Uzavřená množina
Uzavřená množina je vlastnost, kterou mohou mít některé množiny reálných čísel, například množina všech prvočísel je uzavřená, ale množina všech racionálních čísel uzavřená není. Tento pojem je možno zobecnit na jakýkoli metrický prostor a tím zkoumat například množiny bodů v rovině nebo množiny funkcí. Ještě obecnější definicí je pak definice v topologickém prostoru.
Tyto tři definice jsou ekvivalentní, každá z nich zobecňuje tu předchozí. Každý metrický prostor je zároveň topologickým prostorem; na metrických prostorech je množina uzavřená v metrickém smyslu, právě když je uzavřená v topologickém smyslu. Na metrickém prostoru reálných čísel pak splývají všechny tři definice. Uzavřenost je tedy zřetelným příkladem procesu, kdy je studována nějaká vlastnost konkrétních objektů a pak zobecňována na širší a abstraktnější matematické struktury.
O uzavřenosti množiny můžeme mluvit pouze ve vztahu k její konkrétní nadmnožině: Například polouzavřený interval
je uzavřený jako podmnožina intervalu
, ale nikoli jako podmnožina intervalu
ani
.
Všechny tři definice spočívají na myšlence, že množina
je uzavřená, pokud ke každému bodu
(tedy bodu z B, který neleží v A) existuje kolem bodu
nějaké okolí
, které neprotíná množinu
.
Obsah |
Definice [editovat]
Následující definice uzavřené množiny jsou ekvivalentní - například každý metrický prostor je topologickým prostorem, proto na něm má smysl metrická i topologická definice, ovšem množina je uzavřená podle jedné z nich právě tehdy, je-li uzavřená podle té druhé.
Definice na reálných číslech [editovat]
V této nejjednodušší definici zkoumáme množiny jako podmnožiny množiny všech reálných čísel. Proto interval
nepokládáme za uzavřenou množinu, ačkoli by uzavřený byl, kdybychom jej zkoumali jako podmnožinu
.
Říkáme, že množina
je uzavřená, pokud pro každé
existuje kladné číslo
takové, že pro každé
platí:
Tak například množina
je uzavřená. Pokud by někdo zvolil za
např. číslo 2,01 (záměrně číslo velmi blízké této množině), pak můžeme za
zvolit např. jednu tisícinu nebo jednu miliardtinu.
Naproti tomu množina
uzavřená není, protože prostřední interval je polouzavřený. Zvolíme-li x = 3, žádné kladné
nesplní výše uvedený vzorec. Zvolí-li někdo např.
, pak existuje
, pro které vzorec neplatí.
Definice v metrických prostech [editovat]
Definice v metrických prostorech je velmi podobná, ovšem je možno ji vztáhnout na širokou množinu matematických objektů. Například mezi body v rovině lze zavést metriku jako jejich klasickou (euklidovskou) vzdálenost, takže obvod čtverce bude uzavřená množina, celý čtverec také, ale vnitřek čtverce ne.
Na množině všech spojitých funkcí na intervalu
lze zavést metriku tak, že "vzdálenost" dvou funkcí bude maximální hodnota jejich rozdílu. Potom množina
všech funkcí takových, že f(0,5) = 10, bude uzavřená. Množina
všech funkcí, které jsou všude záporné, ale uzavřená nebude, neboť pro každé kladné
lze uvažovat konstantní funkci f(x) =
, která leží v množině
, ačkoli je "vzdálena o méně než
" od nulové funkce, která v
neleží.
Definice zní takto: Buď
metrický prostor a
. Potom
je uzavřená, pokud pro každé
existuje
takové, že pro každé
platí:
Topologická definice [editovat]
Uzavřená množina je taková množina topologického prostoru, jejíž doplňek je otevřená množina. Uzavřená množina obsahuje i svou hranici.
Uzavřená množina není opak otevřené množiny. Existují totiž množiny, které jsou uzavřené i otevřené (tzv. obojetní množiny).
Nejmenší uzavřená množina, která obsahuje nějakou otevřenou množinu A jako svou podmnožinu se nazývá uzávěr množiny A.
Definice pomocí konvergence [editovat]
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
Ve všech uvedených případech (reálná osa, metrický prostor a topologický prostor) lze definovat pojem konvergentní posloupnost. Potom každá výše uvedená definice je ekvivalentní s definicí, že množina je uzavřená, pokud z ní "nelze vykonvergovat". Přesněji:
Množina
je uzavřená, pokud pro každou posloupnost
, jejíž prvky leží v
, platí: Konverguje-li
k prvku
, pak
.
Příklad: Množina
není uzavřená, neboť z ní lze "vykonvergovat" posloupností
, tedy posloupností
Její limitou (číslem, k němuž konverguje) je číslo 1, které v
neleží.
Vlastnosti [editovat]
Sjednocení konečného počtu uzavřených množin je uzavřená množina.
Průnik spočetně mnoha uzavřených množin je uzavřená množina.
Prázdná množina a celý topologický prostor X jsou uzavřené množiny.
Absolutně uzavřená množina [editovat]
Množina A s nějakou metrikou se nazývá absolutně uzavřená, pokud je uzavřená jakožto podmnožina jakéhokoliv metrického prostoru. Tak množina
s metrikou
není absolutně uzavřená, protože je sice uzavřená jako podmnožina
, ale nikoli jako podmnožina
.


