Zlatý vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zlatý vrch
Vrchol 657 m n. m.

Státy Česko Česko
Pohoří Lužické hory / Kytlická hornatina / Klíčská hornatina / Studenecká hornatina
Souřadnice 50°49′19″ s. š., 14°27′54″ v. d.
Zlatý vrch
Fire.svg
Zlatý vrch
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní památka
Zlatý vrch
Goldberg 2.jpg
Datum vyhlášení 17. března 1964[1]
Vyhlásil Okresní národní výbor Děčín
Kód ÚSOP 533
Lokalita město Česká Kamenice
(k. ú. Líska)
Výška 600–656[1] m n. m.
Výměra 3,6 ha[1]
Seznam CHÚ v okrese Děčín

Zlatý vrch je národní přírodní památka na stejnojmenném vrchu na severu České republiky, v Ústeckém kraji, v okrese Děčín, přibližně 4 km severovýchodně od města Česká Kamenice, asi 1 km východně od její části, vesnice Líska, v západní části Lužických hor. Zlatý vrch byl vyhlášen chráněným územím 18. února 1964 vyhláškou ONV v Děčíně. Důvodem ochrany je dokonale vyvinutá sloupcová odlučnost v tělese olivínického alkalického čediče (kamenné varhany) s mimořádnou, až 30metrovou délkou kamenných sloupů. Péčí o území je pověřena správa CHKO Lužické hory.

Historie a popis[editovat | editovat zdroj]

Lom byl na Zlatém vrchu otevřen kolem roku 1870. V roce 1940 byla v lomech (včetně sousedního Stříbrného vrchu) ukončena těžba a oba vrchy byly prohlášeny za chráněné. Ještě před koncem druhé světové války byla těžba obnovena a pokračovala i po roce 1945. Zlatý vrch byl podruhé vyhlášen chráněným územím v roce 1964, ale již bez sousedního Stříbrného vrchu. Těžba v lomu byla definitivně zastavena 27. listopadu 1973, kdy byla odkryta celá lomová stěna, kterou tvoří až 30 metrů vysoké, dokonale vyvinuté čedičové sloupy.

Čedičové sloupy ze Zlatého vrchu se údajně používaly i při stavbě mořských hrází v Nizozemí.

Skalnatý vrchol Zlatého vrchu a sutěmi pokryté jeho svahy pokrývá přirozeně rozvolněný přibližně 120 let starý řídký bukový les s příměsí klenu, jasanu a ojediněle i dubu. V jeho podrostu bylo nalezeno 76 různých druhů rostlin, z nichž k nejzajímavějším druhům patří bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá, samorostlík klasnatý, kakost smrdutý a mařinka vonná.

Geomorfologické začlenění[editovat | editovat zdroj]

Nadmořská výška vrchu je 656,6 metru. Geomorfologicky spadá do celku Lužické hory, podcelku Kytlická hornatina, okrsku Klíčská hornatina a podokrsku Studenecká hornatina.[2]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Zlatý vrch je zpřístupněn odbočkou červené turistické cesty, která je v úseku kolem Zlatého vrchu též Evropskou dálkovou trasou E3. Dále okolo Zlatého vrchu vede Naučná stezka Okolím Studence o délce 22,5 km, která tu má zastávku číslo 14 a byla zpřístupněna v dubnu 2002.[3] Horolezectví je na Zlatém vrchu zcela zakázáno.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NPP Zlatý vrch [online]. AOPK ČR, [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda: Geomorfologické členění reliéfu Čech, Kartografie : Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6
  3. Naučná stezka Okolím Studence [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné online.  
  4. Zlatý vrch [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]