Ofra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ofra
עפרה
Pohled na Ofru
Pohled na Ofru
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 820 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Judea a Samaří
Ofra
Red pog.png
Ofra
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 3200[1] (2010)
správa
vznik: 1975
zakladatel: organizace Guš Emunim a Amana
oficiální web: http://www.binyamin.org.il/?CategoryID=146&ArticleID=247&Page=

Ofra (hebrejsky: עָפְרָה, podle stejnojmenného biblického města, které zmiňuje kniha Jozue 18,21 - „A byla města tato pokolení synů Beniaminových po čeledech jejich: Jericho, Betogla a údolí Kasis. A Betaraba, Semaraim a Bethel. A Avim, též Afara a Ofra[2], v oficiálním přepisu do angličtiny: Ofra[3]) je izraelská osada a vesnice typu společná osada (jišuv kehilati) na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Mate Binjamin.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se na v nadmořské výšce 820 metrů v jižní části Samařska, cca 7 kilometrů severovýchodně od města Ramalláh, cca 18 kilometrů jihovýchodně od města Ariel, cca 20 kilometrů severně od historického jádra Jeruzalému a cca 48 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu.

Na dopravní síť Západního břehu Jordánu je napojena pomocí dálnice číslo 60, která vede severojižním směrem napříč téměř celým regionem Samařska a propojuje Jeruzalém s městem Nábulus. Ofra představuje typ izolované izraelské osady situované hluboko do vnitrozemí Západního břehu Jordánu a obklopené četnými palestinskými vesnicemi a městy (Ejn Jabrud, Silwad, Dejr Jarir a Taybe). Nejbližší další izraelskou osadou je Bejt El cca 4 kilometry jihozápadním směrem, ale oddělená palestinskou vesnicí Ejn Jabrud.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Obec byla založena roku 1975[3], konkrétně v květnu 1975 jako jedna z prvních izraelských osad ve vnitrozemí Samařska. Za jejím zřízením stála nacionalistická skupina Guš Emunim. Její členové se nechali zaměstnat na stavbě plotu na nedaleké vojenské základně izraelské armády. Jednoho dne se rozhodli po práci místo návratu do vlastního Izraele přenocovat v opuštěných kasárnách jordánské armády. Pak sem přivedli své rodiny a vztyčili na místě izraelskou vlajku.[4] V roce 1977 po vítězství pravicové strany Likud a nástupu Menachema Begina na post izraelského premiéra získala Ofra plnou vládní podporu a byla uznána jako oficiální obec.

Ofra se sněhovou pokrývkou, rok 2008

Ofra leží hluboko ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu a počátkem 21. století tak nebyla zahrnuta do Izraelské bezpečnostní bariéry.[5] Budoucí existence osady záleží na parametrech případné mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci.

Od 90. let 20. století území obce v mimořádném rozsahu expanduje formou izolovaných skupin domů i do okolní krajiny. Vlastní Ofra se jižním směrem rozšířila o čtvrť Neve David. V roce 1997 vznikla na východ od osady skupina domů zvaná Amona.[6] 3. března 2002 je na kontrolním stanovišti u osady palestinským odstřelovačem zabito deset izraelských vojáků.[7] V únoru 2006 se Amona stala místem ostrých střetů mezi izraelskou policií a osadníky. Výsledkem bylo zranění stovek lidí a demolice devíti stálých zděných obydlí.[8] I potom ale Amona zůstávala obydlená.[9] Podle stavu k roku 2007 už měla 96 stálých obyvatel a začala nabývat rysů trvalé oficiální osady, nezávislé na obci Ofra.[6]

Další takto vzniklou izolovanou skupinou domů byla Ginot Arje založená v lednu 2001 severovýchodně od vlastní osady Ofra. Během několika let se rozrostla na šestnáct karavanů s trvalým obyvatelstvem sestávajícím z několika rodin. V květnu 2004 ale bylo Ginot Arje dobrovolně vyklizeno a jeho obyvatelé se přemístili do výše uvedené Amony.[9]

Jižně od osady Ofra pak ještě v červnu 2002 vznikla v osamocené poloze synagoga Tal Binjamin, kde fungovala i ješiva, ale lokalita nebyla trvale obývána. V květnu 2004 se synagoga přesunula asi 600 metrů na jih.[9] [10][11]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Ofra je převážně složeno ze stoupenců náboženského sionismu.[12] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[3]

Formálně jde sice o sídlo vesnického typu (bez statutu místní rady ani města), ve své kategorii ovšem jde o poměrně lidnatou rezidenční obec se střediskovým významem pro širší region, s dlouhodobě rostoucí populací. K 30. červnu 2010 zde žilo 3 200 lidí. Během roku 2009 populace stoupla o 1,0 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Ofra 1982-2000[13][14][14]
Rok 1982 1983 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel 475 508 660 770 791 817 846 936 1 020 1 160 1 210 1 270 1 330 1 310 1 420 1 800 1 870 1 880
Vývoj počtu obyvatel Ofra 2001-2010[14][3][1]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet obyvatel 2 020 2 060 2 214 2 264 2 384 2 531 2 664 2 735 3 183 3 200

údaj za rok 2010 zaokrouhlen na stovky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c לוח 3.- אוכלוסייה( 1), ביישובים שמנו מעל 2,000 תושבים TABLE 3. - POPULATION(1) OF LOCALITIES NUMBERING ABOVE 2,000 RESIDENTS [online]. ročenky Centrálního statistického úřadu, [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. Joz 18, 21 (Kral, ČEP)
  3. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-12-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. עָפְרָה תעודת זהות [online]. מועצה אזורית מטה בנימין, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b A table with the full outpost list and information about them [online]. Peace Now, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha : Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 279.  
  8. Hundreds Injured in Brutal Demolition of Nine Jewish Homes [online]. Arutz Sheva, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c The list of outpost which have been dismantled/transffered [online]. Peace Now, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Israel Misleads and Manipulates the International Community with regard to "Settlements Expansion" [online]. Applied Research Institute Jerusalem, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. The settlements' outposts: another Israeli Impediment to the peace process [online]. Applied Research Institute Jerusalem, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Communities in the Benjamin Region [online]. Yesha Communities, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-12-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  14. a b c Table of population in each one of the settlements since 1967 [online]. Peace Now podle údajů Centrálního statistického úřadu, [cit. 2009-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]