Václav Pichl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Pichl (25. září 1741 Bechyně - 23. leden 1805 Vídeň) byl český hudební skladatel a houslista 18. století.
[editovat] Životopis
Prvního hudebního vzdělání se mu dostalo v Bechyni od kantora Jana Pokorného. V letech 1752 až 1758 působil jako zpěvák v jezuitské koleji v Březnici. Později studoval v Praze filosofii, teologii a práva, v té době byl současně houslistou v jezuitském semináři Sv. Václava. Roku 1762 získal uplatnění jako první houslista v Kostelu Matky Boží před Týnem kde studoval u varhaníka J. N. Segera kontrapunkt. Roku 1765 se stal díky pozvání Karla Ditterse z Dittersdorfu houslistou v orchestru biskupa Adama Patačiče v dnešní Oradei. Zde působil až do roku 1769 kdy orchestr zanikl.
Okolo roku 1770 se stal prvním houslistou ve vídeňském dvorním divadle. V roce 1777 se stal na doporučení císařovny Marie Terezie hudebním ředitelem arcivévody Ferdinand d'Este, správce Lombardie, v Miláně. Teprve roku 1796 kdy byla Lombardie napadena francouzskými vojsky, se vrátil do Vídně kde arcivévodovi sloužil až do své smrti. Zemřel náhle na mrtvici 23. ledna 1805 při houslovém koncertu který hrál v Lobkovickém paláci.
[editovat] Hudební dílo
Pichl je autorem téměř 400 skladeb:
- 89 symfonií
- 30 koncertů
- Řada komorních děl, mj. skladby pro smyčcový nástroj baryton
- 20 oper
- 30 mší

