Přeskočit na obsah

Řepčín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo Řepčín (latin­sky původně Repsin, Repsine[1]) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území na severozápadě statutárního města Olomouce, které má přes 1 tisíc obyvatel. Od roku 1919 je součástí Olomouce.

Historie

První zmínka o Řepčíně pochází z listiny biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Původně malá ves, vždy českého charakteru, patřila zčásti do majetku olomoucké kapituly, zčásti klášteru Hradisko a několik domů klášteru augustiniánek u sv. Jakuba na olomouckém Předhradí (tato část však roku 1532 připadla kapitule). Byl zde také svobodný dvůr v majetku olomouckých měšťanů. Farní správou Řepčín patřil nejdříve pod kostel sv. Mořice, po roce 1783 do Křelova a od roku 1942 Hejčína. Roku 1850 se stal samostatnou politickou obcí, v tu dobu zde žilo 526 obyvatel, přičemž ke konci 19. století se jejich počet zvýšil na 1319. Samostatným Řepčín zůstal do roku 1919, kdy byl začleněn do Velké Olomouce jako její městská část.[1]

Významným počinem se stalo založení kláštera dominikánek roku 1889, který byl mateřským domem pro dalších 23 filiálek jak v okolí, tak třeba v USA. V Řepčíně řádové sestry měly také dívčí učitelský ústav, dívčí obecnou a měšťanskou školu a později i odbornou školu pro ženská povolání. Na počátku 30. let 20. století byl klášter dále rozšířen o prostory dívčího reálného gymnázia. Jejich činnost přerušil až komunistický režim, v roce 1950 musely odsud odejít a klášter pak sloužil jako vojenské učiliště pohraniční a vnitřní stráže, později jako nemocnice, součást Fakultní nemocnice Olomouc.[2]

Hospodářský rozvoj obce souvisel s přivedením železnice do Kostelce, kdy zde byla zřízena železniční stanice Olomouc-Řepčín. V důsledku toho byla v roce 1903 postavena Brochova továrna na výrobu chemikálií, po třech letech přesunutá do Hodolan a nahrazená výrobou vidlí a vozových náprav Františka Pospíšila. Tento závod byl vzápětí rozšířen o slévárnu šedé litiny, což dalo základ velkým Moravským ocelárnám a železárnám, jež do jinak zemědělské obce přivedly řadu dělníků a fungovaly i po znárodnění roku 1945.[3]

Veřejná knihovna hlavního města Olomouce otevřela roku 1946 pobočku Řepčín. V roce 1991 byla založena Rodinná škola Olomouc, která byla přetransformována v roce 1995 na Střední odbornou školu Olomouc spol. s r. o.

Vývoj Řepčína podle sčítání lidu[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 535 680 976 1319 1567 1826 1888[p 1]
Domů 68 82 98 114 132 161 196
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 1484 1344 1120 805 703 691 1241
Domů 231 ? 228 213 232 218 270
  1. ↑ Z toho 1856 osob národnosti československé, 18 německé a 14 ostatních.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 84–86. Dále jen „Tichák (2000)“. 
  2. ↑ Tichák (2000), str. 87–88.
  3. ↑ Tichák (2000), str. 86–87.
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659. 
  5. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85. 

Související články

Externí odkazy

Statutární město Olomouc
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Řepčín&oldid=16659580“