Prusíny
| Prusíny | |
|---|---|
 Kostel svatého Jakuba Většího, fara a bývalá škola | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Nebílovy |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°37′30″ s. š., 13°25′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Nebílovy (5,25 km²) |
| Nadmořská výška | 443 m n. m. |
  Prusíny | |
| Další údaje | |
| Web | www |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prusíny (německy Prusing) jsou součástí obce Nebílovy. Na nevysokém návrší jihozápadně od Nebílov a na dohled od Netunice stojí kostel sv. Jakuba Většího s přilehlým hřbitovem, fara s hospodářskými budovami a bývalá škola. V roce 2013 byla v budově bývalé školy založena komunitní školka a škola Holubník[1] (původně Luční školka Prusíny) pro rodiny vzdělávající děti individuálně, mimo školský systém.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Z archeologických nálezů vyplývá, že území dnešních Prusín bylo osídleno již před více než tisícem let.[2] Historicky první výkop zde byl proveden roku 1962 a byly odhaleny celkem dva objekty sídliště slovanské kultury a tři objekty mohylové kultury, pravděpodobně z období doby bronzové.[2] Ve 14. století je často zmiňován kostel sv. Jakuba Většího, s přidruženou farou a školou, který je v současnosti hlavní dominantou Prusín. Fara i škola ale při husitských válkách zanikly, až po dlouhé době byla fara znovu obnovena a na základě nařízení Marie Terezie se obnovy dočkala i škola.[2] Nakonec v roce 1980 ale budova školy stejně přestala sloužit svému účelu.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Jakuba Většího: pravděpodobně byl založen již roku 1366. Po roce 1384 se u něj nacházela i fara. Současná stavba se ale od té původní značně liší, zrekonstruována byla v roce 1722 podle plánů architekta Františka Maximilána Kaňky, který filiální kostel přestavěl na kostel barokní.[2] Dva oltáře z roku 1700 byly převezeny do kaple sv. Antonína v Nebílovech. Kostel[3] i fara[4] jsou chráněny jako kulturní památky.
- Hřbitov: Prusíny byly místem pohřbívání pro lidi, kteří si „nezasloužili“ pohřeb u skutečného křesťanského kostela; sebevrahy, nekřtěné, ateisty...[2] Hřbitov slouží v současné době svému účelu a poprvé byl rozšiřován roku 1905.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jan Hajšman (1882–1962) – publicista a novinář
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zapsaný spolek Holubník
- ↑ a b c d e OBECNÍ ÚŘAD ŘENČE. Pohled k sousedům. Vánoční zpravodaj. 19. prosince, roč. 2015, čís. 12, s. 12.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-23]. Identifikátor záznamu 156648 : kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-23]. Identifikátor záznamu 160189 : fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
