Parazitární onemocnění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Parazitární infekce)

Parazitární onemocnění čili parazitóza (také nazávané parazitická infekce) je infekční onemocnění způsobené parazity. Mohou se vyskytovat u lidí, zvířat i rostlin. V Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů MKN-10 jsou pro parazitární onemocnění vyhrazeny kódy B50 až B89.[1]

Názvosloví[editovat | editovat zdroj]

Odborné názvy parazitárních nemocí jsou odvozeny od latinského rodového jména parazita s přidáním přípony -óza. Například Schistosoma (krevnička), Enterobius vermicularis (roup dětský) → schistosomóza, enterobióza. Někdy se může blíže specifikovat nemoc a původce přídáním českého druhového jména: Schistosoma haematobium (krevnička močová) → schistosomóza močová. Pro řadu nemocí existuje v českém jazyce řada originálních vžitých názvů, které se běžně používají i v odborném názvosloví (terminologii). Například svrab (synonymum prašivina), zavšivení, motoličnatost atd.

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Pod pojmem parazit se rozumí eukaryotický organismus s dočasným nebo trvalým parazitickým způsobem života. Mezi parazity patří zástupci prvoků, helmintů (tasemnice, motolice, hlístice a vrtejši) a některých členovců.[2]

Vybraní paraziti a odpovídající onemocnění:

Parazitózy se dělí na endoparazitózy (parazit napadá vnitřní orgány) a ektoparazitózy (parazit napadá kůži).

Definice pojmů[editovat | editovat zdroj]

Prepatentní perioda[editovat | editovat zdroj]

Prepatentní perioda (PPP) je časový interval od počátku parazitární infekce do prvních klinicky zjistitelných stadií v trusu, moči, sputu či krvi.[3] Jinými slovy jde o období od vstupu infekčního stadia do hostitele až do objevení se prvních vajíček, larev či oocyst v organismu, jež se dají diagnostikovat klasickými laboratorními metodami. Většinou se prepatentní perioda uvádí v souvislosti s infekcí u definitivních hostitelů. U helmintů představuje prepatentní doba období, kdy infekční stadium parazita vstoupí do hostitele, roste a vyvine se do pohlavně dospělého jedince a dojde k pohlavnímu rozmnožování s tvorbou vajíček nebo larev. Ty jsou potom laboratorně zjistitelné v trusu, krvi, moči nebo sputu. Délka prepatentní periody je druhově závislá a pohybuje se v rozmezí několika dní až několika týdnů, u některých parazitů i měsíců. Například některé střevní hlístice mají prepatentní periodu 2–3 týdny, motolice jaterní 8–12 týdnů. Dlouhou prepatentní periodu mají třeba velcí strongylidi u koní – okolo 6–7 měsíců. U jednobuněčných parazitů se o prepatentní periodě mluví nejčastěji v souvislosti s kokcidiemi, případně jinými střevními prvoky, jako je Giardia, Entamoeba. U kokcidií proběhne během prepatentní doby nejprve nepohlavní rozmnožování (merogonie) a poté pohlavní rozmnožování s tvorbou oocyst, jež odcházejí trusem do prostředí. U malárie je prepatentní perioda interval od počátku nákazy (bodnutí nakaženým komárem) do prvních stadií plasmodií v krvi.

Patence[editovat | editovat zdroj]

Patence nebo také patentní perioda v parazitologii je časový interval označující aktivní infekci. Je tím myšleno období, ve kterém je parazit v hostiteli klinicky detekovatelný. Rovněž může znamenat délku života parazita v hostiteli nebo dobu, po kterou je parazit schopen produkovat vajíčka, larvy či oocysty.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Lék proti parazitům se nazývá antiparazitikum. Mezi antiparazitika patří např. anthelmintika (proti červům).

Parazitologie[editovat | editovat zdroj]

Věda, která se zabývá parazity, jejich hostiteli a vztahy mezi nimi, se nazývá parazitologie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parasitic disease na anglické Wikipedii.

  1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: MKN-10 (10. revize) na USIZ.cz
  2. Centers for Disease Control and Prevention: About Parasites na CDC.gov (anglicky)
  3. JACOBS, Dennis; FOX, Mark; GIBBONS, Lynda, HERMOSILA, Carlos:. Principles of Veterinary Parasitology. 1. vyd. Chichester: Wiley Blackwell, 2016. 312 s. ISBN 978-0-470-67042-2. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLAŽEKOVÁ, Mária et al. Vybrané kapitoly z parazitológie: (Parazity ľudí, živočíchov a rastlín). Košice: Parazitologický ústav SAV, 2013. 220 s. ISBN 978-80-971331-1-5.
  • BOROVANSKÝ, Alois a CSÖLLEI, Jozef. Farmaceutická chemie: (farmakochemie). VI., Léčiva s účinkem antiinfekčním a antiparazitárním. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, 2003. 2 sv. (159, 135 s.). ISBN 80-7305-474-4.
  • DUBINSKÝ, Pavol et al. Atlas závažných parazitozoonóz. Košice: Parazitologický ústav Slovenskej akadémie vied, 2015. 192 s. ISBN 978-80-89707-08-9.
  • HÜBNER, Jiří a UHLÍKOVÁ, Marcela. Parazitární nákazy a onemocnění člověka a jejich laboratorní diagnostika. 2. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 1995. 66 s.
  • JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva: metabolické poruchy, parazitární infekce a nemoci trávicího traktu. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, 2003. 167 s. ISBN 80-7305-456-6.
  • KOLÁŘOVÁ, Jitka et al. Praktické návody k provádění vyšetřovacích a léčebných postupů u vybraných parazitárních onemocnění ryb. Vodňany: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod, 2017. 53 s. Edice Metodik. Technologická řada, č. 166. ISBN 978-80-7514-045-6.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]