Šilo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šilo
שילה
Celkový pohled na Šilo
Celkový pohled na Šilo
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 700 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Judea a Samaří
Šilo
Red pog.png
Šilo
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 2 200[1] (2010)
správa
vznik: 1979
zakladatel: organizace Guš Emunim
oficiální web: http://shilo.muni.il

Šilo (hebrejsky: שילה, též שִׁלֹה podle stejnojmenného biblického města (Šíla), které bylo původním hlavním městem Židů;[2], v oficiálním přepisu do angličtiny: Shilo[3]) je izraelská osada a vesnice typu společná osada (jišuv kehilati) na Západním břehu Jordánu, v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Mate Binjamin.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v nadmořské výšce 700 metrů v centrální hornaté části Samařska, cca 20 kilometrů severovýchodně od města Ramalláh, cca 10 kilometrů jihovýchodně od města Ariel, cca 30 kilometrů severně od historického jádra Jeruzalému a cca 50 kilometrů východně od centra Tel Avivu.

Osada je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojena pomocí dálnice číslo 60, která vede severojižním směrem napříč téměř celým regionem Samařska a propojuje Jeruzalém s městem Nábulus. Šilo představuje typ izolované izraelské osady situované hluboko do vnitrozemí Západního břehu Jordánu a obklopené četnými palestinskými vesnicemi a městy (Karjut, Turmus Aja, Sindžil). Nejbližší izraelskou vesnicí je Švut Rachel (cca 1 kilometr východně), která s obcí Šilo tvoří téměř souvislý urbanistický celek a která je formálně považována za součást obce Šilo. 3 kilometry na severozápad leží větší izraelská osada Eli. Šilo je zapojeno i do sítě veřejné dopravy. S Jeruzalémem ho spojuje autobusová linka 178. Další linky 473, 474 a 148 kromě Jeruzaléma zajíždějí i do města Ariel.[4]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Synagoga Miškan Šilo je replikou svatostánku, v němž stála archa úmluvy
Vinice v okolí čtvrti Giv'at Harel
Interiér synagogy dobudované ve čtvrti Giv'at Harel v roce 2008

Osada Šilo vznikla na místě stejnojmenného biblického města. Západně od dnešní osady, mezi ní a silnicí číslo 60 se dodnes dochovala lokalita Tel Šilo se starověkými vykopávkami. Konává se tu slavnostní vyřazení žáků 8. tříd zdejší základní školy a místní rodiny tu pořádají obřady Bar micva a Bat micva.[2]

Současná osada Šilo byla založena v roce 1979.[3] Podle jiného zdroje v lednu 1978, kdy se tu usadilo sedm mladých rodin a skupina studentů ješivy.[5] Šlo o aktivisty nacionalistického sdružení Guš Emunim. Už počátkem 70. let 20. století projevovaly skupiny členů Ješivy Har Ecion zájem o toto starobylé místo spojené s židovskou historií. Po jomkipurské válce se aktivisté Guš Emunim začali opakovaně pokoušet o trvalé usídlení na místě starověkého Šila. V rámci jednoho takového pokusu se připoutali pomocí řetězů k jedné místní budově, jindy se zase pokusili usadit ve vojenských objektech po jordánské armádě poblíž nedaleké palestinské vesnice Mazra'a aš-Šarkija. Aktivisté nakonec uspěli a bylo jim umožněno založit osadu Ofra.

Další skupina lidí okolo Guš Emunim ale stále trvala na usídlení přímo v blízkosti starověkého Šila. Ani nová vláda strany Likud po roce 1977, vedená Menachemem Beginem nebyla zpočátku ochotna oficiálně umožnit vznik nové osady, vzhledem ke slibu danému tehdejší americké administrativě Jimmyho Cartera nezakládat další osady. Skupina zakladatelů osady mezitím na místě přebývala v rámci archeologického výzkumu, ale nakonec uspěli a jejich komunita byla oficiálně uznána. Prvními osadníky bylo čtyřicet lidí, prvními příbytky bylo osm karavanů. Elektřinu zpočátku poskytoval generátor, voda byla z cisterny, prádlo se vozilo prát do Jeruzaléma a nákupy se obstarávaly v Ofře. Když počet malých dětí v Šilu dosáhl osmi, byla otevřena první mateřská škola.[6]

V současnosti je v osadě pět synagog a ješiva s téměř dvěma stovkami studentů. Fungují zde dvě zdravotní střediska, zubní ambulance a zdravotní pohotovost. Je tu několik obchodů, poštovní úřad, knihovna, tři průmyslové zóny a hřbitov. V obci je k dispozici veřejné koupaliště (s časově odděleným koupáním pro muže a ženy) a sportovní areál s tenisovým, fotbalovým, basketbalovým hřištěm a hřištěm na házenou.[7] Hlavní synagoga v obci je postavena jako replika miškanu v starověkém Šílu.[8]

Šilo leží hluboko ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu a počátkem 21. století tak nebyla osada zahrnuta do Izraelské bezpečnostní bariéry.[9] Budoucí existence osady záleží na parametrech případné mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci. Šilo není ohrazeno ani lokálním plotem, běžným u mnoha jiných izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Zpočátku totiž izraelská vláda nechala osadu z bezpečnostních důvodů oplotit. Mělo se tím také zabránit jejímu dalšímu nekontrolovatelnému rozšiřování. Osadníci ale v noci plot posouvali, až jej zcela odstranili. Osadníci tím podle vlastních slov dávají najevo víru, že se v zemi svých předků nemají čeho bát.

Absence jasně vymezených hranic zastavěného území obce také umožnila její trvalou expanzi. Takto vznikla v roce 1991 východně od Šila čtvrť Švut Rachel, později se z ní stala de facto samostatná obec. V prosinci 1998 pak byla založena i nová čtvrť Giv'at Harel nedaleko od severního okraje Šila. Podle údajů z roku 2007 už měla 52 stálých obyvatel.[10] Vlastní souvisle zastavěné jádro osady Šilo se skládá ze tří čtvrtí. Na západě je to čtvrť ha-Nachalot (הנחלות), dále čtvrť Eli ha-Kohen(עלי הכהן) a Ramat Šmu'el(רמת שמואל). Čtvrtou čtvrtí se rychle stává Giv'at Harel.[4]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled do údol Šila s průmyslovou zonou, vinicemi a olivovými sady v r. 2008

Obyvatelstvo obce Šilo je složeno ze stoupenců náboženského sionismu.[11][12] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 2000 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 2000 osob).[3]

Formálně jde sice o sídlo vesnického typu (bez statutu místní rady ani města), ve své kategorii ovšem jde o poměrně lidnatou rezidenční obec s významem pro širší region, s dlouhodobě rostoucí populací. K 30. červnu 2010 zde žilo 2 200 lidí. Během roku 2009 populace stoupla o 2,6 %.[1]

Do tohoto počtu jsou ale podle statistických výkazů zahrnuti i obyvatelé sousední vesnice Švut Rachel, která je oficiálně považována za součást obce Šilo, třebaže je fakticky nezávislá. Počet obyvatel Šila je udáván zhruba na 340. Populace ve vlastní osadě Šilo je tak ve skutečnosti minimálně o tento počet nižší.

Vývoj počtu obyvatel Šilo 1982-2000[13][12]
Rok 1982 1983 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel 340 325 447 505 562 608 627 673 749 809 866 915 1 010 1 250 1 360 1 450 1 490 1 580
Vývoj počtu obyvatel Šilo 2001-2010[12][3][1]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet obyvatel 1 620 1 710 1 810 1 825 1 945 2 068 2 171 2 303 2 005 2 200

údaj za rok 2010 zaokrouhlen na stovky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c לוח 3.- אוכלוסייה( 1), ביישובים שמנו מעל 2,000 תושבים TABLE 3. - POPULATION(1) OF LOCALITIES NUMBERING ABOVE 2,000 RESIDENTS [online]. ročenky Centrálního statistického úřadu, [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b Tel Shilo [online]. Shilo Forum, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-12-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. a b שילה תעודת זהות [online]. מועצה אזורית מטה בנימין, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. Profile Shiloh [online]. Jewish Groups, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. על היישוב מידע היסטורי [online]. שילה, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. Shilo - A Community of Growth [online]. Shilo Forum, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Settlements Rise on Shiloh's Hills as Israel Peace Talks Falter ,Jonathan Ferziger, Bloomberg, Sept. 10, 2008, [1]
  9. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. A table with the full outpost list and information about them [online]. Peace Now, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Communities in the Benjamin Region [online]. Yesha Communities, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c Table of population in each one of the settlements since 1967 [online]. Peace Now podle údajů Centrálního statistického úřadu, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-12-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]