Čekal
 Čekal | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. ledna 2014 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Jihomoravského kraje |
| Nadm. výška | 366–370 m n. m. |
| Rozloha | 3,21 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Znojmo |
| Umístění | Olbramkostel |
| Souřadnice | 48°56′8,16″ s. š., 15°56′58,67″ v. d. |
  Čekal | |
| Další informace | |
| Kód | 5898 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čekal je přírodní památka severně od městyse Olbramkostel v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Chráněné území bylo vyhlášeno k ochraně biotopu rybníka a přilehlého břehového porostu s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména kuňky obecné.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Jihomoravského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 1. ledna 2014.[3]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka se nachází v katastrálním území Olbramkostel v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Chráněné území s rozlohou 3,21 hektaru leží v nadmořské výšce 366–370 metrů v Jevišovické pahorkatině a částečně se překrývá s evropsky významnou lokalitou Čekál.[3]
Abiotické poměry[editovat | editovat zdroj]
Geologické podloží okolní krajiny tvoří ruly a migmatity moravského moldanubika a bítešská ortorula moravika.[4] Oblast se nachází v Jevišovické pahorkatině, konkrétně v jejím podcelku Znojemská pahorkatina a okrsku Bojanovická pahorkatina,[5] pro niž je charakteristický plochý zvlněný povrch rozčleněný údolími Jeviškovky a jejích přítoků.[4] Z půdních typů se v okolí rybníka vyvinuly fluvizemě a gleje.
Jádrem chráněného území je rybník Čekál, jehož část (asi 70 % rozlohy) oddělená hrázkou slouží k chovu ryb. Obklopuje jej olšina a v širším okolí orná půda. Zdrojem vody v rybníku je Vlašňovský potok.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí přírodní památka leží v mírně teplé oblasti MT11,[3] pro niž jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50 a počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 a 130.[6]
Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]
Předmětem ochrany v přírodní památce jsou ekosystémy vegetace letněných rybníků (asi 10 % rozlohy), vegetace obnažených den teplých oblastí (10 % rozlohy), makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod (40 % rozlohy) a řada druhů rostlin a živočichů.[7]
Přímo v rybníku hojně roste silně ohrožený rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides), v litorálním pásmu se vyskytují tisíce jedinců žabníku trávolistého (Alisma gramineum), a na přilehlém podmáčeném poli rostou velké populace zdravínku jarního (Odontites vernus) a kypreje yzopolistého (Lythrum hyssopifolia).[7]
Z kriticky ohrožených druhů živočichů mělké části rybníka využívá hojná populace šidélka huňatého (Coenagrion scitulum) a vodomila černého (Hydrophilus piceus). Před rokem 2014 byl zaznamenán také kriticky ohrožený brouk Haliplus variegatus.[7] Z evropsky významných druhů využívá mělkou část rybníka kuňka obecná (Bombina bombina), ale její populace se v době vyhlášení chráněného území zmenšovala.[8] K dalším zaznamenaným oboživelníkům ve skupině silně ohrožených druhů na lokalitě patří čolek obecný (Lissotriton vulgaris), skokan štíhlý (Rana dalmatina), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha zelená (Bufotes viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) a skokan zelený (Pelophylax esculentus). Pozorována byla také ropucha obecná (Bufo bufo) a z plazů užovka obojková (Natrix natrix). V roce 2008 byli nalezeni také juvenilní jedinci nejspíše čolka dravého (Triturus carnifex).[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b c Čekal [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bojanovická pahorkatina, s. 75.
- ↑ a b Plán péče o přírodní památku Čekal na období 2014–2028 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2013-11-29 [cit. 2023-12-29]. S. 8. Dále jen Plán péče (2014–2028). Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ a b c Plán péče (2014–2028), s. 6.
- ↑ Plán péče (2014–2028), s. 9.
- ↑ Plán péče (2014–2028), s. 9–10.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čekal na Wikimedia Commons
