Tábor (hora v Galileji)
| Tábor הַר תָּבוֹר | |
|---|---|
 Hora Tábor v Galileji | |
| Vrchol | 575 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Izrael |
| Pohoří | Dolní Galilea |
| Souřadnice | 32°40′48″ s. š., 35°23′24″ v. d. |
  Tábor | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hora Tábor (hebrejsky הר תבור, Har Tavor, řecky Όρος Θαβώρ, Horos Thabór, dříve Ithaburum, vulgo Thabor) se nachází v oblasti Galileje, na východní hranici Jizre'elského údolí, 17 km západně od Galilejského jezera (jezera Kineret) a dosahuje výšky 575 metrů nad mořem. Židovský národní fond zde vysadil les a na vrcholu se nachází poutní kostel Proměnění Páně.
Okolí a přístup
Z geomorfologického hlediska jde o izolovanou svědeckou horu (v některých cizojazyčných zdrojích bývá označována též jako inselberg, respektive monadnock, tedy v českém překladu skalní suk), se kterou však na západní straně téměř sousedí vrch Har Dvora. Jižně od horu míjí vodní tok Nachal Tavor, který odvodňuje tento region směrem do řeky Jordán.
Pod horou Tábor vede silnice číslo 65 spojující Chaderu a Kirjat Šmonu. Prochází též přes Afulu a Golanské výšiny. Z této silnice jsou na horu dva přístupy – jednak přes obec Daburija a dále přes Šibli-Umm al-Ganam. Přístup je též přes Iksal.
Hora Tábor v Bibli
Hora Tábor je poprvé zmíněna v Bibli v knize Jozue (19,22) jako hranice mezi třemi kmeny – Zebulun, Issachar a Naftali. Dále je hora zmíněna v Knize soudců 4,6 ve vyprávění, jak prorokyně Debora přikázala izraelskému vůdci Barakovi: „Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů…“ a Barak pak z této hory drtivě porazil kanánské vojsko.
Podle křesťanské tradice se na hoře Tábor událo Proměnění Páně, které popisuje Nový zákon (Matouš 17:1-6; Marek 9:9-18; Lukáš 9:28-36, který však přímo nezmiňuje jméno hory). V průběhu Proměny promlouval Ježíš k Mojžíšovi a Elijášovi, který předpověděl jeho smrt. Od roku 1621 se na hoře Tábor usadili františkánští mniši. Na paměť události, popisované v Novém zákoně, byla na vrcholu hory na troskách někdejších svatostánků ze 6. a 12. století vybudována v letech 1921-1924 bazilika Proměnění Páně podle návrhu italského architekta Antonia Barluzziho.
Historie
Ve 4. až 9. století byla hora důležitá pro křesťanské poutníky. V 10. století se dostala pod arabskou nadvládu. Během křížových výprav se zde často měnilo obsazení. Od roku 1212 Ajjúbovci, ale roku 1229 maďarský král Ondřej II. Uherský. Později roku 1263 sultán Bajbars.
Jménem hory se inspiroval i zámek Montabaur (Porýní-Falc), který je pod tímto názvem zmiňován roku 1227.
Jméno Tábor v češtině
Husité pojmenovali Tábor své vojenské město. Za husitských dob a pod vlivem husitství získalo několik českých kopců jméno Tábor; tyto názvy jsou s biblickou horou spojovány. Krom toho české slovo tábor má i obecné významy vojenské ležení, koncentrace lidu a nejnověji i místo pro rekreaci ve stanech či chatkách, přičemž jazykovědci vedou mnohaleté disputace[1] o tom, do jaké míry označení pochází přímo z názvu biblické hory a do jaké míry z tureckého slova, které by mohlo mít prastaré tatarsko-mongolské kořeny a do češtiny se dostalo přes maďarštinu. Maďarský turkolog J. Németh naopak v roce 1953 prokazoval,[2] že osmanské slovo „tabur“ označovalo specificky křesťanské ležení uzavřené vozy spojenými řetězy, v jiných turkických jazycích se nevyskytuje a do turečtiny se dostalo v období bojů v Podunají v 16. století (nebo už v 11. století),[3] zatímco turecké slovo mongolského původu tabqur pro vojenské kolony splynulo se slovem „tabur“ až v 19. století. Do roku 1420 není v Čechách ani jazycích okolních národů doloženo slovo tábor v obecném významu, v brzké době se však rozšířilo a v německých zdrojích tak bylo označováno například i ležení na hoře Vítkov. Jeden z prvních doložených výskytů jména je v latinské kronice Vavřince z Březové z roku 1419, kde je pod jménem Thabor zmiňována šachta u Kutné Hory, do níž byli házeni Husovi přívrženci.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/enders/jazveda/node104.htm - Speciální problémy RZ a RK - Tábor
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=4395 - Původ slova tábor „ležení“
- ↑ http://othes.univie.ac.at/5084/1/2009-05-25_9847452.pdf - Christa Hlawinka, Slawische Sprachspuren im Mühlviertel
- ↑ Bohuslav Havránek: Původ slova tábor „ležení“, Naše řeč 1-2, ročník 38/1955
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tábor na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránka Jicchak Sade
