Přeskočit na obsah

Silnice I/73

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Silnice I/73
Mapa
Map
Základní údaje
ProvozovatelŘeditelství silnic a dálnic
ZačátekBrno
(49°10′14″ s. š., 16°31′27″ v. d.)
KonecMoravská Třebová
(49°47′54″ s. š., 16°43′28″ v. d.)
Celková délka77,3 km
    v přípravě:77,3 km
StátČeskoČesko Česko
Region
  • Jihomoravský kraj
  • Pardubický kraj
    • Dokončený úsek původní německé dálnice na západě Brna, plánovaný pro přestavbu na I/73
    Dokončený úsek původní německé dálnice na západě Brna, plánovaný pro přestavbu na I/73
    Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
    Některá data mohou pocházet z datové položky.
    Těleso dálničního mostu u Jevíčka

    Silnice I/73 (původně do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R43, od 1. ledna 2016 dálnice D43) je plánovaná silnice I. třídy, která má v budoucnu vzniknout mezi dálnicemi D1 a D35 a má propojit města Brno a Moravská Třebová. Nahradila by tak kapacitně nevyhovující silnici I/43. Měla by být postavena prakticky ve stopě někdejší exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav, rozestavěné nacistickým Německem v letech 1939–1942, přičemž by bylo využito realizovaných a zachovalých náspů, zářezů a několika kilometrů u Brna, dokončených v 70. letech 20. století v podobě výpadové komunikace Stará dálnice.[1]

    Historie

    [editovat | editovat zdroj]

    Dálnice

    [editovat | editovat zdroj]
    Podrobnější informace naleznete v článku Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav.

    V trase chystané dálnice D43 začala 11. dubna 1939 stavba německá exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav. Územím protektorátu Čechy a Morava měla tato komunikace procházet v délce 65 km, a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940. Území dálnice mělo být pod německou jurisdikcí, na každém výjezdu se měla nacházet celnice. Výstavba se však vlivem událostí druhé světové války zpomalovala, nakonec byla 30. dubna 1942 přerušena a po skončení války již nebyla obnovena. Staveniště bylo opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo. Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlov v okrese Brno-venkov a končí na severu v katastru obce Městečko Trnávka v okrese Svitavy.[2]

    Poválečné uspořádání střední Evropy způsobilo, že nebyl zájem na realizaci dálničního tahu mezi Polskem a Rakouskem přes Československo. Ke změně došlo až v roce 1963, kdy stávající silniční síť přestávala zvládat intenzitu automobilové dopravy. Usnesením vlády došlo ke schválení nového plánu budování dálniční sítě včetně dálnice D43 v úseku od Svitav do Brna v délce 72 km, přičemž mělo dojít k částečnému využití trasy původní německé dálnice. Stavba měla být zahájena po roce 1990.[2]

    Rychlostní silnice

    [editovat | editovat zdroj]

    Usnesením vlády Československé socialistické republiky v roce 1987 došlo k přeřazení komunikace do kategorie rychlostních silnic R43. Vláda České republiky následně v roce 1993 v bodě věnovaném problematice dálnic a čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla schválila výstavbu úseku z Brna do Svitávky do roku 2005. O tři roky později došlo k aktualizaci plánu a schválen byl úsek z Brna jen do Kuřimi, ostatní úseky měly vzniknout až po roce 2005. K další významné změně došlo v roce 1999, kdy bylo rozhodnuto, že finální trasování úseku z Brna do Moravské Třebové bude možné schválit až po odsouhlasení územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní a regionální aglomerace. Další vládní usnesení z roku 2005 stanovilo, že část silnice lze stavět v souladu se schválenými územními plány obcí.[2]

    V roce 2010 byla vypracována vyhledávací studie s cílem zjistit, jaké trasování silnice je nejvýhodnější – studie potvrdila, že původní návrh je nejvhodnější.[2]

    Znovu dálnice

    [editovat | editovat zdroj]

    Od 1. ledna 2016 byla v rámci koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě rychlostní silnice R43 přeřazena zpátky mezi dálnice.[2] Informační leták Ředitelství silnic a dálnic z konce roku 2020 byl ale poslední, kde byla komunikace označena jako D43.[3]

    Silnice I. třídy

    [editovat | editovat zdroj]

    Nově začala být označována jako silnice první třídy I/43, později jako I/73, aby nedocházelo k záměně se současnou silnicí I/43.[4]

    Centrální komise ministerstva dopravy v roce 2021 schválila aktualizaci technicko-ekonomické studie s variantou vystřídaného třípruhu v úseku Svitávka – Borušov (u Moravské Třebové). Senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) prosazovala u ministerstva i u ŘSD přehodnocení z kategorie třípruhové na čtyřpruhovou. Ministr dopravy Martin Kupka jí v srpnu 2022 vyhověl tím, že vetoval rozhodnutí své centrální komise a nařídil ŘSD přípravu verze se čtyřmi pruhy. Ministr své rozhodnutí zdůvodnil očekávaným nárůstem tranzitní dopravy po zprovoznění polské rychlostní silnice S8. Silnice I/73 má odlehčit stávající silnici I/43, která není kapacitní. Podle dosavadních plánů se však silnice I/73 má u Svitav napojit na silnici I/43. Plány ŘSD na pokračování silnice I/73 jižně od Brna narážejí na velký odpor. Plán na rozšíření silnice I/73 na čtyřpruhovou podpořila i Policie ČR, hejtman Jihomoravského kraje a generální ředitel ŘSD. V srpnu 2022 počítal plán se zahájením stavby nejdříve v roce 2028.[5]

    Spory ohledně trasování

    [editovat | editovat zdroj]

    V květnu 2006 předali zástupci občanských sdružení protestujících proti výstavbě R43 v trase přes brněnské městské části Brno-Bystrc a Brno-Kníničky, a kolem Brněnské přehrady petici s více než 35 000 podpisy předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi; jednalo se o dosud největší petiční akci proti jedné stavbě v České republice. Předáním petice vyvrcholily protestní aktivity proti trase R43 prosazované brněnským magistrátem i jihomoravským krajským úřadem.

    Dne 22. června 2007 se uskutečnilo v Dolních Dunajovicích pracovní jednání občanských iniciativ Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska ve věci plánování dopravních komunikací R43 a R52 v regionu. Účastníci přijali memorandum, jež je mezinárodním apelem proti negativním jevům, se kterými se musí veřejnost při veřejných projednáních při přípravě výstavby dálnic potýkat.

    Nejvyšší správní soud zrušil 27. května 2010 část územního plánu Brna, která obsahovala trasu rychlostní silnice R43 přes městskou část Bystrc, neboť trasa se do plánu dostala neoprávněně.[6] Tento verdikt pak v září 2010 potvrdil i Ústavní soud.[7]

    Územní studie, kterou si nechal v roce 2018 vypracovat Jihomoravský kraj jako podklad pro připravovanou aktualizaci zásad územního rozvoje, doporučila vést dálnici D43 v bystrcké variantě a uvedla, že je vhodné zvážit kategorii komunikace v nejbližším okolí Brna, která by nemusela být přímo dálnicí, ale kapacitní čtyřpruhovou silnicí I. třídy s mimoúrovňovými křižovatkami.[8]

    Přehled úseků

    [editovat | editovat zdroj]
    Číslo Název Délka Kategorie Zahájení
    výstavby     		Uvedení
    do provozu     		Křižovatky
    B4 Troubsko – Kuřim 14,7 km S26,0/130 plánováno 2030 plánováno 2034[9] Brno-západ
    Troubsko
    Žebětín
    Bystrc-jih
    Bystrc-sever
    Rozdrojovice
    Knínice
    B5 Kuřim – Bořitov 18,6 km S26,0/130 plánováno 2030 plánováno 2034[4] Knínice
    Čebín
    Lysice
    B6 Bořitov – Svitávka 8,3 km S26,0/130 plánováno 2026 plánováno 2029[10] Skalice nad Svitavou
    Svitávka
    B12 Svitávka – hranice JM kraje 16,5 km S26,0/130 plánováno 2028 plánováno 2032[11] Vanovice
    Velké Opatovice
    E10 hranice JM kraje – Staré Město 20,3 km S26,0/130 plánováno 2028 plánováno 2032[12] Městečko Trnávka
    Borušov

    Odkazy

    [editovat | editovat zdroj]

    Reference

    [editovat | editovat zdroj]
    1. ↑ OSOUCH, Marek. Hitlerova dálnice znovu před soudem. Kritici chtějí R43 vytlačit z Brna. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-10-22 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. 
    2. ↑ a b c d e Dálnice D 43 [online]. dalnice-silnice.cz [cit. 2022-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-12. 
    3. ↑ D43, stavba 4302, Kuřim–Bořitov [online]. ŘSD, rev. 2020-11 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
    4. ↑ a b I/73 Kuřim–Bořitov [online]. ŘSD, rev. 2023-02 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
    5. ↑ Jan Sůra: Ministr dopravy vetoval verdikt centrální komise, nová silnice I/73 má být čtyřpruh, Zdopravy.cz, 22. 8. 2022
    6. ↑ NOVÁČEK, Jiří. Soud zrušil část územního plánu Brna a s ní bystrckou variantu silnice R43 [online]. listyjm.cz, 2010-05-27 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
    7. ↑ FRÁNEK, Tomáš. Politici definitivně prohráli spor o Hitlerovu dálnici. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2010-09-17 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
    8. ↑ čtk. Dálnice D43 má vést přes Brno, ukázala studie Jihomoravského kraje. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-12-10 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
    9. ↑ I/73 Troubsko–Kuřim [online]. ŘSD, rev. 2023-02 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
    10. ↑ I/73 Bořitov – Svitávka [online]. ŘSD, rev. 2023-12 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
    11. ↑ I/73 Svitávka–hranice JM kraje [online]. ŘSD, rev. 2024-01 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
    12. ↑ I/73 hranice JM kraje – Staré Město [online]. ŘSD, rev. 2024-01 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 

    Externí odkazy

    [editovat | editovat zdroj]
    Silnice I. třídy v Česku
    I/2 • I/3 • I/4 • I/6 • I/7 • I/8 • I/9 • I/10 • I/11 • I/12 • I/13 • I/14 • I/15 • I/16 • I/17 • I/18 • I/19 • I/20 • I/21 • I/22 • I/23 • I/24 • I/25 • I/26 • I/27 • I/28 • I/29 • I/30 • I/31 • I/32 • I/33 • I/34 • I/35 • I/36 • I/37 • I/38 • I/39 • I/40 • I/41 • I/42 • I/43 • I/44 • I/45 • I/46 • I/47 • I/48 • I/49 • I/50 • I/51 • I/52 • I/53 • I/54 • I/55 • I/56 • I/57 • I/58 • I/59 • I/60 • I/61 • I/62 • I/63 • I/64 • I/65 • I/66 • I/67 • I/68 • I/69 • I/70 • I/71 • I/73
    Dálnice v Česku • Silnice II. třídy v Česku
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Silnice_I/73&oldid=24341478“