Nebočadský luh
 Nebočadský luh | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.JPG) Pohled na Nebočadský luh od silnice | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 30. prosince 1994 |
| Vyhlásil | Správa CHKO České středohoří |
| Nadm. výška | 130–130 m n. m. |
| Rozloha | 12,15 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Děčín |
| Umístění | Nebočady |
| Souřadnice | 50°43′14,52″ s. š., 14°11′33″ v. d. |
  Nebočadský luh | |
| Další informace | |
| Kód | 1728 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nebočadský luh je přírodní památka jižně od okresního města Děčín v Ústeckém kraji na poloostrově při pravém břehu Labe poblíž vsí Nebočady a Jakuby. Lokalita je v péči Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří.
Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]
Předmětem ochrany je slepé říční rameno Labe a poloostrov s pozůstatky lužního lesa. Jedná se o významné hnízdiště (ledňáček říční, morčák velký, bukáček malý, orlovec říční, ostralka štíhlá) a zimoviště ptáků (kormorán velký). Od počátku 90. let 20. století byl na lokalitě zaznamenán výskyt bobra evropského, který je řazen mezi kriticky ohrožené druhy živočichů.[3] Bobři ovšem patří k neustále migrujícím druhům a proto se jejich ochrana na přesně vymezené lokalitě míjí účinkem. Obecně lze jen konstatovat, že se bobři vyskytují v oblasti pravého břehu Labe v prostoru mezi Svádovem a státní hranicí u Hřenska.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Již dlouho před vyhlášením chráněného území v roce 1994 (respektive faktickým vyhlášením až v roce 1995, po vypořádání připomínek Povodí Labe), byla tato lokalita známa jako hnízdiště a zimoviště vzácného vodního ptactva. Původně se jednalo o ostrov. Významně byla podoba tohoto území ovlivněna na přelomu 19. a 20. století v důsledku vydláždění říčních břehů a výstavby valů a lagun, což mělo přispět ke zlepšení plavebních podmínek na Labi. Podle dobových snímků z druhé poloviny 19. století na této lokalitě byla pouze louka, zřejmě zemědělsky obhospodařovaná, a neexistoval zde žádný porost dřevin. Až později došlo na poloostrově k výsadbě topolů černých.[5]
Ohrožení lokality[editovat | editovat zdroj]
Při zvýšené hladině Labe jsou části poloostrova pravidelně zaplavovány, větší zásah pak představovaly zejména velké povodně na počátku 21. století v letech 2002[6] a 2013.[7] V důsledku těchto velkých záplav byla lokalita ohrožena nejen jedovatými látkami z průmyslových a chemických provozů podél Labe, ale i množstvím naplaveného odpadu, mezi jiným i předměty větších rozměrů (vozíky, lednice, zahradní chatky, kontejnery, plasty).[5]
Povodněmi byly na poloostrově poničeny mnohé dřeviny, takže zdejší porosty značně prořídly. Bylinné patro měkkého luhu s porosty jilmu, vrb a topolů je silně ovlivněno eutrofizací záplavových labských vod a sedimentů. Převládá zde kopřiva dvoudomá a rychle se šířící netýkavka žláznatá. Průběžně je třeba potlačovat rozmáhající se porosty invazních, geograficky nepůvodních druhů rostlin, jako např. křídlatky japonské.[3][5]
Střet se záměry EU[editovat | editovat zdroj]
Od roku 2006 trvá evropská komise na zařazení lokalit na dolním toku Labe v České republice do seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000.[8] Tento záměr se dostal do konfliktu s plány Ředitelství vodních cest ČR a vlády České republiky na výstavbu jezu na Labi, tzv. "Plavebního stupně Děčín".[9][10] Kvůli dlouhodobému odkládání zařazení dolního toku Labe do soustavy Natura 2000 vládou ČR se tento konflikt na počátku roku 2016 vyhrotil až do podoby hrozby vysokých sankcí.[11] Plánovaná výstavba "Plavebního stupně Děčín" je považována za významné ohrožení chráněné lokality.[4]
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
V roce 2014 byla dokončena výstavba nové cyklostezky v úseku souběžně se silnicí II/261 a železniční tratí 073 na pravém břehu Labe. Při výstavbě cyklostezky byl vykácen pobřežní porost a došlo k obnažení slepého ramene řeky. Na břehu poblíž přírodní památky bylo zřízeno odpočívadlo cyklostezky s informačními tabulemi.[5] Přístup na poloostrov se nachází 300 metrů od autobusové zastávky Děčín, Jakuby. Pokud jde o železniční dopravu, jižní hranice chráněného území je vzdálena 2 km od železniční zastávky Boletice nad Labem a 2,5 km od zastávky Těchlovice.
Stav památky v dubnu 2016[editovat | editovat zdroj]
-
Informační tabule na břehu slepého ramene Labe -
Informace o výskytu bobrů -
Pohled přes poloostrov na druhý břeh Labe -
Okraj přírodní památky u cyklostezky -
Pohled z poloostrova směrem k Děčínu -
Celý poloostrov je zarostlý kopřivami
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b Popis lokality na stránkách CHKO České středohoří. ceskestredohori.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26.
- ↑ a b Chráněné druhy živočichů a rostlin. Zoologická část: bobr evropský [online]. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří [cit. 2019-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-17.
- ↑ a b c d BUK, Martin. Plán péče o přírodní památku Nebočadský luh na období 2014 - 2026 [online]. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří, 2014-01-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva České inspekce životního prostředí z roku 2003[nedostupný zdroj]
- ↑ Vyhonocení povodní v červnu 2013 [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2020-07-10]. PDF, str. 9. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
- ↑ DVOŘÁK, Michal. Ministerstva se přou o ochranu Labe. EU ji chce, problém je ale s jezem. idnes.cz [online]. 2015-09-07 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Strategický záměr Ředitelství vodních cest ČR
- ↑ BERÁNEK, Karel a kol. Územní studie zhodnocení plavebního stupně Děčín ve vazbě na udržitelný rozvoj území [online]. Praha: Atelier T - plan, 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
- ↑ ŠVEC, Pavel. Bruselu došla trpělivost, Česko dál váhá s ochranou unikátního údolí Labe. idnes.cz [online]. 2016-30-04 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam chráněných území v okrese Děčín
- Seznam památných stromů v okrese Děčín
- Povodeň v Čechách (2013)
- Povodeň v Česku (2002)
- Dolní Labe (vodní cesta)
- Slavíkovy ostrovy
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebočadský luh na Wikimedia Commons
