Linduška luční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Linduška luční

Meadow Pipit (Anthus pratensis) (10).jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: konipasovití (Motacillidae)
Rod: linduška (Anthus)
Binomické jméno
Anthus pratensis
(Linnaeus, 1758)
Hnízdo s vejci

Linduška luční (Anthus pratensis) je malý zpěvný pták z čeledi konipasovitých (Motacillidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je přibližně stejně velká jako vrabec (Passer domesticus), dorůstá délky 14–15 cm, v rozpětí křídel měří 22–25 cm[1] a váží 18-20 g.[2] Opeření má nevýrazné, svrchu šedohnědé, na spodině krémově bílé, s černým pruhováním na většině těla. Světlého zbarvení jsou také vnější okraje hnědého ocasu a dvojice úzkých pruhů na křídlech. Oči i tenký zobák má tmavý, končetiny s nápadně dlouhým zadním drápem růžové. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Je velmi podobná o něco větší lindušce lesní (A. trivialis), která má méně výrazné tmavé pruhování, výraznější zbarvení na hlavě a kratší zadní dráp.

Nejčastěji se ozývá ostrým, často několikrát opakovaným „ist“. Zpívající samci vyletují z vyvýšeného místa do výšky, odkud poté pomalu klesají zpět dolů.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí na rozsáhlém území severní poloviny Evropy a v severozápadní Asii, v rozmezí od jihovýchodního Grónska a Islandu východně až po pohoří Ural a jižně po střední Francii a Rumunsko; izolovaná populace existuje také na Kavkaze. Je převážně tažná se zimovišti v jižní Evropě, severní Africe a jihozápadní Asii, ptáci v Irsku a ve Velké Británii však na svých hnízdištích setrvávají po celý rok, ačkoli se obvykle přesouvají na pobřeží nebo do nížin.[3][4]

Hnízdí na vlhkých loukách, pastvinách a v bažinách, přes zimu se vyskytuje také v jiných typech otevřené krajiny.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Živí se především hmyzem a jinými malými bezobratlými živočichy, zejména v zimě pak požírá také semena a bobule.[3][4]

Ve střední Evropě hnízdí 1× až 2× ročně od března do srpna.[1] Hnízdo v podobě rostlinami vystlaného důlku v zemi staví dobře ukryté v husté vegetaci. V jedné snůšce je pak 2-7 (nejčastěji 3-5) světlých, hnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí 11-15 dnů pouze samice. Mláďata, která krmí již oba rodiče, jsou pak opeřena po dalších 10-14 dnech. Linduška luční je též jedním z nejvýznamnějších hostitelů kukačky obecné (Cuculus canorus).[3][4]

Početnost[editovat | editovat zdroj]

Evropská populace druhu je odhadována na 7-16 milionů hnízdících párů. Od roku 1980 však vykazuje mírně klesající trend,[5] zatímco v České republice, kde hnízdí v počtu 30-60 tisíc párů,[6] její početnost klesá již silně.[7]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • A. p. whistleri Clancey, 1942 - severní Skotsko, Irsko.
  • A. p. pratensis (Linnaeus, 1758) - zbývající část areálu rozšíření.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 27.  
  2. KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. S. 463.  
  3. a b c Snow, D. W. & Perrins, C. M. (1998). The Birds of the Western Palearctic (Concise Edition ed.). Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-854099-X. (anglicky)
  4. a b c Hoyo, J. del, et al. (2004). Handbook of the Birds of the World, vol. 9. Barcelona: Lynx Edicions. str. 763. ISBN 84-87334-69-5. (anglicky)
  5. Meadow Pipit Anthus pratensis [online]. BirdLife International, [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 166.  
  7. Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2010-12-16]. Dostupné online.  
  8. Meadow Pipit (Anthus pratensis) [online]. The Internet Bird Collection, [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]