Vánoce v Polsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Betlém vytvořený mechanikem Bronisławem Pięcikem

Vánoce v Polsku jsou pro Poláky významným svátkem, stejně jako ve většině křesťanských zemí. Vánoce začínají večer 24. prosince, kdy se na nebi objeví první hvězda. Dárky v Polsku nosí na většině území sv. Mikuláš, v nejjižnější části Polska Ježíšek a v Kašubsku hvězdička.[1] Vánoce v Polsku se nazývají Boże Narodzenie (Boží narození).

Advent[editovat | editovat zdroj]

Vánoční stromek v polské domácnosti

V době adventu je v Polsku typické pečení vánočního perníku a výroba vánočních ozdob. Svátky zde neoficiálně začínají 6. prosince na svátek sv. Mikuláše, kdy Mikuláš přináší dárky, ale pouze dětem.

Stejně jako v ostatních zemích se v Polsku tradičně zdobí vánoční stromek, který je zdoben různými ozdobami, včetně svíček, či jinými ozdobami, které si lidé často vytváří doma. Na špičku stromu je nejčastěji umisťována hvězda. V některých domácnostech se na stromek ještě dávají prskavky. Pod vánočním stromkem je vždy pamatováno na každého, vždy dávají o jeden dárek navíc pro náhodného kolemjdoucího a také dárky dostávají i zvířata. Stromky bývají v některých domácnostech ponechány až do Hromnic slavených 2. února. Štědrý večer končí pasterkou (půlnoční mší).[2]

Štědrý den[editovat | editovat zdroj]

Štědrý den je nejprve půstem, večer jsou hody. Štědrovečerní večeře v Polsku se skládá z 12 chodů, které symbolizují počet měsíců v roce a počet apoštolů.[3] Začíná se večeřet v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Zvykem je prostírat jeden talíř s příborem navíc pro případného hosta.[4][5]

V Polsku je typickým zvykem se na začátku s rodinou a případným hostem dělit o oplatky. Každý člověk si odlomí kousek na důkaz vzájemné pospolitosti. Hlavním jídlem je ve většině domácností kapr nejčastěji smažený nebo s omáčkou a rozinkami. Před hlavním jídlem se obvykle podává barszcz s tzv. uszkami. Jedním z dalších chodů jsou také pierogy (pirohy) – plněné nejčastěji žampiony a zelím. Typickým sladkým pokrmem je kutia (kuťa) – sladká pšeničná kaše s ořechy, sušeným ovocem, medem apod., či makůvkyrohlíky máčené ve sladkém mléce, obalované v máku.[6] V některých částech Polska během svátečního dne nepopíjí žádný alkohol.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christmas in Poland na anglické Wikipedii.

  1. Polské Vánoce začínají vlastně už před Vánocemi. Rádio Junior [online]. 2014-12-19 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  2. Vánoce v Polsku - tradice, zvyky | VašeVánoce.cz. www.vasevanoce.cz [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  3. Svět bydlení | Pozvěte si domů nové nápady. www.svet-bydleni.cz [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  4. Boże Narodzenie. web.archive.org [online]. 2008-01-07 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-07. 
  5. České vánoční zvyky zná většina z nás, jak ale vypadá takový Štědrý den v Polsku, to každý neví. Hradec Králové [online]. 2019-12-24 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  6. Polská štědrovečerní večeře? Bohatá tabule s dvanácti chody a seno pod ubrusem | Dobrá chuť. Lidovky.cz [online]. 2017-12-18 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]