Přeskočit na obsah

Miroslav Masák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Ing. arch. Miroslav Masák, dr. h. c.
Prof. Ing. arch. Miroslav Masák, dr. h. c. (2015)
Prof. Ing. arch. Miroslav Masák, dr. h. c. (2015)
Narození23. května 1932 (92 let)
Úvaly
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, architekt, učitel, urbanista a publicista
OceněníPocta České komory architektů (2006)
Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury (2011)
medaile Za zásluhy (2023)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Masák (* 23. května 1932 Úvaly) je architekt, vysokoškolský profesor a bývalý poradce prezidenta Václava Havla.[1] Miroslav Masák a Václav Havel se poprvé setkali v roce 1968, kdy Havel napsal úvodní slovo ke sborníku textů, které Masák editoval. Tento sborník se jmenoval Jak se žije naší mládeži a obsahoval texty různých autorů věnujících se otázkám mládeže a společnosti v tehdejším Československu. Po této spolupráci se Masák a Havel stali přáteli a dále spolupracovali v kulturní oblasti.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Masák vystudoval v letech 1952–1958 Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT u profesora Josefa Kittricha). V letech 1958–1991 pracoval v libereckém projektovém ústavu (Stavoprojekt Liberec). V roce 1968 spoluzakládal Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL), díky kterému mohl také založit a vést ve své době, ale i do dnes unikátní tzv. Školku – samostatný ateliér čerstvých absolventů – architektů.

Po násilném ukončení pražského jara a s nástupem tzv. normalizace byl nucen své činnosti zanechat. Přesto dál pracoval v neoficiálních skupinách, které na bázi Školky fungovaly nejen v Liberci, ale také v Brně, Praze, Ústí nad Labem nebo Karlových Varech, kde nadále vychovával mladé architekty. V letech 1987–1989 působil jako člen skupiny Obecní dům a Otevřený dialog. Roku 1988 spoluzakládal nezávislé sdružení českých umělců Nová skupina.

V letech 1989–1990 byl členem prezídia Obce českých architektů v Praze. V listopadu 1989 se angažoval v koordinačním centru Občanského fóra, což vedlo v lednu 1990 k jeho jmenování odborným poradcem prezidenta ČSFR. Zároveň byl pověřen koncipováním dalšího rozvoje Pražského hradu. Od roku 1991 se stal ředitelem kulturní sekce Kanceláře prezidenta republiky a od září 1991 asistentem prezidenta ČSFR. Roku 1993 byl místopředsedou nově zřízené Rady Pražského hradu.

Od roku 1994 působil také jako externí pedagog Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Od roku 1995 pracoval v pracovní skupině České komory architektů, kde byl od roku 1997 členem představenstva a byl pověřen vedením úseku vzdělání architektů. Jako člen či předseda komise se zapojil do cca 40 architektonických soutěží (mimo jiné na novou budovu Národní technické knihovny v Praze,[2] Studijní a vědecké knihovny Hradec Králové[3] či Černé kostky v Ostravě).

V roce 1999 byl jmenován profesorem na Vysokém učení technickém v Brně v oboru architektura.

Architekt Masák je výrazně spjat s historií libereckého ateliéru SIAL, který pod vedením architekta Karla Hubáčka představoval od 60. let jeden z mála výrazných a osobitých proudů tehdejší české architektury. V něm vytvořil nebo spolupracoval na nejvýznamnější české architektuře své doby.

Architektura Miroslava Masáka prošla od britského brutalismu, přes organickou architekturu, etapu „manšinismu“ až k návratu k střídmému minimalismu.

Miroslav Masák se přes svou pedagogickou a veřejnou činnost stal jednou z významných osobností české architektury, který ani v těžkých dobách nedělal ubohé kompromisy a dokázal kolem sebe, v období hluboké nesvobody, vytvořit „ostrůvek svobody“.[zdroj?]

Obchodní dům Máj, 1975
Obchodní dům Ještěd, 1977
  • 1964–1972 – Obytný okrsek v Teplicích
  • 1965 – výstavní pavilon F výstaviště Libereckých výstavních trhů
  • 1966
    • generel areálu výstaviště Libereckých výstavních trhů (s O. Binarem)
    • projekt sídliště a relaxačních lázní v Teplicích-Šanově
  • 1967
  • 1969 – Kaple pro Storsand v Norsku – projekt
  • 1975 – obchodní dům Máj v Praze (s J. Eislerem a M. Rajnišem)
  • 1977 – Obchodní středisko Ještěd v Liberci (s K. Hubáčkem)
  • 1978–1995 – rekonstrukce Veletržního paláce v Praze (s ateliérem SIAL)
  • 1982 – Divadlo Na provázku v Brně (s V. Králíčkem) – projekt
  • 1990 – Kanceláře prezidenta na Pražském hradě
  • 1992
    • Návrh soklu a instalace Štursovy sochy TGM v Rothmayerově síni
    • Rekonstrukce rezidence v Královské zahradě
  • 1994 – Koncept vilové čtvrti Sluneční lázně v Liberci – projekt
  • 1995–1997 – Projekty a instalace výstav českého skla v Míčově, v American Craft Museum v New Yorku, v Domě umění v Brně a v Severočeském muzeu v Liberci
  • 1997 – Památník arménského holocaustu pro Detroit – projekt

Ocenění díla

[editovat | editovat zdroj]

Celý svůj život vyvíjel Miroslav Masák hojnou publikační činnost. V roce 2006 vyšla jeho kniha vzpomínek s názvem Tak nějak to bylo (v roce 2022 pak doplněná a rozšířená verze Tak nějak to bylo a tak nějak to je).[5]

  1. DOLEŽAL, Bohumil. Vzpomínky na Masáka a Havla. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-12-11. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. RYLICH, Jan. Národní technická knihovna - rok poté. Ikaros [online]. Ikaros, 2010 [cit. 2024-03-13]. Roč. 14, čís. 6. Dostupné online. ISSN 1212-5075. 
  3. BOHATOVÁ, Monika; KOHOUTOVÁ, Markéta. Hradec Králové získá knihovnu do x. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2002-10-25 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. 
  4. Státní ceny Ministerstva kultury ČR. www.mkcr.cz [online]. [cit. 2011-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-04. 
  5. Tak nějak to bylo a tak nějak to je [online]. Databáze knih [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]