Kostel svatého Jakuba Většího Na Prusinách

Kostel svatého Jakuba Většího Na Prusinách
Místo
Stát	Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Plzeň-jih
Obec	Nebílovy
Lokalita	Prusíny
Souřadnice	49°37′29,9″ s. š., 13°25′7,88″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská
Vikariát	Plzeň-město
Farnost	Plzeň-Litice
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Kód památky	44289/4-377 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího Na Prusinách je římskokatolický kostel. Stojí na návrší jihozápadně od obce Nebílovy obklopen hřbitovem a místní částí Prusíny. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy svědčí o tom, že návrší Na Prusinách, na němž je kostel vystavěn, bylo osídleno již ve střední době bronzové. Doloženo je zde rovněž raně středověké osídlení z 11. a 12. století. Tuto osadu připomíná právě pouze místo kostela a hřbitovu. Původní gotický kostel byl vystavěn ve 14. století, poprvé je zmiňován v roce 1355.

Renesanční věž kostela, mohla být vystavěna v roce 1608, neboť vysoko ve fasádě věže je zazděna pískovcová renesanční deska s erbem pánů z Úlice a Plešnic z roku 1608.

V roce 1722 byly původní gotická loď a presbytář kostela zbořeny a nahrazeny barokní novostavbou, při které byla změněna dispozice, a tak se se presbytář kostela nachází v západní části. Kostel nechala přestavět na základě závěti zemřelého majitele panství Nebílovy a Žinkovy, hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, jeho dcera Marie Terezie. Hrob hraběte, krytý mramorovou náhrobní deskou s erbem, se nachází v kostele. Barokní stavba, na které se zřejmě podílel architekt František Maxmilián Kaňka, byla dokončena kolem roku 1750. V 18. století byla kolem kostela a hřbitova vystavěna rovněž nová ohradní zeď s branami.

Poslední stavební úpravy zahrnující nové krovy proběhly v závěru 20. století.

Stavební podoba a vybavení kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní stavba s presbytářem západní straně, k němuž ze západu přiléhá věž s cibulovou bání a ze severní i jižní strany dvě sakristie vystavěné na čtvercovém půdorysu. Loď kostela je ve střední části rozšířená a doplněná oválnou kaplí na svém severním obvodu.

Vybavení kostela je barokní. Původní hlavní oltář pocházející z 1. čtvrtiny 18. století je doplněn kazatelnou po levé straně, dvěma bočním oltáři z 1. poloviny 18. století a kapličkou Panny Marie Lurdské. Na kůru se nachází barokní varhany.

Díky své poloze na návrší je kostel typickou, z daleka viditelnou, dominantou kraje.