Třída Asahi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Asahi
Asahi (DD-119)
Asahi (DD-119)
Obecné informace
UživatelVlajka Japonské námořní síly sebeobrany
Typtorpédoborec
Lodě2
Osudaktivní
Předchůdcetřída Akizuki
Nástupcetřída 33DD[1]
Technické údaje
Výtlak5100 t (plný)
Délka151 m
Šířka18,31 m
Ponor5,41 m
PohonCOGLAG
Rychlost30 uzlů
Výzbroj1× 127mm kanón
Phalanx (2×1)
32× Mk.41 VLS
RIM-162 ESSM nebo VL-ASROC)
8× Type 90
6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadlavrtulník SH-60K
RadarFCS-3A
OPS-50A
OPY-1
SonarOQQ-24
OQR-4

Třída Asahi (jinak též 25DD[2]) jsou víceúčelové torpédoborce Japonských námořních sil sebeobrany. Ve službě nahrazují torpédoborce třídy Hacujuki pocházející z 80. let.[2] Jejich hlavní úlohou je vyhledávání a ničení moderních ponorek (např. čínské typy 039A/B a 093).[3] První dva objednané torpédoborce byly přijaty do služby v letech 2018–2019. Jsou to první japonské válečné lodě s pohonným systémem koncepce COGLAG.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2016 byly objednány dvě jednotky této třídy. Prototypový torpédoborec Asahi postavila japonská loděnice Mitsubishi Heavy IndustriesNagasaki. Plavidlo bylo na vodu spuštěno 20. října 2016.[4] Slavnostního ceremoniálu se účastnilo 1300 osob, včetně japonského ministra obrany.[3] Do služby bylo přijato v březnu 2018.[5] Jeho sesterská loď byla do služby přijata v únoru 2019.

Jednotky třídy Asahi:[4]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Asahi (DD-119) 4. srpna 2015 19. října 2016 7. března 2018 aktivní
Širanui (DD-120) 20. května 2016 12. října 2017[6] 27. února 2019 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Druhá jednotka je spuštěna na vodu

Elektroniku tvoří bojový řídící systém QYQ-11, protiletadlový systém FCS-3A, jehož hlavní součástí je vzdušný vyhledávací radar OPS-50A. K detekci ponorek slouží trupový sonar OQQ-24 a vlečný sonar s měnitelnou hloubkou ponoru OQR-4. Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 127mm kanón a dva 20mm kanónové komplety Phalanx. Na palubě je instalováno 32násobné vertikální odpalovací zařízení MK 41 pro protiletadlové řízené střely RIM-162 ESSM a raketová torpéda RUM-139 VL-ASROC, dále osm protilodních střel typu 90 a dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety HOS-303. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro protiponorkový vrtulník SH-60K Seahawk.[4] Pohonný systém je koncepce COGLAG (Combined gas turbine electric and gas turbine). Tvoří jej dvě plynové turbíny GE/IHI LM2500IEC o celkovém výkonu 62 500 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Při nízkých rychlostech vyrábějí elektřinu pro elektromotory a při vysokých šrouby pohánějí přímo přes převodovky.[3] Nejvyšší rychlost dosáhne 30 uzlů.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b First JMSDF 25DD-class Asahi ASW Destroyer Started Sea Trials [online]. Navyrecognition.com, rev. 2017-07-27 [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b 25DD [online]. Deagel.com [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Japan's new universal Destroyer "Asahi" was launched in Chinese submarine [online]. The Chinese News [cit. 2016-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-29. (anglicky) 
  4. a b c d Class Asahi Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-24. (anglicky) 
  5. JMSDF Commissions its First 25DD-class Asahi ASW Destroyer [online]. Navyrecognition.com, rev. 2018-03-08 [cit. 2018-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Japan launches second Asahi-class destroyer JS Shiranui [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-10-13 [cit. 2017-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]