O2 Arena

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O2 Arena
O2 Arena od autobusového terminálu Českomoravská
O2 Arena od autobusového terminálu Českomoravská, 2009
Poloha Libeň, Praha, Česká republika
Souřadnice 50°6′15″ s. š., 14°29′36″ v. d.
Otevření 24. března 2004
Vlastník Bestsport Arena, a.s.[1]
Povrch Led
Cena výstavby 8 miliard Kč
Architekt Vladimír Vokatý
Martin Vokatý
Jiří Vít
Stavební společnost Skanska CZ a.s.
Bývalé názvy
Sazka Aréna
Týmy
HC Slavia Praha (2004-)
Rytíři Kladno (2012)
HC Lev Praha (2012-2013)
Kapacita
17 360 (lední hokej), 18 000 (koncert), 11 000 (atletika)
Rozměry
35 000 m²
Tento článek pojednává o hale v Praze. O hale v Londýně pojednává článek O2 Arena (Londýn).

O2 arena, původním názvem Sazka Arena, je víceúčelová hala, která stojí v Libni v Praze 9, těsně u hranice Vysočan. Je vhodná nejen pro pořádání sportovních událostí, ale i pro kulturní a zábavní akce, koncerty, veletrhy a další. Kapacita haly dosahuje až 18 000 míst. O2 arena byla otevřena při příležitosti mistrovství světa v ledním hokeji 2004. Hala získala ocenění „za organizaci výstavby rozsáhlého komplexu vytvořeného v krátkém čase se zřetelem ke konstrukci zastřešení ústředního prostoru“ v soutěži Stavba roku 2004.[2]

Hala má kruhový půdorys, celková zastavěná plocha činí cca 36 000 m². Výška objektu dosahuje 33 m a střecha má průměr 135 m. Stavba byla zahájena 27. října 2002 a otevřena 24. března 2004. Pořizovací náklady, původně vyčíslené na zhruba 2,5 miliardy, přesahují včetně úroků 17 miliard korun.[3]

Počet míst pro diváky se mění podle druhu akce. Pro lední hokej je kapacita 17 000, pro koncert 18 000 a pro atletiku 11 000 míst. Hala má variabilně přestavitelné řady. Technické vybavení umožňuje zasunout spodní část hlediště k obvodové zdi a vytvořit tak prostor pro 200 m dlouhou atletickou dráhu.

V areálu jsou tři restaurace, šest barů, dvě kavárny a celkem 20 stánků s rychlým občerstvením, které dohromady nabízejí asi 2900 míst.

Majitelem a provozovatelem O2 areny je akciová společnost Bestsport Arena.[1] Do 29. února 2008 hala nesla název Sazka Arena.[4]

Koncem října 2013 rozhodující podíl na aréně získala společnost PPF Petra Kellnera.[5]

Několik nej…[editovat | editovat zdroj]

Interiér Sazka areny těsně před dokončením, březen 2004
  • Mistrovství světa v hokeji sledovalo v Sazka Areně celkem 422 699 diváků.[6]
  • 7. finále extraligy mezi týmy HC Slavia Praha a HC Energie Karlovy Vary navštívilo 17 123 diváků, čímž byl překonán historický rekord v návštěvnosti domácí soutěže v ledním hokeji.
  • Zápas Kladna proti Kometě Brno dne 23.10.2012 navštívilo 17 182 diváků a tím byl překonán dosavadní rekord.
  • 24. dubna 2014 byl také ustanoven nový rekord v návštěvnosti zápasu KHL. Utkání Lev Praha - Metallurg Magnitogorsk (finále KHL) sledovalo 17 073 diváků.
  • Gastronomický systém je schopen načepovat 10 000 piv během čtvrthodiny.
  • Obestavěný prostor je srovnatelný s 3 chrámy sv. Víta, 6 kongresovými sály v Kongresovém centru Praha nebo s 12 plaveckými stadióny v Podolí.
  • Střešní konstrukce má průměr 135 metrů a hmotnost 1 200 tun.
  • V aréně se nachází 66 skyboxů, 1 306 klubových sedadel a 3 partyboxy.
  • Restaurace, bary, kavárny a provozovny se značkovým rychlým občerstvením nabízejí 2 900 míst.
  • Multimediální videokostka má plochu 136 metrů čtverečních, fascia display je dlouhý přes 300 metrů, v aréně se nachází více než 200 plazmových obrazovek.
  • Návštěvnický rekord k roku 2009 držel koncert Madonny z roku 2006, který navštívilo 18 628 diváků.[7]
  • Aréna se v listopadu 2012 stala první halou na světě, která v jediném roce hostila finále Fed Cupu i Davis Cupu.[8]

Kontroverze v průběhu výstavby[editovat | editovat zdroj]

Průběh stavby Sazka arény provázely jak komplikace s původním majitelem pozemků pod halou, tak zejména s financováním. Stamilióny český stát zaplatil za sanaci ekologické zátěže pod bývalými průmyslovými podniky, přičemž efektivita vynaložených prostředků byla zpochybňována [9].

Interiér Sazka Arény, 2007

Sazka nezískala úvěr proti zástavnímu právu na libeňské pozemky, protože už byly zastaveny firmou Quonex Real, ratingové firmy jí navíc vzhledem k tomu, že nevlastnila pozemky, odmítly udělit rating na dluhopisy. Rating získala SAZKA, a.s., později, v červenci 2007 mezinárodní ratingová agentura rating společnosti a emitovaných dluhopisů zvýšila. Firma byla nucena vyplácet vyšší úrok za dluhopisy bez ratingu poté, co sociálnědemokratická vláda vedená Vladimírem Špidlou odmítla udělit Sazce státní záruku za úvěr a výjimku z platby DPH za sázkové hry (pokud by vláda s návrhem souhlasila, byly by ostatní sázkové kanceláře na trhu znevýhodněny). V důsledku neochoty Ministerstva financí fakticky dotovat stavbu arény ze státních zdrojů přicházejí vlastníci SAZKA, a.s., sportovní a tělovýchovná sdružení, ročně o více než 250 milionů Kč[10] Efektivita vynaložených prostředků, celková předraženost stavby a drastický úbytek financí plynoucích do amatérského sportu byly v lednu 2009 konstatovány auditorskou firmou Lefkosia.[11][12]

Závěrečnou fázi výstavby Sazka arény poznamenal otevřený spor mezi ředitelem společnosti Sazka Alešem Hušákem a předsedou vlády Špidlou [13]. Ten vyvrcholil v momentu, kdy Hušák nepozval Špidlu na slavnostní otevření arény. Ve vstupním foyeru Sazka arény je umístěna pamětní deska, která zdůrazňuje, že Sazka prosadila stavbu haly proti vůli mnohých a navzdory mnohým.

Stavba se od části odborné veřejnosti dočkala kritiky například za neprofesionální instalace rozvodných systémů [14] nebo za energetickou náročnost celého provozu. Většina[zdroj?] odborné veřejnosti však projekt a výstavbu arény ocenila - vedle titulu Stavba roku 2004 získala aréna mimo jiné Cenu profesora Františka Faltuse a první místo v soutěži o nejlepší realizovanou stavbu s ocelovou střešní konstrukcí v České a Slovenské republice 2000 - 2003 v kategorii občanských a sportovních staveb, Cenu Inženýrské komory 2004, Cenu Evropské asociace ocelových konstrukcí 2005 a Cenu Inženýrské akademie České republiky 2005.

Ekonomická nenávratnost investice[editovat | editovat zdroj]

Podle bývalého generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka je investice do arény nevratná: Aréna je schopná platit sama svou údržbu, své nepřeúčtovatelné náklady a drobný rozvoj... V každém případě ale nestačí na to, aby dokázala platit peníze, co byly použity na její výstavbu.[15]

Přilehlé objekty[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Katastr nemovitostí na nahlizenidokn.cuzk.cz, katastrální území Praha-Libeň, č.p. 2345, datum přístupu 2014-03-24
  2. Výsledky soutěže Stavba roku 2004. eStav.cz [online]. 2004-09-25 [cit. 2008-02-06]. Dostupné online.  
  3. http://ekonomika.ihned.cz/c1-42599980-stat-sazce-s-dluhy-nepomuze
  4. Michal Hron. Sazka Arena končí. Do pronájmu ji získala Telefónica O2. mobil.idnes.cz [online]. 2008-02-04 [cit. 2008-02-05]. Dostupné online.  
  5. Zdeněk John. Rozhodnuto. Pražská O2 arena patří Petru Kellnerovi. Aktuálně-centrum.cz [online]. 2013-11-12 [cit. 2013-11-12]. Dostupné online.  
  6. Výroční zpráva Sazka, a. s., za rok 2004
  7. Provokující Lady Gaga předvedla všechny hity, přišla i Livia Klausová, Lidovky.cz, 17.11.2010
  8. Finále Davis Cupu za osm tisíc. Chceme vydělat, netají se organizátoři, iSport.cz, 3.10.2012
  9. http://hn.ihned.cz/c1-14182500-eva-tylova-sazka-arena-vyhra-nebo-prohra Eva Tylová: Sazka Arena - výhra, nebo prohra?
  10. http://sport.idnes.cz/sporty.asp?r=sporty&c=A060306_221731_sporty_rou Sportu chybí čtvrt miliardy od Sazky
  11. http://hn.ihned.cz/c1-33055400-hala-sazky-byla-predrazena-tvrdi-auditor
  12. Kauza Sazka: Loterijní gigant a kam putují jeho peníze
  13. http://zakony.idnes.cz/tlusty-premier-spidla-i-vlada-financne-poskodili-sazku-pi0-/zak_tema.asp?c=A040329_082000_zak_tema_2074 Tlustý: Premiér Špidla i vláda finančně poškodili Sazku
  14. http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1905&h=234&pl=37 SAZKA ARENA z trochu jiného pohledu
  15. Obří aréna nevydělává, aby se zaplatila její stavba, přiznává Hušák

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie O2 Arena (Prague) ve Wikimedia Commons