Seznam druhů rodu dub

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lektotypem rodu je dub letní (Quercus robur)[1]

Rod Quercus (dub) je v současné taxonomii členěn do dvou podrodů a celkem šesti sekcí, přičemž podrod Cyclobalanopsis je někdy pojímán jako samostatný rod a jeho zástupci v tomto seznamu nejsou zahrnuti.

Rod Quercus[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dub.

Sekce Quercus[editovat | editovat zdroj]

Tzv. bílé duby (synonymum sect. Lepidobalanus). Evropa, Asie, severní Afrika, Severní Amerika. Jejich čnělky jsou krátké; žaludy zrají 6 měsíců, jsou sladké nebo trochu hořké, uvnitř číšky žaludu lysé.

Sekce Mesobalanus[editovat | editovat zdroj]

Evropa, Asie, severní Afrika. Jejich čnělky jsou dlouhé; žaludy zrají 6 měsíců, jsou hořké, uvnitř číšek žaludů lysé. Blízce příbuzná se sekcí Quercus a někdy do ní zařazována.

Sekce Cerris[editovat | editovat zdroj]

Evropa, Asie, severní Afrika. Mají dlouhé čnělky; žaludy zrají 18 měsíců, jsou velmi hořké, uvnitř číšek žaludu bez štětin nebo trochu štětinaté.

Sekce Protobalanus[editovat | editovat zdroj]

Tzv. přechodné duby. Jihozápad USA a severozápadní Mexiko. Čnělky mají krátké; žaludy zrají 18 měsíců, jsou velmi hořké, vnitřní strana číšek žaludů je vlnatá.

Sekce Lobatae[editovat | editovat zdroj]

Tzv. červené duby (synonymum sect. Erythrobalanus). Severní, střední a jižní Amerika. Čnělky jsou dlouhé. Žaludy zrají 18 měsíců, jsou velmi hořké, vnitřní strana číšek žaludů je vlnatá.

Nezařazeno do sekcí[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Druhy stálezelené jsou označeny #. Přechod vlastnosti druhu z opadavého na stálezelený (nebo naopak) se v rodě Quercus vyvinul nezávisle v mnoha případech. Proto stálezelené či opadavé druhy si nemusí být navzájem blízce příbuzné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tropicos | Name - Quercus L.. www.tropicos.org [online]. [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]