Marie Ferdinanda Saská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - panovnice Marie Ferdinanda Saská (27. dubna 1796, Drážďany3. ledna 1865, Brandýs nad Labem) byla saskou princeznou z rodu Wettinů a provdanou velkovévodkyní toskánskou, jíž se stala 6. května 1821. Manželství s o dvacet šest let starším velkovévodou Ferdinandem III. z Habsbursko-Lotrinského domu trvalo pouhé tři roky.

Původ

Narodila se z manželství saského prince Maxmiliána s parmskou princeznou Karolínou jako druhé dítě i dcera. Měla šest sourozenců: Marii Amálii, saského krále Bedřicha Augusta, Klemense, provdanou toskánskou velkovévodkyni Marii Annu, saského krále Jana a provdanou španělskou královnu Marii Josefu.

Otec byl synem saského kurfiřta Fridricha Kristiána a jeho manželky bavorské princezny Marie Antonie, která se narodila z manželství císaře Svaté říše římské Karla VII. s dcerou císaře Josefa I., Marií Amálií Habsburskou. Otcovými rodiči byli polský král a saský kurfiřt August III. a Marie Josefa Habsburská. Obě otcovy babičky Marie Josefa i Marie Amálie se narodily z manželství císaře Josefa I.

Matka Karolína náležela k španělské resp. parmské větvi rodu Bourbonů. Jejím otcem byl parmský vévoda Ferdinand, syn vévody Filipa a jeho manželky Luisy Alžběty Francouzské, který se v roce 1769 oženil s dcerou císaře Františka I. Štěpána a jeho manželky královny Marie Terezie, Marií Amálií.

Život

Velkovévoda Ferdinand III. ovdověl v roce 1802 a z prvního manželství s Luisou Neapolsko-Sicilskou měl dvě dcery a pouze jednoho syna Leopolda, jehož zdraví ovšem nebylo pevné a lékaři se v těchto letech začali obávat o jeho život. Navíc ačkoliv byl od roku 1817 ženat, neměl žádného potomka. A tak se Ferdinand III. v naději na dalšího syna rozhodl pro druhý sňatek. Dne 6. května 1821 se tedy Marie Ferdinanda ve Florencii provdala za otce svého švagra Leopolda Toskánského, který byl o pouhý rok mladší než ona. Bezdětné manželství ukončila po třech letech Ferdinandova smrt a Marie Ferdinanda se v sedmadvaceti letech stala vdovou. Novou toskánskou velkovévodkyní se stala její sestra Marie Anna, která byla provdaná za Leopolda.

Po manželově smrti pobývala Marie Ferdinanda na toskánském dvoře, titul velkovévodkyně-vdova jí nebyl přiznán. Po smrti Marie Anny v roce 1832 se velkovévoda znovu oženil s Marií Antonií Neapolsko-Sicilskou, která byla stejně jako Marie Ferdinanda pravnučkou královny Marie Terezie. Po Leopoldově svržení z toskánského velkovévodského stolce roku 1859 přesídlila spolu s velkovévodskou rodinou do Vídně pod ochranu císaře Františka Josefa I. Zemřela na zámku v Brandýse nad Labem, který její nevlastní syn Leopold II. koupil v roce 1860.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
August II. Silný
 
 
August III. Polský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
 
 
Fridrich Kristián Saský
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Maxmilián Saský
 
 
 
 
 
 
Maxmilián II. Emanuel
 
 
Karel VII. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Tereza Kunhuta Sobieská
 
 
Marie Antonie Bavorská
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Amálie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
'Marie Ferdinanda Saská'
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Filip Parmský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Parmská
 
 
Ferdinand Parmský
 
 
 
 
 
 
Ludvík XV.
 
 
Luisa Alžběta Francouzská
 
 
 
 
 
 
Marie Leszczyńská
 
 
Karolína Bourbonsko-Parmská
 
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská]]
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Ferdinanda di Sassonia na italské Wikipedii.

Externí odkazy

Toskánská velkovévodkyně
Předchůdce:
Marie Neapolsko-Sicilská
18211825
Marie Ferdinanda Saská
Nástupce:
Marie Anna Saská