Vintíř (poustevník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kenotaf svatého Vintíře na jižní stěně břevnovské baziliky sv. Markéty

Blahoslavený Vintíř (německy Gunther nebo Günther, latinsky Guntharius, někdy uváděn jako Gunther z Niederaltaichu, asi 9551045, někdy označován jako svatý) byl německý benediktinský mnich, zakladatel kláštera Rinchnach. Z jeho jména vzniklo německé jméno Günther.[1]

Vintíř žil v 10.11. století a jeho život je opředen mnoha nejasnostmi. Narodil se někdy kolem roku 955 v hraběcí rodině v Durynsku, byl bratrancem[2] bavorského vévody a pozdějšího římského císaře Jindřicha II. a díky sňatku Jindřichovy sestry Giselykrálem Štěpánem (později svatořečeným) se stal spřízněným i s uherským vládnoucím rodem. V Urách strávil několik let, především v lesích u dnešního Bakonybélu, kde kolem roku 1018 založil benediktinský klášter sv. Mořice.[3]

Je pravděpodobné, že se přátelil s přemyslovskými bratry Oldřichem a Jaromírem, kteří v roce 1001 utekli z Čech před krutým Boleslavem Ryšavým. Kolovala pověst, že se Vintíř stal kmotrem knížete Břetislava, Oldřichova syna.

Ve 45. roce svého života se Vintíř po seznámení s učením benediktinů rozhodl stát se řeholníkem. Rozdal svůj majetek a v roce 1006 se stal řádovým mnichem benediktinského kláštera v bavorském Niederaltaichu, kde na další utváření jeho názorů na život a víru měl vliv opat Gothard. Nejprve se i navzdory vstupu do řádu nemohl vzdát světských radovánek, později ale odchází do samoty a žije příkladný život světce. Prošel Bavorskem, krátký čas pobyl v Rancingu (dnešní Lahling), později se přemístil do kraje nad Řezným potokem (na bavorské straně Šumavy), kde si založil poustevnu, která se s příchodem dalších bratří později rozrostla v klášter Riminichi (klášter Rinchnach). Podílel se na vybudování kaple sv. Jana Křtitele. Později se dostal do oblasti kolem hradu Rabí a nakonec se usadil na vrchu Březník (Dobrá Voda), kde v poustevně Březnice zemřel.

Břetislav I. oceňoval jeho misionářské úsilí a využíval jej jako diplomata. Je doloženo Vintířovo působení v jednání mezi císařem Jindřichem III. a českým knížetem. Zemřel 9. října 1045 ve své poustevně na šumavské hoře Březník.[4] Na základě svého přání byl pochován v břevnovském klášteře. Jeho ostatky během husitských válek rozházeli husité. Jeho kenotaf se nachází při jižní stěně tamní baziliky sv. Markéty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Překlad Pola, Vojtěch a Brichtová, Terezie. 3. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2002. 702 s. ISBN 80-7192-650-7. S. 523.  
  2. FIBICH, Ondřej. Šumava. 1. vyd. Praha : Baset, 2004. 800 s. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Šumavská krásná literatura v jazyce českém a latinském, s. 499.  
  3. http://www.szentmauriciusz.hu/tortenelem
  4. http://www.turistika.cz/fotogalerie/355/breznik#476087

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Gunther of Bohemia ve Wikimedia Commons

  • BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A.. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2. rozš. vyd. Praha : Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4.  
  • KUBÍN, Petr. Sedm přemyslovských kultů. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta ; Togga, 2011. 372 s. ISBN 978-80-87258-19-4.  
  • Rufolf Schikora: Naše světla : Čtení ze životů svatých. Frýdek 1947, s. 671–672

Související články[editovat | editovat zdroj]