní, 2 soukromé a 1 katolické; 2899 studentů), 6 vyšších odborných škol (1241 studentů) a 2 vysoké školy (Jihočeská univerzita s téměř 8500 studenty a Vysoká škola evropských a regionálních studií s 240 studenty).

Základní školství[editovat | editovat zdroj]

Jednou ze základních škol je i ZŠ Grünwaldova. Jejím ředitelem je Vladimír Caldr, bývalý hokejový reprezentant. Škola je zaměřena na výuku sportů - fotbalu, hokeje, krasobruslení. Z této školy pochází mnoho známých sportovců, jako je např. Milan Michálek, David Lafata, Zdeněk Kutlák.

Vysoké školství[editovat | editovat zdroj]

V současné době existují v Českých Budějovicích 3 vysoké školy. Nejvýznamnější je Jihočeská univerzita, která byla založena v roce 1991 společnými silami dosavadních dvou českobudějovických vysokých škol, Akademie věd ČR, biskupství českobudějovického a místních výzkumných a zdravotnických zařízení. V současné době má univerzita 7 fakult (biologická, ekonomická, filosofická, pedagogická, teologická, zdravotně sociální, zemědělská) a dva ústavy (Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity a Výzkumný ústav rybářský a hydrologický). Studuje na ní asi 8 500 studentů, což představuje mimo prázdniny i významný přírůstek městského obyvatelstva.

Dalšími vysokými školami jsou Vysoká škola evropských a regionálních studií (má status obecně prospěšné společnosti a studuje na ní asi 240 studentů) a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, která zahájila výuku v roce 2007. V roce 2010 uvažovalo ministerstvo o jejím zrušení, ale k němu nakonec nedošlo.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]