Přeskočit na obsah

Srážky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o meteorologickém jevu. Další významy jsou uvedeny na stránce Srážka.
Dlouhodobý denní průměr srážek
Rozdíl výparu a srážek v mm/den

Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o soustavu částic vody, vzniklých kondenzací vodní páry nebo sublimací a podobně (například zdvižením větrem z povrchu země), které padají z atmosféry na zemský povrch či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství. Globálně spadne průměrně 2,7 mm srážek za den.[1] S růstem teploty poroste míra srážek[2]výparu.[3] Výpar je ale složitý jev a závisí na teplotě (se kterou roste), slunečním zářením (ovlivněné množstvím oblaků), dostupnosti vody v půdě,[4] ale i biologické transpirace (tvořící přibližně desetinu výparu),[5] tedy celkové evapotranspirace. Globálně ale oblačnost klesá.[6] V ČR pro nejpesimističtější model RCP 8.5 je předpovězen hlavně nárůst srážek v zimě a neznatelná změna v létě.[7] Světově průměrně spadne většina srážek na daném místě během dvou týdnů v roce.[8]

Příčiny srážek

[editovat | editovat zdroj]
Dešťové srážky
  • Orografické – srážky vznikající vynuceným výstupem vzduchu způsobeným tvarem terénu (orografií). Významné jsou především na horských překážkách.
  • Konvektivní – srážky způsobené výstupem vzduchu v důsledku konvekce, které vzniká při nerovnoměrném zahřívání zemského povrchu. Bublina zahřátého vzduchu, který má menší hustotu, vystupuje nahoru; stoupá, dokud je teplejší než okolní vzduch. Při dosažení hladiny kondenzace vzniknou kupovité oblaky. Při intenzivní konvenci se oblaka vyvíjí vertikálně do podoby bouřkového oblaku (typické v létě).
  • Cyklonální – srážky vznikající při výstupu vzduchu způsobeném celkovým pohybem vzduchových hmot.

Druhy srážek

[editovat | editovat zdroj]

Atmosférické srážky

[editovat | editovat zdroj]

Usazené srážky

[editovat | editovat zdroj]

Dělení podle skupenství

[editovat | editovat zdroj]

Kapalné srážky

[editovat | editovat zdroj]
  • déšť
  • mrznoucí déšť
  • mrholení
  • mrznoucí mrholení
  • rosa

Tuhé srážky

[editovat | editovat zdroj]
  • sníh
  • sněhové krupky
  • sněhová zrna
  • zmrzlý déšť
  • krupky
  • kroupy
  • ledové jehličky
  • zmrzlá rosa
  • jíní
  • námraza
  • ledovka

Srážky smíšené

[editovat | editovat zdroj]

Při teplotách lehce nad 0 °C.

Srážky pevné (sněhové, ledové)

[editovat | editovat zdroj]

Při teplotách pod 0 °C

Měření srážek

[editovat | editovat zdroj]
Srážkoměr

Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m²). Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Srážkoměr neboli ombrometr se používá k měření úhrnu srážek. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami) nebo drosograf (zaznamenává množství rosy). V současnosti se k odhadu a krátkodobé předpovědi intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.

Srážkový úhrn je charakterizován jako výška vodního sloupce srážek za určitý časový úsek. Obvykle bývá uváděn v jednotkách mm/hod., mm/rok.

Vliv na měření (i přes 10 procent) může mít vítr, odpar či následné stanovení hodnot pro dané území.[9] V tropech je nesoulad měření ještě větší.[10]

Orografické překážky

[editovat | editovat zdroj]

Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem takto orograficky zeslabených srážek může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm/rok. Naopak příkladem zesílených srážek na návětrné straně jsou Jizerské hory, zejména severozápadně orientované údolí říčky Smědé, na jehož konci dosahují průměrné roční úhrny kolem 1700 mm, což je nejvíce v celé České republice.

Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách – například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m n. m. Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.

Rozdělení intenzit srážek

[editovat | editovat zdroj]
Rozdělení intenzit srážek
intenzita déšť [mm/h] sněžení [cm/h] mrholení [mm/h]
velmi slabá neměřitelné množství jednotlivé vločky, které nepokrývají celý exponovaný povrch bez ohledu na délku trvání jevu neměřitelné množství
slabá 0,1 – 2,5 <0,5 : neovlivňuje dohlednost <0,1
mírná 2,6 – 8 0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená 0,1 – 0,2
silná 8 – 40 >4 : dohlednost zhoršená již na 500 m 0,2 – 0,3
velmi silná >40 krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500 m Nepoužívá se – mrholení v takovém případě přechází v déšť
  1. GPCP (Monthly): Global Precipitation Climatology Project [online]. anglicky: climatedataguide.ucar.edu [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Climate Change 2021 The Physical Science Basis. [s.l.]: IPCC AR6, WG I, 2021. Dostupné online. S. SPM-25. (anglicky) 
  3. STONE, Alvin. Global warming increases rain in world's driest areas. phys.org [online]. 2016-03-08 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. El Niño’s impact on continental evaporation [online]. 2014-01-22 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Evaporation. education.nationalgeographic.org [online]. [cit. 2023-12-24]. Dostupné online. 
  6. Climate and clouds. www.climate4you.com [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. 
  7. https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/european-precipitation-2/assessment - What is the trend in precipitation across Europe?
  8. Half of the world's annual precipitation falls in just 12 days, new study finds. phys.org [online]. 2018-11-16 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. RIBEIRO, A S; ALMEIDA, M C; COX, M G; SOUSA, J A; MARTINS, L; LOUREIRO, D; BRITO, R. Role of measurement uncertainty in the comparison of average areal rainfall methods. S. 044001. Metrologia [online]. 2021-08-01. Roč. 58, čís. 4, s. 044001. Dostupné online. DOI 10.1088/1681-7575/ac0d49. (anglicky) 
  10. Global climate databases work with incorrect data for the tropics, study shows. phys.org [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]