Srebrenica

Srebrenica ;
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	44°6′ s. š., 19°18′ v. d.
Nadmořská výška	275 m n. m.
Stát	Bosna a Hercegovina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	527 km²
Správa
Oficiální web	www.srebrenica.gov.ba
Telefonní předvolba	56
PSČ	75430
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srebrenica (Сребреница) je město na východě území Bosny a Hercegoviny, spadající pod Republiku srbskou.

Město bylo v minulosti známé pro nedaleké lázně a těžbu soli, olova, zinku a zlata. Samotné jméno města je odvozeno od slova stříbro.

Podle sčítání lidu z roku 1991 bydlelo ve srebrenické oblasti 37 213 obyvatel, z toho 72,9 % Bosňáků a 25,2 % Srbů.

Masakr ve Srebrenici

Dne 6. července 1995, během války v Bosně na srebrenickou enklávu bosenských muslimů zaútočily srbské jednotky pod vedením Ratka Mladiče. Přibližně 15 000 obyvatel se rozhodlo pro útěk k Tuzle, ostatní se vydali k několik kilometrů vzdálenému Potočari, kde se chtěli uchýlit pod ochranu jednotek UNPROFOR, ovšem bez úspěchu. Během dvou dnů bylo město vyklizeno a začaly hromadné vraždy. Až přes 8000^[1] mužů bylo povražděno, většinou zastřeleno. Mnoho žen bylo znásilněno, došlo i k vraždám žen a nezletilých dětí.^[2] V ovzduší občanské války přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 824, která vyhlásila města Sarajevo, Tuzla, Bihać, Goradže, Žepa a Srebrenica bezpečnými zónami pod záštitou Ochranných sil Spojených národů /UNPROFOR/. 11. července 1995 Srbové dobyli bosňáckou enklávu Srebrenici, obléhanou od léta 1992. Zahynulo a zůstalo nezvěstných 8373 bosňáckých mužů a chlapců ve věku od 13 do 77 let, což z "bezletové zóny" učinilo dějiště největšího hromadného masakru v Evropě po druhé světové válce. Tehdy fatálně selhali nizozemští vojáci UNPROFOR.^[3] Odvolací soud v Haagu v červnu 2017 v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozomsko nese část viny na masakru bosenských muslimů v Srebrenici v roce 1995. Podle rozsudku je stát zodpovědný asi za 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z tzv. bezpečné zóny OSN do rukou bosensko-srbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.^[4]

Fyzická geografie

Masakr ve Srebrenici je po holocaustu první soudem označenou genocidou.^[5]

Odkazy

Reference

↑ Potocari Memorial Center PRELIMINARY LIST of Missing Persons from Srebrenica '95 [1] Archivováno 18. 4. 2014 na Wayback Machine.
↑ Rozsudek ICTY nad Radislavem Krstićem; odstavce 43-46; citace, PDF
↑ ŠAJTAR, Jaroslav. Před 25 lety vzplála válka v Jugoslávii, nejkrvavější konflikt v poválečné Evropě. Reflex.cz [online]. Czech News Center,a.s., 31.3.2017 [cit. 9.7.2017]. Dostupné online.
↑ ČTK. Soud v Haagu: Nizozemsko nese část viny na masakru v Srebrenici. Týden.cz [online]. Empresa Media,a.s., 27.6.2017 [cit. 9.7.2017]. Dostupné online.
↑ Prohlášení ICTY: „Cíleným vyhlazením části Bosenské populace se srbské jednotky dopustily genocidy (…)“ [2]

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Srebrenica na Wikimedia Commons
Galerie Srebrenica na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Potocari Memorial Center PRELIMINARY LIST of Missing Persons from Srebrenica '95 [1] Archivováno 18. 4. 2014 na Wayback Machine.

[2] Rozsudek ICTY nad Radislavem Krstićem; odstavce 43-46; citace, PDF

[3] ŠAJTAR, Jaroslav. Před 25 lety vzplála válka v Jugoslávii, nejkrvavější konflikt v poválečné Evropě. Reflex.cz [online]. Czech News Center,a.s., 31.3.2017 [cit. 9.7.2017]. Dostupné online.

[4] ČTK. Soud v Haagu: Nizozemsko nese část viny na masakru v Srebrenici. Týden.cz [online]. Empresa Media,a.s., 27.6.2017 [cit. 9.7.2017]. Dostupné online.

[5] Prohlášení ICTY: „Cíleným vyhlazením části Bosenské populace se srbské jednotky dopustily genocidy (…)“ [2]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]