Nedokončené jaderné elektrárny ve východním bloku

Krymská jaderná elektrárna na začátku tisíciletí

Balakovská jaderná elektrárna v roce 2010

Chmelnycká jaderná elektrárna v roce 2013

Nedokončené jaderné elektrárny ve východním bloku jsou jaderné elektrárny, jejichž výstavba začala na území SSSR nebo zemích východního bloku, ale poté byla z různých důvodů pozastavena. V osmdesátých letech 20. století došlo k výraznému omezení mnoha projektů výstavby, mimo jiné i jaderných elektráren. Ve většině případů šlo o ekonomické problémy, které v SSSR nastaly. U některých šlo ovšem o obavy jako důsledek Černobylské havárie. K zastavení výstavby těchto elektráren se také váže zastavení budování měst pro zaměstnance. Z toho důvodu se v nich nachází velký počet budov, které byly dostavěny až v pozdější době, nebo je město (chápejte několik rozestavěných budov) kompletně opuštěno.

Zastavení masivní výstavby jaderných elektráren ve východním bloku

Masivní výstavba jaderných elektráren se zastavila po nehodě v Černobylské jaderné elektrárně v roce 1986. Ani to však nebylo důvodem k zastavení řady stavebních projektů. Katastrofa podobného rozsahu z roku 1957 v chemickém závodu Majak v Čeljabinské oblasti také nezpomalila rozvoj jaderného segmentu ekonomiky najednou. Nepříznivá ekonomická situace se ukázala být mnohem významnější, což zastavilo výstavbu drahých energetických zařízení. Některé tyto elektrárny byly (některé byť jen z části) dokončeny až po rozpadu Sovětského svazu, ovšem jiné dodnes chátrají a čekají na dostavbu (Tatarská JE, Chmelnická JE...) nebo demolici. (Voroněžská JE, 5. blok Kurské JE)

Po havárii v Černobylské jaderné elektrárně bylo rozhodnuto zastavit výstavbu téměř všech energetických bloků založených na reaktorech RBMK, až na výjimky některých bloků (Kursk 5, Kursk 6, Smolensk 3, Smolensk 4, Ignalina 2, ovšem dostavby a spuštění se dočkaly jen Smolensk 3 a Ignalina 2).

Většina elektráren s reaktorem typu VVER-1000/320 měla mít podle projektu čtyři reaktory s možností rozšíření o dva a v některých případech čtyři další bloky.

Seznam nedokončených jaderných elektráren v SSSR

Název elektrárny	Výkon podle původního projektu	Typ reaktoru	Rok zahájení výstavby	Rok zastavení stavby	Stav - vyhlídky na spuštění	Počet bloků v provozu
Baškirská jaderná elektrárna	4000 MW	VVER-1000/320	1980	1993	Po roce 2035 (vedlejší plán po nahrazení dosluhujících RBMK)	0 ze 4
Voroněžská jaderná elektrárna	2000 MW	AST-500	1983	1990	Ne, demontována v roce 2021	0 ze 4
Jaderná elektrárna Gorky	1000 MW	AST-500	1982	1993	Ne, demontována v roce 2021	0 z (2?)
Kostromská jaderná elektrárna	3000-4600 MW	RBMKP-2400, RBMK-1500, (nový projekt VVER-1200)	1979	1990	Do roku 2035 (vedlejší plán po nahrazení dosluhujících RBMK)	0
Krymská jaderná elektrárna	4000 MW	VVER-1000/320	1975	1989	Stavba zrušena v roce 1990 a v roce 2000 byl projekt definitivně zrušen a zařízení rozprodáno. Tlaková nádoba byla odvezena do šrotu	0 ze 4
Minská jaderná elektrárna	2000 MW	VVER-1000/320	1983	1987	Přestavěno na jiný druh elektrárny	?
Oděská jaderná elektrárna	2000 MW	VVER-1000/320	1980	1986	Ne	0 ze 2 nebo 4
Čyhyrynská jaderná elektrárna	2000 MW	VVER-1000/320	Nezačala	1989	Plánováno postavit minimálně 2 reaktory AP1000 v rámci smlouvy podepsané v roce 2021	0 ze 2
Tatarská jaderná elektrárna	4000 MW	VVER-1000/320	1980	1990	Do roku 2035 s VVER-TOI (vedlejší plán po nahrazení dosluhujících RBMK)	0 ze 4
Charkovská jaderná elektrárna	2000 MW	VVER-1000/320	Nezačala	Nezačala	Ne	0 ze 2 nebo 4
Jihouralská jaderná elektrárna	2400 MW	BN 800 → VVER-1200	1982	1993	Změněn plán na tlakovodní reaktory (vedlejší plán po nahrazení dosluhujících RBMK)	0 ze 3 nebo 4

V následující tabulce jsou vypsány částečně dokončené nebo nedokončené jaderné elektrárny v jiných východních zemích východního bloku.

Částečně dokončené nebo nedokončené elektrárny v dalších zemích bývalého východního bloku

Název elektrárny	Země	Výkon podle původního projektu	Typ reaktoru	Rok zahájení výstavby	Rok zastavení stavby	Stav	Počet reaktorů v provozu
Jaderná elektrárna Belene	Bulharsko	2000 MW	VVER-1000/320	1987	1991	V roce 2005 bylo plánováno obnovení stavby, v roce 2012 bylo od této stavby definitivně upuštěno, stanice byla demontována a technické vybavení využito v bloku Kalinin 4	0 ze 4
Jaderná elektrárna Warta	Polsko	4000 MW	VVER-1000/320	nikdy	–	Projekt zrušen v roce 1991	0 ze 4
Jaderná elektrárna Žárnovec	Polsko	1760 MW	VVER-440/213	1983	1990	Stavba zastavena	0 ze 4
Jaderná elektrárna Temelín	Československo	4000 MW	VVER-1000/320	1986	1990	Stavba zastavena v roce 1990, dostavba v rozsahu dvou bloků schválena 10. března 1993 a elektrárna spuštěna v roce 2000	2 ze 4
Jaderná elektrárna Sinpo	Severní Korea	1760 MW	VVER-440/213	80. léta	?	Stav neznámý	0 ze 4
Jaderná elektrárna Sirte	Libye	880 MW	VVER-440/213	nikdy	–	Přípravné práce byly zastaveny v roce 1984 ve fázi vývoje projektu kvůli neshodám mezi stranami	0 ze 2
Jaderná elektrárna Juragua	Kuba	1760 MW	VVER-440/213	1983	1993	Stavba zastavena v roce 1993 na dobu neurčitou, návrh na obnovu v roce 1995 nevyšel a následně stavba definitivně zrušena. Plánovaná obnova v roce 1995 byla neúspěšná a v roce 2000 odmítnuta nabídka Ruska na dostavbu jednoho reaktoru	0 ze 4
Jaderná elektrárna Stendal	Východní Německo	4000 MW	VVER-1000/320	1982	1990	Výstavba zrušena po sjednocení Německa, stanice je demontována a areál využit pro jiné průmyslové odvětví	0 ze 4

Částečně dokončené elektrárny v SSSR

Částečně dokončené elektrárny jsou elektrárny, které nebyly dostavěny podle originálního plánu, anebo byly dostavěny až po rozpadu SSSR, ovšem ne kompletně. (Nebo nebyly dostavěny kvůli bezpečnosti.)

V současné době se na Ukrajině usiluje o pokračování v jaderném průmyslu a o dostavbu projektů, které byly pozdrženy před rozpadem SSSR. V roce 2022 se plánuje dostavba jedné jednotky VVER-1000/320 a přístavby dvou jednotek AP1000 v Chmelnycké jaderné elektrárně.

Chmelnycká jaderná elektrárna

Od 22. září 2020 je prověřováno, zda je stav budov a jeřábu Kroll K-10000, který na stavbě stojí, dostatečný a elektrárnu bude možné dokončit. Dostavba byla plánována již v roce 2014 za asistence Rosatomu, ale kvůli anexi Krymu a kvůli tomu, že Rosatom bez vědomí Energoatomu zasahoval do projektu a měnil parametry (přičemž obě strany na sebe navzájem uvalují vinu), proto vláda Ukrajiny dostavbu zrušila. V prosinci roku 2020 byl podepsán kontrakt k dokončení 3. bloku českou firmou Škoda JS. Tato firma byla do roku 2022 však pod ruským holdingem Gazprombank, byla to tedy strategie ukrajinské vlády jak nepřímo obchodovat s ruskou stranou.

V polovině roku 2021 se nad 3. reaktorem začalo budovat dočasné překrytí, což podle Energoatomu má umožnit pracovníkům zkoumat stav budovy i v zimě.

22. listopadu 2021 byla podepsána smlouva s Westinghouse o dostavbě 4. bloku pomocí technologie AP1000.

5. a 6. blok Kurské jaderné elektrárny

Na začátku 80. let bylo přijato rozhodnutí o rozšíření Kurské jaderné elektrárny na výkon 6000 MW přístavbou dvou reaktorů RBMK o výkonu 1000 MW každý. Výstavba dvojbloku RBMK 3. generace započala roku 1985, respektive 1986 a reaktory měly přejít do komerčního provozu v letech 1991-1993.

V roce 1986 přišlo první pozdržení stavby kvůli černobylské havárii, ale to netrvalo dlouho a stavba se kvůli nedostatku elektrické energie a po prověrce bezpečnosti dosavadních staveb opět rozběhla. Druhé zastavení stavby v roce 1990 mělo již horší následky, protože znamenalo prakticky budoucí konec tohoto projektu. Po roce 1991 a rozpadu SSSR nebyl sice projekt oficiálně zastaven, ale výstavba 6. bloku byla v roce 1993 pozastavena navždy. Blok č. 5 bylo plánováno uvést do provozu v roce 1996, ale kvůli tomu, že stavba kvůli nedostatečnému financování probíhala velice pomalu, byl termín spuštění posunut na rok 1998 a posléze na rok 2000. Během těchto let byly dokončeny hlavní budovy a infrastruktura komplexu, dále přečerpávací nádrže, zastřešení turbínové haly a reaktorové haly, dokončení druhého chladicího jezera (bylo budováno, protože dosavadní rozloha jezera Kurčatov nebyla dostatečná pro uchlazení výkonu 6000 MW). Mimo blok č. 5 se objevily i plány na dokončení 6. bloku do roku 2010, ale to se nikdy nestalo. Spuštění bloku 5. bylo po dalších finančních problémech posunuto na konec roku 2004, poté 2006.

Od let 2002 do let 2007 probíhaly poslední práce na reaktorové budově. V roce 2009 bylo uvedeno, že dokončit reaktor do roku 2013 by vyžadovalo více peněz, než postavit nový reaktor VVER-1000. V roce 2012 byla výstavba definitivně zrušena s oficiálním vyjádřením, že šlo o důsledek fukušimské havárie, ale ve skutečnosti šlo jen o reputační důvody Rosatomu, kvůli bloku RBMK. Paradoxní je, že stavba 5. bloku je dokončena na přibližně 95%.

Druhá část jezera Kurčatov budovaná pro dva bloky RBMK bude využita v novém projektu Kurské jaderné elektrárny II.

Částečně dokončené elektrárny v SSSR

Název elektrárny	Výkon podle původního projektu	Typ reaktoru	Rok zahájení výstavby	Rok zastavení stavby	Vyhlídky na dostavbu	Počet bloků v provozu
Kurská jaderná elektrárna	6000 MW	RBMK-1000	1976	1993, 2012	Ne, projekt po mnoha letech dohadů a neshodů zrušen a blok bude rozebrán, 6. blok má dokončenost méně než 5% (Pouze vybetonované základy a část turbínové haly)	4 ze 6
Smolenská jaderná elektrárna	6000 MW	RBMK-1000	1975	1993	Ne, ale před rokem 2000 se objevily zmínky o dostavbě, poté byla stavba definitivně zrušena a dosavadní objekty zbourány nebo využívány jinak	3 ze 6
Černobylská jaderná elektrárna	6000 MW	RBMK-1000	1970	1988, 1991	Ne, projekt zastaven v roce 1988 a poté definitivně zrušen v roce 1991. Existovaly plány v roce 1994 na nahrazení 2. bloku dostavbou 5. bloku, aby nemusely být využity chladicí věže, ale nikdy nebylo získáno povolení, nehledě na finanční stav Ukrajiny v roce 1994	4 byly v provozu, 2 nedostavěny
Ignalinská jaderná elektrárna	6000 MW	RBMK-1500	1977	1988	Ne, zařízení prodáno a demontováno	2 byly v provozu, 2 nedostavěny
Balakovská jaderná elektrárna	6000 MW	VVER-1000/320	1980	1993, 2008	Ne, oznámena demontáž	4 ze 6
Chmelnycká jaderná elektrárna	4000 MW	VVER-1000/320	1981	1990	3. blok – plánována dostavba, od roku 2020 probíhají přípravné práce, oprava konstrukcí 4. blok – plánováno nahradit blokem AP1000	2 ze 4 (2. blok spuštěn mezi lety 2004 a 2005)
Jihoukrajinská jaderná elektrárna	4000 MW	VVER-1000/320	1977	1989	Ne, přestavěno na simulátor	3 ze 4
Rovenská jaderná elektrárna	4880 MW	VVER-1000/320, VVER-440/213	1973	1990	V roce 2021 potvrzena stavba jednoho bloku AP1000 do roku 2032	4 z 6 (4. blok uveden do zkušebního provozu na konci roku 2004)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Недостроенные АЭС СССР na ruské Wikipedii.

Související články

• Jaderná energetika v Rusku
• Jaderná energetika na Ukrajině

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nedokončené jaderné elektrárny v SSSR na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví