Obratlovci

Obratlovci; Stratigrafický výskyt: Kambrium až recent, před 525 mil. let až současnost
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	Obratlovci (Craniata);
Třídy
	Sliznatky (Mixinoida); Mihule (Petromyzontida); Paryby (Chondrichthyes); Dvojdyšní (Dipnoi); Latimérie (Latimeriidae); Paprskoploutví (Actinopterygii); Obojživelníci (Amphibia); Plazi (Reptilia); Savci (Mammalia);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obratlovci (Craniata, též zastarale Vertebrata) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo kostěné kostry, s dobře odlišitelnou hlavovou částí. Podle současných poznatků se u tradičně pojímaných obratlovců (Vertebrata) může jednat o nepřirozenou skupinu. Nejbližší nadřazenou přirozenou skupinou by pak podle nových fylogenetických studií byli tzv. lebečnatí (Craniata), pro které se nově používá též český název obratlovci (i když je chápán v širším smyslu).^[1] Oproti skupině Vertebrata zahrnují navíc pouze sliznatky, které však podle současných studií patří k mihulím a netvoří tak sesterskou skupinu k Vertebrata. V současnosti je známo asi 64 000 druhů obratlovců.

Rekordní rozměry

Největším známým obratlovcem z hlediska hmotnosti je nepochybně kytovec plejtvák obrovský, který dosahuje hmotnosti až 200 tun a překonává tak i největší známé druhohorní sauropodní dinosaury (nikoliv ale tělesnou délkou). Zatímco plejtváci obrovští dorůstají maximální délky kolem 33,5 metru, někteří sauropodi zřejmě dorůstali i délek kolem 40 metrů.^[2]

Charakteristické znaky

Vnitřní kostra, páteř je tvořena obratli, hlavová část je kryta lebkou
Bilaterálně souměrné tělo
Centralizace nejdůležitějších smyslových orgánů
Trubicovitá nervová soustava chráněna chrupavčitou nebo kostěnou schránkou
Uzavřená cévní soustava
Základní funkční jednotka vylučovacích orgánů je nefron

Další znaky

Kůže mnohovrstevná – pokožka, škára
Kostra tvořena chrupavkou, kostí, vazivem
Vylučovací orgán – ledviny
Cévní systém – uzavřený
Nervová soustava – CNS (centrální nervový systém)- mozek, mícha; PNS (periferní nervový systém)- nervy

Taxonomické rozdělení

Jak je v horní části článku, sliznatky se dnes nepovažují za sesterskou skupinu ostatních obratlovců, zůstává tedy v platnosti starší dělení obratlovců na dvě nadtřídy:

bezčelistnatce (Agnatha)
čelistnatce (Gnathostomata)

Mezi bezčelistnatce zařazujeme mihule a sliznatky. Všichni ostatní obratlovci jsou tedy čelistnatci, mají vyvinutou čelist.

Čelistnatci se dělí na dvě skupiny:

Paryby
Teleostomi

Teleostomáta se dále dělí na dvě skupiny:

Paprskoploutví (Actinopterygii)
Nozdratí (Sarcopterygii)

Mezi nozdraté patří tyto skupiny: latimérie, dvojdyšní a čtyřnožci, přičemž čtyřnožci zahrnují obojživelníky, plazy a savce.

Evoluce

Primitivní formy vodních obratlovců pravděpodobně vznikly a dlouhodobě se vyvíjely v mělkých vodách příbřežních ekosystémů.^[3]^[4]^[5]

Za sesterskou skupinu obratlovců v širším smyslu Craniata (lebečnatých) byli vždy považováni kopinatci (bezlebeční). V posledních letech se však čím dál častěji ozývá alternativní hypotéza, která za sesterskou skupinu lebečnatých považuje pláštěnce (společně s lebečnatými pak tvoří skupinu Olfactores), neboť u nich lze nalézt např. struktury, které by mohly být homologické neurální liště.

O tom, jestli sliznatky a mihule spolu tvoří monofyletickou skupinu bezčelistnatých, či jestli jde o dvě nezávislé větve, se stále vedou spory.

Za primitivní obratlovce jsou považovány vymřelé skupiny Conodonta, Anaspida, Osteostraci a další.

Za předky nebo živočichy velmi příbuzné předkům obratlovců se pokládají Yunnanozoon a Haikouella z kambria Číny. Velmi primitivním zástupcem byl také čínský kambrický rod Haikouichthys.^[6]

Reference

↑ ZRZAVÝ, Jan: Fylogeneze živočišné říše. Praha : Scientia, 2006: s. 217–218. ISBN 80-86960-08-0.
↑ http://dinosaurusblog.com/2011/05/24/893631-nejvetsi-obratlovec-vsech-dob/
↑ Lauren Sallan, Matt Friedman, Robert S. Sansom, Charlotte M. Bird & Ivan J. Sansom (2018). The nearshore cradle of early vertebrate diversification. Science 362(6413): 460-464. doi: 10.1126/science.aar3689
↑ Catalina Pimiento (2018). Our shallow-water origins. Science 362(6413): 402-403. doi: 10.1126/science.aau8461
↑ https://www.sciencenews.org/article/first-vertebrates-earth-arose-shallow-coastal-waters
↑ D. Shu; et al. (1999). Lower Cambrian vertebrates from south China. Nature, 402: 42-46.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ZRZAVÝ, Jan: Fylogeneze živočišné říše. Praha : Scientia, 2006: s. 217–218. ISBN 80-86960-08-0.

[2] ttp://dinosaurusblog.com/2011/05/24/893631-nejvetsi-obratlovec-vsech-dob/

[3] Lauren Sallan, Matt Friedman, Robert S. Sansom, Charlotte M. Bird & Ivan J. Sansom (2018). The nearshore cradle of early vertebrate diversification. Science 362(6413): 460-464. doi: 10.1126/science.aar3689

[4] Catalina Pimiento (2018). Our shallow-water origins. Science 362(6413): 402-403. doi: 10.1126/science.aau8461

[5] ttps://www.sciencenews.org/article/first-vertebrates-earth-arose-shallow-coastal-waters

[6] D. Shu; et al. (1999). Lower Cambrian vertebrates from south China. Nature, 402: 42-46.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]