Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská
 Novodomské rašeliniště – Kovářská | |
|---|---|
 Načetínské rašeliniště v NPR Novodomské rašeliniště | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 13. ledna 2005 |
| Vyhlásil | Vláda ČR |
| Nadm. výška | 605–1114 m n. m. |
| Rozloha | 15 963 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Chomutov, Karlovy Vary, Most |
| Souřadnice | 50°29′43,85″ s. š., 13°12′17,07″ v. d. |
  Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská | |
| Další informace | |
| Kód | 2311 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Novodomské rašeliniště – Kovářská je ptačí oblast v české části Krušný hor v Ústeckém a Karlovarském kraji. Vyhlášena byla k ochraně tetřívka obecného, žluny šedé a jejich biotopů.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Ptačí oblast leží v nadmořské výšce 605–1114 metrů[1][2] ve střední části Krušných hor, konkrétně v podcelcích Klínovecká a Loučenská hornatina.[3] Jihozápadní okraj se nachází mezi vrcholy Macecha a Loučná a na severovýchodě oblast zasahuje přibližně do prostoru mezi Medvědí skálou a Horou Svaté Kateřiny.[1] Její rozloha měří 15 962,63 hektarů, z čehož téměř 14 133 hektarů tvoří lesní lesní pozemky. Z nelesních pozemků má největší výměru zemědělská půda (1 830 hektarů). Oblast zasahuje do správního území obcí Brandov, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín a Nová Ves v Horách v okrese Most, obcí Blatno, Boleboř, Hora Svatého Šebestiána, Kalek, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Loučná pod Klínovcem, Měděnec, Perštejn, Výsluní a Vysoká Pec v okrese Chomutov a obcí Krásný Les a Stráž nad Ohří v okrese Karlovy Vary.[4]
V ptačí oblasti se nacházejí maloplošná zvláště chráněná území: Novodomské rašeliniště, Na loučkách, Prameniště Chomutovky, Horská louka u Háje, Buky a javory v Gabrielce a Na loučkách II.[1]
Krajina ptačí oblasti je mírně zvlněná a střídají se v ní plochy imisních holin osázené náhradními dřevinami s rašeliništi, loukami, pastvinami, bývalými poli a mrazovými kotlinami. Na některých místech se dochovaly pozůstatky původních bukových lesů. K nepůvodním druhům stromů patří smrk pichlavý, jehož porosty jsou napadené kloubnatkou smrkovou, a postupně odumírají.[5]
Ornitologie[editovat | editovat zdroj]
Pro ochranu ohrožených druhů ptáků jsou významné zejména plochy rašelinišť, zbytky původních jedlobukových porostů, fragmenty podmáčených smrčin a vlhké podmáčené louky. V roce 2016 bylo v ptačí oblasti zaznamenáno 23 druhů vzácných a ohrožených ptáků. Předmětem ochrany jsou tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) a žluna šedá (Picus canus). Novodomské rašeliniště – Kovářská je spolu s ptačí oblastí Východní Krušné hory nejvýznamnější oblastí výskytu tetřívka a pátou nejvýznamnější lokalitou výskytu žluny v Česku. V roce 2016 zde žilo 132 jedinců tetřívka z 219 zjištěných jedinců v celých Krušných horách.[6]
Z dalších ptáků se v roce 2016 v různé početnosti vyskytovali:
- ohrožené druhy: sluka lesní, bramborníček hnědý, hýl rudý, ořešník kropenatý, krkavec velký
- silně ohrožené druhy: čáp černý, moták pilich, křepelka polní, chřástal polní, bekasina otavní, vodouš kropenatý, kulíšek nejmenší, sýc rousný, krutihlav obecný, kos horský
- ostatní druhy: káně lesní, puštík obecný, datel černý, strakapoud velký, linduška luční, křivka obecná[7]
Tetřívek obecný[editovat | editovat zdroj]
Populace tetřívka se v Krušných horách udržela díky existenci rašelinišť a přilehlých podmáčených pozemků. Podpořila ji také vysoká imisní zátěž v osmdesátých letech dvacátého století, v jejímž důsledku došlo k rozsáhlému odlesnění.[8] Zničené lesy byly nahrazeny výsadbami řady nepůvodních druhů dřevin, které nevytvořily zapojené porosty a pro tetřívka představovaly vhodné životní prostředí. Jeho populaci podpořilo také odumírání březových porostů v polovině devadesátých let dvacátého století.[9]
Na celkovém úbytku početnosti tetřívka po roce 2010 se podílí postupné zarůstání a zalesňování původně nelesních ploch, zvýšený výskyt predátorů (prase divoké, liška obecná, jezevec lesní, krkavec velký, mýval severní a psík mývalovitý), výstavba větrných elektráren, turistické využití krajiny a využití tokanišť k pastvě dobytka či kosení. Vliv mohou mít také snížení početnosti populace a změny klimatu.[9]
| 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| počet kusů | 73 | 72 | 105 | 83 | 91 | 94 | 91 | 55 |
Žluna šedá[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Žluna šedá se vyskytuje roztroušeně v celé ptačí oblasti v početnosti třicet až padesát párů. Vyhledává porosty s výskytem buku, jejichž ochrana v maloplošných chráněných územích vytváří dostatečné podmínky pro udržení populace.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Novodomské rašeliniště – Kovářská [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1:10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-02-22]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa a AOPK ČR – INSPIRE Chráněná území [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Správa CHKO Slavkovský les. Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2017-08-16 [cit. 2020-07-20]. S. 2. Dále jen Souhrn opatření (2017). Dostupné online.
- ↑ Souhrn opatření (2017), s. 4.
- ↑ Souhrn opatření (2017), s. 5.
- ↑ Souhrn opatření (2017), s. 5–6.
- ↑ a b Souhrn opatření (2017), s. 8.
- ↑ a b Souhrn opatření (2017), s. 9.
- ↑ Souhrn opatření (2017), s. 9–10.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská na Wikimedia Commons
