Tenkohlavec lidský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tenkohlavec lidský

tenkohlavec lidský
tenkohlavec lidský
Vědecká klasifikace
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Nematoda (hlístice)
Třída: Adenophorea
Řád: Enoplida
Čeleď: Trichuridae
Rod: Trichuris (Tenkohlavec)
Druh: trichiura
Binomické jméno
Trichuris trichiura
(Linnaeus, 1771)

Tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura) je kosmopolitně rozšířený druh hlístic parazitujících v tlustém a slepém střevě člověka a lidoopů. Onemocnění tímto parazitem se označuje jako trichurióza nebo trichocefalóza. T. trichiura je rozšířen především v subtropických a tropických oblastech Asie, Ameriky a Afriky. Výskyt parazita je úzce spjat s nízkou úrovní hygieny. Infekce člověka T. trichiura může probíhat bez příznaků nebo se mohou vyskytnout bolesti břicha, nauzea, průjem či zácpa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvními objeviteli tenkohlavce jsou lékaři G. B. Morgagni (1740) a G. Roederer (1761), který je zároveň i autorem poněkud zavádějícího pojmenovaní Trichuris. Uspořádání těla je však u tohoto parazita opačné. Proto později F. P. Schrank výstižnější přejmenoval na Trichocephalus, kterému odpovídá i dnešní české označení tenkohlavec. Zástupci rodu Trichuris se vyznačují vláskovitým předním koncem těla a silnějším zadním koncem těla. Rodové jméno Trichuris je etymologicky nesprávné, neboť vychází z mylné představy, že tenká nitkovitá část těla představuje ocas (thrix = vlas, ura = ocas). Věcně správnější je později navržený rodový název Trichocephalus (kefalé = hlava, česky tenkohlavec), který je také často používán v odborné literatuře jako synonymum k rodovému označení Trichuris. Podle pravidel zoologického názvosloví, při kterých se upřednostňuje priorita označení, je však správnější používat rodové jméno Trichuris a onemocnění způsobené tímto parazitem trichurióza.

Tento parazit provází lidstvo již od dávných dob. Nejstarší známé archeoparazitologické nálezy v koprolitech (paleofeces) amerických indiánů jsou staré 8 800 let, vajíčka byla nalezena ve střevním obsahu dnes již tak známé zamrzlé mumie muže zemřelého před 5 300 lety Ozatských Alpách i v exkrementech horníků alpských solných dolů starých 2 300 let.[1]

Morfologie a biologie[editovat | editovat zdroj]

Tenkohlavci mají nečlánkované tělo a jsou odděleného pohlaví. Samci měří 30-45 mm, samice 35-50 mm.[2] Přední a delší část dospělých červů je nitkovitá, zadní část má výrazně větší průměr. Dospělí jedinci žijí ve stěně tlustého střeva, kde se tenkou přední částí zanořují a fixují ve sliznici, tlustý kaudální konec vyčnívá do střevního lumen. První vajíčka se ve stolici objeví až za 60-90 dní po nákaze.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Životní cyklus Tenkohlavce lidského (Trichuris trichiura)

Životní cyklus poprvé popsal až G. B. Grassi (1887).

Samice po oplození kladou ve střevě vajíčka, jež jsou silnostěnná, citrónovitého tvaru s prominujícími pólovými zátkami. Oplozená vajíčka jsou přenášena spolu se stolicí. Vajíčka (47-56 × 22-25 µm) jsou vůči působení zevního prostředí vysoce odolná, například v půdě vydrží plně infekční za příznivých podmínek i 6 let. Vývoj larvy probíhá ve vajíčku mimo hostitele ve vnějším prostředí. Vývoj larvy trvá v závislosti na teplotě 6-24 °C až 210 dní, při teplotě 37 °C jen asi 18 dní, ničí je teplota nad 52 °C, přímý sluneční svit a vyschnutí.

Hostitel se nakazí pozřením potravy či vody, které jsou kontaminovány zralými vajíčky. V tenkém střevě se rozpouštějí pólové zátky 4 vrstevných vajíček a larvy je takto vzniklými otvory opouštějí. Larvy se živí v kryptách střevní sliznice krví a tkání, během asi 3 měsíců dospívají. Některé dřívější parazitologické monografie uvádějí, že denní spotřeba krve jednou hlísticí činí 5 ml a při silných infekcích může vést k anémii. Současné studie však prokázaly, že zástupci rodu Trichuris svými enzymy formují v epitelu tlustého střeva syncytium (buněčný celek, soubuní vzniklé splynutím samostatných buněk)[3][4], jehož buněčnou substancí se hlístice živí. Mechanismus patogenního působení je především traumatický a toxoalergický a organismus hostitele senzibilizují produkty metabolismu parazita.[5]Samička tenkohlavce denně vyloučí ve slepém střevě zhruba 3.000 až 20.000 vajíček, která odcházejí z hostitelova těla nerozrýhovaná. Vajíčka jsou infekční až v období, kdy obsahují larvu v prvním vývojovém stadiu (instaru). Délka života dospělých červů je zhruba jeden rok.

Vajíčka s pólovými zátkami Tenkohlavce lidského (Trichuris trichiura)

Symptomy[editovat | editovat zdroj]

Infekce je ve většině případů bez příznaků. Při silnějších infekcích (větší počet červů) může způsobovat nevolnost, bolesti břicha, průjem, zácpu, rovněž se může projevit krvavým průjmem a anémií. Pouze v ojedinělých případech může u silných infekcí dojít k protržení stěny střevní s následnou perinotidou.[6]

Epidemiologie[editovat | editovat zdroj]

Celosvětově je nakaženo okolo 600 až 800 milionů li­dí[7], nejvíce v Asii, Americe a Africe. Dle Národní referenč­ní laboratoře pro diagnostiku střevních parazitóz se počet případů infekce T. trichiura v České republice za období 2005–2012 pohyboval zhruba v rozmezí 6 až 50 případů za rok, z toho většinou šlo o importované nákazy u cizinců nebo o pacienty navrátivších se z dovolených z tropických a subtropických oblastí.[8] V roce 2012 bylo v celé ČR hlášeno pouze 6 diagnostikovaných případů T. trichiura.[9]

Diagnostika a terapie[editovat | editovat zdroj]

Di­agnostika se opírá o opakované (vajíčka se vylu­čují cyklicky) mikroskopické vyšetření vzorků stolice a nález typických vajíček buď v tlus­tém nátěru dle Kato, nebo pomocí koncentrační flotační metody dle Fausta. Vzácnější je přímý makrosko­pický nález červa ve stolici nebo při endoskopickém vy­šetření.

K léčbě se užívají benzimidazolové preparáty, málo absorbovatelné ze zažívacího traktu – mebendazol nebo albendazol, někdy je nutné doplnit protiprůjmové preparáty. Je nutné opakované vy­šetření stolice po terapii a v případě pozitivního nálezu se aplikace anthelmintik opakuje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.osel.cz/index.php?clanek=2335 Cizopasní červi a astma
  2. http://emedicine.medscape.com/article/788570-overview
  3. http://www.parasitetesting.com/Trichuris-trichiura.cfm
  4. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id87471/
  5. http://vetweb.cz/trichurioza-prasat/
  6. WATSON, J. M.. Medical Helminthology. London : Baillière, Tindall and Cox, 1960. 487 s.  
  7. Jeffrey Bethony, Simon Brooker, Marco Albonico, Stefan M Geiger, Alex Loukas, David Diemert, Peter J Hotez. Soil-transmitted helminth infections: ascariasis, trichuriasis, and hookworm. The Lancet. 2006, roč. 367, čís. 9521, s. 1521-1532. Dostupné online. PMID 16679166.  
  8. http://www.zuusti.cz/wp-content/uploads/2013/04/St%C5%99evn%C3%AD-parazit%C3%B3zy-v-%C4%8CR-nejen-v-roce-2012.pdf Střevní parazitózy v ČR nejen v roce 2012
  9. http://www.zuusti.cz/wp-content/uploads/2013/07/Po%C4%8Dty-st%C5%99evn%C3%ADch-helmint%C5%AF-diag.-v-%C4%8CR-v-roce-20121.pdf Počet případů střevních helmintů v roce 2012