Opera Národního divadla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interiér Národního divadla

Opera Národního divadla je vedle činohry a baletu jedním z uměleckých souborů Národního divadla v Praze. Od června 2019 je správní ředitelkou Opery Národního divadla a Státní opery Bohdana Malik, která vystřídala Silvii Hroncovou.[1] Uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery je od sezony 2019/2020 Per Boye Hansen, hudebním ředitelem Státní opery je od sezony 2019/2020 Karl-Heinz Steffens. Hudebním ředitelem Opery Národního divadla je již od září 2016 Jaroslav Kyzlink. Od sezóny 2022/23 jej má však nahradit Robert Jindra.[2]

Státní opera
Stavovské divadlo

Historie[editovat | editovat zdroj]

První opera na území Čech byla uvedena v roce 1627 ve Vladislavském sále na Pražském hraděByla to italská pastorální komedie a představení proběhlo při příležitosti korunovace Ferdinanda III. Habsburského českým králem.

Nosticovo divadlo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1783 zahájilo svoji činnost Nosticovo divadlo. Začátkem roku 1787 zde Wolfgang Amadeus Mozart osobně dirigoval svoji Figarovu svatbu a setkal se s nadšením. Po tomto úspěchu složil pro Prahu operu Don Giovanni, která zde měla světovou premiéru koncem roku 1787 a Mozart ji opět sám dirigoval. Na počest korunovace císaře Leopolda II. českým králem byla v roce 1791 uvedena premiéra další Mozartovy opery La clemenza di Tito.

Stavovské divadlo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1799 přešlo Nosticovo divadlo do rukou českých stavů a bylo přejmenováno na Stavovské divadlo. V roce 1826 zde měla premiéru první česká opera Dráteník, kterou napsal František Škroupa.  Právě on se zasloužil i o uvedení mnoha dalších oper, včetně oper od Richarda Wagnera. V roce 1854 proběhlo představení Tannhäuser a v roce 1856 Lohengrin a Bludný Holanďan.

Národní divadlo[editovat | editovat zdroj]

Sbírka na stavbu samostatného českého Národního divadla se stala celonárodní záležitostí. Přispívali na něj majetní i nemajetní občané. Opakovaně na něj přispěl i císař František Josef I. a jeho syn korunní princ Rudolf. Ten se v roce 1883 zúčastnil i slavnostního otevření novorenesanční budovy Národního divadla. V divadle působili největší osobnosti české hudby – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich a Leoš Janáček. Při všech významných dnech Národního divadla byla uváděna opera Libuše.

Státní opera[editovat | editovat zdroj]

Německy mluvící občané v roce 1888 zahájili provoz Nového německého divadla (Neues deutsches Theater) v budově dnešní Státní opery. V roce 1948 byl operní soubor působící v tomto divadle začleněn do Národního divadla. Osamostatnil se v roce 1992 jako Státní opera Praha a rozvinul tvůrčí spolupráce s významnými českými i světovými dirigenty.

Sloučení operní scény[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 došlo ke sloučení operní scény v Praze pod hlavičku Národního divadla. Opera Národního divadla působí v historické budově Národního divadla a ve Stavovském divadle. Soubor Státní opery hraje ve stejnojmenné budově. Oba soubory nabízejí svým divákům dohromady přes 40 operních představení měsíčně, od skladeb barokních po skladby současných skladatelů.

Festivaly[editovat | editovat zdroj]

Po řadu let spolupracuje opera Národního divadla s mnoha významnými hudebními a operními festivaly. Spolupracuje s Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro a s Mezinárodním operním festivalem Smetanova Litomyšl. Zúčastnila se na festivalech v Edinburku (1970), Lucernu (1978), Salcburku (2002), Wiesbadenu (2005), zahraniční vystoupení v italské Catanii (2005), ve španělské Valencii (2007), Kanárských ostrovech (2008), Kypru (20011). Pořádá pravidelně turné po Japonsku.

Sólisté Opery Národního divadla a Státní opery[editovat | editovat zdroj]

Bývalí sólisté Opery Národního divadla a Státní opery[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Almanach Národního divadla, sezona 2018/19, Národní divadlo, Praha str. 3, 2019, ISBN 978-80-7258-733-9.
  2. OPERAPLUS, Redakce. Hudebním ředitelem Opery Národního divadla bude Robert Jindra | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]