Hýl rudý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hýl rudý

Hýl rudý (samec)
Hýl rudý (samec)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: pěnkavovití (Fringillidae)
Rod: hýl (Carpodacus)
Binomické jméno
Carpodacus erythrinus
Pallas, 1770

Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) je středně velký druh pěvce z čeledi pěnkavovitých.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří 5 poddruhů; Evropu a západní Sibiř obývá hýl rudý evropský (C. e. erythrinus), Malou Asii, Kavkaz a Zakavkazí h. r. kavkazský (C. e. canabensis). Další 3 poddruhy žijí v Asii.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samice hýla rudého

Velikosti štíhlého vrabce (délka těla 13,5–15 cm). Plně dospělí samci mají červenou hlavu a hruď, mladší samci a samice jsou nenápadně hnědošedě zbarvení, s krátkým a silným zobákem.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh s palearktickým typem rozšíření, od Pacifiku na Dálném východě po střední Evropu, kde se vyskytuje pouze ostrůvkovitě a je téměř výlučně soustředěn na vyšší horské oblasti; izolovaně zasahuje i více na západ, až po Holandsko a Skotsko. Většinu evropského areálu rozšíření osídlil až v průběhu 19. a zejména v druhé polovině 20. století.[3] Hnízdí v listnatých křovinách a hustě zarostlých místech.[4] Přísně tažný druh se zimovišti v jižní Asii.[1]

Hnízdění v Česku[editovat | editovat zdroj]

Hnízdění v České republice bylo poprvé prokázáno v roce 1962 u Tovačova, zvláště po roce 1970 došlo ke značnému rozšíření lokalit a nárůstu počtu hnízdících ptáků. V současné době hnízdí ve všech pohraničních pohořích a na Českomoravské vysočině, v nižších polohách hnízdí především na Ostravsku; celková populace byla v letech 1973-77 odhadována na 30-50 párů, v letech 1985-89 na 350-450 párů a v letech 2001-2003 již na 1300-2000 párů.[1][5]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Carpodacus erythrinus

Obvykle hnízdí v koloniích, většinou o 10-15 párech, řidčeji i jednotlivě. Samci se na hnízdiště vrací o několik dní dříve než samice a v předhnízdní době bývají značně agresivní, avšak bez přesně vymezených teritorií. Hnízdo staví samotná samice nízko nad zemí ve vysokých bylinách nebo keřích. Hnízdí 1x ročně; snůška čítá 3-6(7) modravých, jemně tmavě skvrnitých vajec o velikosti 19,97 x 14,53 mm. Inkubace trvá 11-12 dnů, sedí pouze samice. Mláďata krmí oba rodiče; hnízdo opouštějí po 9-12 dnech a pohlavně dospívají ve 2. roce.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Převažují semena, ale objevují se i květy, pupeny a lístky různých stromů. Živočišná složka, tvořená hlavně malým, málo mobilním hmyzem a pavouky, bývá zastoupena především v potravě mláďat na hnízdě.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  2. SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. CEPÁK, J. a kol.. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.  
  4. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  5. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Carpodacus erythrinus ve Wikimedia Commons