Politický systém Řecka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Helénská republika je zastupitelská parlamentní republika s vícestranickým systémem.

Řecko je členem Severoatlantická aliance, Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Výkonná moc[editovat | editovat zdroj]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Hlavní institucí výkonné moci je Vláda (oficiálně Ministerská rada, řecky: Yπουργικό Συμβούλιο). Je kolektivním rozhodovacím orgánem Řecka, který je tvořen premiérem a ministry. Ministři jsou jmenováni prezidentem na návrh premiéra. Pravomoci vlády jsou dány Ústavou.

Vláda jedná v budově Parlamentu, její jednání řídí premiér.

Prezident[editovat | editovat zdroj]

Prezident je oficiální hlavou státu. Je volen Parlamentem na pětileté funkční období. V úřadu může být maximálně dvakrát. Volba prezidenta je až tří kolová, v prvních dvou kolech je potřeba získat dvě třetiny hlasů (200), ve třetím již stačí tři pětiny (180). Pokud ani třetí kolo nepřinese jednoho vítěze, je Parlament rozpuštěn a dosavadní prezident musí do třiceti dnů vypsat nové volby. Noví poslanci poté volí opět až ve třech kolech, avšak nyní stačí ke zvolení v prvním kole tří pětinová většina, ve druhém absolutní většina (151 hlasů) a ve třetím jen prostá většina.

Prezident má pravomoc vyhlásit válku, udělit milost, podepisovat mír, alianční dohody apod. Mezinárodní smlouvy však musí přijmout Parlament prostou většinou. Výjimkou jsou přístupové smlouvy do mezinárodních organizací, které musí Parlament přijmout tří pětinovou většinou. Prezident má také několik mimořádných pravomocí, které však musí být kontrasignované příslušným ministrem.

V důsledku ústavní změny z roku 1986 má prezident ještě více omezené pravomoci. Kvůli této změně například již nemůže rozpustit Parlament, odvolat Vládu nebo pozměnit články Ústavy. Také nemůže vyhlásit nouzový stav bez kontrasignace s premiérem nebo příslušným ministrem. Souhlas Parlamentu například potřebuje i ke svolání referenda.

Premiér[editovat | editovat zdroj]

Premiér je hlavou Vlády. Je technicky volen lidem, obvykle se totiž jedná o lídra politické strany s parlamentní většinou. Dle Ústavy premiér dohlíží na jednotnost Vlády a řídí její činnost. Je nejmocnější osobou v politickém systému.

Jmenování premiéra se řídí dle pravidla "prohlášení důvěry" (řecky: δεδηλωμένη). To říká, že prezident je povinen jmenovat premiérem toho lídra, který má možnost získat absolutně většinovou podporu v Parlamentu (tj. 151 hlasů). Pokud žádná strana nezíská absolutní většinu, tak poté lídra nejsilnější strany vládní koalice.

Zákonodárná moc[editovat | editovat zdroj]

Hellénský parlament (řecky: Βουλή των Ελλήνων) je unikamerální a má 300 křesel. Poslanci jsou voleni na čtyřleté funkční období. Jde o přímou volbu skrze poměrný volební systém. Volí se ve 48 multi-mandátových a 8 jedno-mandátových volebních obvodech. 288 z 300 poslanců jsou zvoleni tímto systémem, zbylých 12 míst je obsazeno skrze "celostátní kandidátku", kde mandát získají ti kandidáti s podílem nejvíce hlasů v celé zemi.

Řecký parlament používá komplexně posílený poměrný systém, který umožňuje nejsilnější straně získat většinu mandátů, i když nemá většinu hlasů. Dle současného volebního zákona získá strana, která dostala více jak 41% hlasů, 151 mandátů. Uzavírací klauzule pro vstup do Parlamentu je stanovena na 3% hlasů na "celonárodní kandidátce". Volební zákon lze změnit prostou parlamentní většinou, avšak takový platí jen pro následující volby, aby byl trvalý, musí být zvolen dvěma třetinami ze všech poslanců. Ke změnám v něm dochází poměrně často. V současnosti platí, že nejúspěšnější strana získává bonusových padesát mandátů.

Parlamentní strany[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1974 do voleb 2012 se do Řeckého parlamentu dostávalo tradičně tři až sedm politických stran. Přesto byl systém nastaven tak, aby vládla pouze jedna strana s nadpoloviční parlamentní většinou. Dlouhodobě nejsilnější strany byly Nová demokracie (ND) a Panhelénské socialistické hnutí (PASOK), které obě stabilně získávaly přes 40% hlasů. Tyto dvě strany tak většinou vytvářely jednobarevné vlády.

Změna nastala ve volbách roku 2012. Řekové opustili tradiční strany poté, co se účastnily nepopulární úsporné Vlády Lukase Papadimose. ND ztratila polovinu voličů a PASOK dokonce téměř tři čtvrtiny. Naopak velký posun zaznamenala radikálně levicová Koalice radikální levice (SYRIZA), která svůj předchozí zisk ztrojnásobila a stala se tak druhou nejsilnější stranou.

V opakovaných volbách v červnu 2012 vyhrála strana Nová demokracie se 129 mandáty. Po volbách sestavila vládu s podporou stran Panhelénské socialistické hnutí a Demokratická levice (+50 mandátů). Vládu tvoří premiér a dvanáct ministrů ze strany ND, dále čtyři nezávislí minisři, dva nominováni stranou PASOK a dva nominováni stranou DIMAR.

Seznam parlamentních politických stran[editovat | editovat zdroj]

Politické strany Ideologie Lídr strany Počet hlasů ve volbách do Parlamentu Získané mandáty
Nová demokracie (ND) Liberální konzervatismus Antonis Samaras 1 825 609 (29,66%) 129 (79+50)
Koalice radikální levice (SYRIZA) Dem. socialismus, Eurokomunismus Alexis Tsipras 1 655 053 (26,89%) 71
Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) Sociální demokracie Evangelos Venizelos 755 832 (12,28%) 33
Nezávislí Řekové (ANEL) Konzervatismus, Nacionalismus Panos Kammenos 462 456 (7,51%) 20
Zlatý úsvit (XA) Nacionalismus, Autoritarismus Nikolaos Michaloliakos 452 980 (6,92%) 18
Demokratická levice (DIMAR) Demokratický socialismus Fotis Kouvelis 385 079 (6,25%) 17
Komunistická strana Řecka (KKE) Komunismus Aleka Papariga 277 179 (4,5%) 12

Zastoupení stran v Parlamentu[editovat | editovat zdroj]

  • Zastoupení politických stran v Parlamentu od roku 1974.
Volby
Počet stran v Parlamentu Součet hlasů pro parlamentní strany  % Strany zastoupené ve vládě Součet hlasů pro vládní strany  % Počet poslanců vládní strany/koalice
1974
4
4 802 892
97,9
ND
2 669 133
54,4
220
1977
7
5 084 286
99
ND
2 146 365
41,8
171
1981
3
5 391 107
94,9
PASOK
2 726 309
48,1
172
1985
4
6 236 076
98,3
PASOK
2 916 735
45,8
161
1989 (I)
5
6 385 963
97,9
ND + SYN
3 743 432
57,4
173
1989 (II)
6
6 627 935
99,1
ND + PASOK + SYN
6 552 424
97,9
297
1990
7
6 449 164
97,9
ND
3 088 137
46,9
150
1993
4
6 596 215
95,6
PASOK
3 235 017
46,9
170
1996
5
6 429 104
94,7
PASOK
2 814 779
41,5
162
2000
4
6 542 126
95,25
PASOK
3 007 596
43,79
158
2004
4
7 042 944
95,1
ND
3 360 424
45,4
165
2007
5
6 938 918
96,93
ND
2 994 979
41,84
152
2009
5
6 527 273
95,17
PASOK
3 012 373
43,92
160
2012 (I)
7
5 121 170
80,97
Vláda nevznikla
-
-
-
2012 (II)
7
5 787 188
94,01
ND
(podpora od PASOK a DIMAR)
1 826 609
respektive 2 966 520
29,66
respektive 48,19
129
respektive 179


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]