Dub cesmínolistý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dub cesmínolistý

Dub cesmínolistý
Dub cesmínolistý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bukotvaré (Fagales)
Čeleď: bukovité (Fagaceae)
Rod: dub (Quercus)
Binomické jméno
Quercus ilicifolia
Quercus ilicifolia range map 2.jpg
Mapa rozšíření dubu cesmínolistého

Dub cesmínolistý (Quercus ilicifolia) je opadavý keř nebo strom dorůstající výšky 8 metrů. Pochází z východních oblastí USA a v Česku je zřídka pěstován jako parková dřevina.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Dub cesmínolistý je opadavý keř nebo strom dorůstající výšky kolem 8 metrů. Borka je tmavošedá, tenká, šupinovitá a mělce podélně brázditá. Letorosty jsou hnědé nebo žlutohnědé, chlupaté. Řapík bývá 10 až 25 mm dlouhý. Koncové pupeny jsou tmavě červenohnědé, vejcovité, 2 až 4,5 mm dlouhé, na vrcholu pýřité. Listy jsou vejčité, eliptické až obvejčité, na bázi klínovité až tupé, na vrcholu špičaté, se 3 až 7 zašpičatělými laloky a 5 až 14 osinami. Čepel listů je 5 až 12 cm dlouhá a 3 až 9 cm široká. Listy jsou na líci tmavě zelené, lesklé a lysé, na rubu světle zelené až sivé a chlupaté. Žaludy dozrávají druhým rokem, jsou vejcovité až téměř kulovité, 10 až 16 mm dlouhé a 8 až 11 mm široké, do 1/4 až 1/2 kryté miskovitou až pohárkovitou číškou. Číška je na vnější straně pýřitá, na vnitřním povrchu chlupatá. Žaludy jsou hořké.[1] [2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Dub cesmínolistý je rozšířen ve východních oblastech USA. Roste v nadmořských výškách 0 až 1500 metrů. Je to pomalu rostoucí a poměrně krátkověký dub, preferující půdy bez vápníku. Roste i na chudých a suchých půdách.[2] V oblastech společného výskytu se kříží s s jinými duby ze sekce Lobatae, zejména s dubem celokrajným (Q. imbricaria), dubem šarlatovým (Q. coccinea), dubem srpovitým (Q. falcata), dubem marylandským (Q. marilandica), dubem vrbolistým (Q. phellos), dubem červeným (Q. rubra) a dubem sametovým (Q. velutina).[1]

Záměny[editovat | editovat zdroj]

Pozor na záměnu jmen s dubem cesmínovitým (Quercus ilex). Tento dub pochází ze Středomoří a v našich podmínkách mimo jižní Moravu není mrazuvzdorný.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dub cesmínolistý je v Česku poměrně zřídka pěstován jako okrasná a parková dřevina. Je uváděn z Dendrologické zahrady v Průhonicích a Arboreta Žampach.[3] Do Evropy byl zaveden v roce 1800.[2] Je řazen do teplotní zóny USDA 5 a je tedy v běžných středoevropských podmínkách plně mrazuvzdorný. Kultivar 'Nana' má nizký vzrůst a drobné, jen 2 až 4 cm dlouhé listy.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Flora of North America: Quercus ilicifolia [online]. . Dostupné online.  
  2. a b c Oaks of the World: Quercus ilicifolia [online]. . Dostupné online.  
  3. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  
  4. Dendrologie online: Quercus ilicifolia [online]. . Dostupné online.