Můstek (stanice metra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
stanice Můstek A, boční loď
Vestibul stanice Můstek A

Můstek (zkratky MS-A[1] a MS-B[2]) je nejvytíženější přestupní stanice pražského metra.[zdroj?] Křižují se zde dvě linky – A a B. Nachází se přímo pod Václavským náměstím a stejnojmennou křižovatkou. Můstek jsou vlastně dvě stanice, každá pro jednu trasu, spojené přestupními chodbami. Je pojmenována po ulici „Na můstku“, která se nachází na povrchu. Její název pochází z pozůstatků středověkého můstku, který zde kdysi vedl přes hradební příkop před někdejšími středověkými staroměstskými hradbami. Část tohoto můstku byla nalezena při výstavbě stanice a je k vidění v jejím vestibulu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Již v prvních projektech byla zmiňována linka metra pod Václavským náměstím a pod neasanovanou částí Starého Města. Vedení současných linek A i B se objevovalo i v dalších projektech z 20. a 30. let 20. století[3], a tak bylo jasné, že bude nutné v místě jejich křížení vybudovat přestupní stanici. S tím se začalo nakonec v první polovině 70. let; nová stanice umístěná v ose Václavského náměstí byla umístěna 29 m pod povrchem a využit byl rovněž i podchod pod tehdy rušnou dopravní křižovatkou z let šedesátých.

Na lince A byl Můstek tedy otevřen roku 1978, jednalo se tehdy o jedinou raženou sloupovou stanici, a to jak v pražském metru, tak i na úseku I.A. Vybudování stanice stálo 700 milionů tehdejších korun. Na lince B pak mohou cestující Můstek využívat již od roku 1985, tato část stanice byla zprovozněna v rámci otevření úseku metra I.B Vzhledem k tomu bylo nutné do střední lodi stanice Můstek umístit přestupní eskalátory, což do jisté míry zmenšilo prostor pro cestující.

Celá výstavba stanice na lince B v letech 19771985 stála 552 mil. Kčs a vynutila si přenesení sochy Jungmanna dále od středu náměstí.

Během povodní v srpnu 2002 došlo nejprve k zaplavení dolní části stanice (tj. na lince B), a to ve směru od Náměstí Republiky. Nástupiště se sice naplnilo vodou, avšak hladina nějakou dobu nestoupala výše po přestupních chodbách k nástupišti na lince A, neboť byly uzavřeny tlakové uzávěry. A to jak oba dva v samotných přestupních chodbách, tak i další v kabelovém tunelu. Tam však došlo vzhledem k tlaku k proražení příčky a voda si tak nakonec našla cestu i do vyšší části stanice a odsud do celého úseku I.A.[4][5]

8. dubna 2004 byla ukončena rekonstrukce vestibulu v této části stanice, která souvisela s přestavbou budovy, nad ním stojící. Výhledově se uvažuje i o zprovoznění výtahu pro osoby se sníženou schopností pohybu, podobně, jako tomu bylo například ve stanici Florenc.

Charakteristika stanice na trati A[editovat | editovat zdroj]

Stanice je trojlodní, ražená s plnou délkou středního tunelu 167 m a 24 páry sloupů (vzhledem k vysokému vytížení nebyly použity prostupy, což velmi stěžovalo výstavbu jak na lince A tak i na lince B). Nachází se 29,3 m pod povrchem,[1] má 2 výstupy - jeden vychází eskalátorovým tunelem do podpovrchového vestibulu, který se nachází přímo v polovině Václavského náměstí a druhý vede obdobně pod křižovatku Můstek. Eskalátory zde byly použity nejdříve sovětské, v roce 1993 byly jako první ze všech na lince A vyměněny, a to oba.

Sloupy jsou obložené hnědým dekorativním kamenem, strop střední lodi a stěny za nástupištěm pak hliníkovými eloxovanými výlisky ve žluté a zlatavé barvě.

Charakteristika stanice na trati B[editovat | editovat zdroj]

Boční loď stanice na trase B
Vestibul stanice na trase B

Stanice se nachází pod ulicí 28. října, 10 m pod úrovní nástupiště na trati A, 40,3 m pod povrchem.[1] Je trojlodní sloupová, s převýšenou střední lodí s raženými přestupními chodbami po průměru 5,1 a 9,2 m. Má jen jeden výstup a vestibul, teoreticky je ale možné dobudovat výstup druhý do prostoru Myslbek nebo Černá Růže.

Vestibuly[editovat | editovat zdroj]

Stanice Můstek má tři vestibuly:

  • Vestibul pod Můstkem – je severním vestibulem stanice Můstek A. Nachází se přesně pod křižovatkou, kde je dnes pěší zóna a částečně pod obchodním domem. Vede z něj sedm výstupů do přilehlých ulic. Východ z metra je umístěn uprostřed něj. Jeho součástí je také středověký Můstek, který dal celé oblasti jméno a skleněná vitráž od Stanislava Kostky, která má symbolizovat spolupráci zemí RVHP.
  • Vestibul pod Václavským náměstím – jedná se o jižní vestibul stanice Můstek A. Existoval již dříve, jako první podchod v tehdejší ČSSR v 60. letech. V 70. letech sem byl pak výstup z metra dodatečně dostavěn. Na povrch vede odsud celkem 9 výstupů po krátkých eskalátorech a pevných schodištích.
  • Vestibul pod Jungmannovým náměstím – je nejmladší ze všech tří vestibulů, je to západní vestibul stanice Můstek B a jediný její přímý výstup. Umístěn je pod tímto náměstím, vede z něj pět výstupů po krátkých eskalátorech do přilehlých ulic. Uprostřed něj je krátký eskalátorový tunel, vedoucí pod jeho úroveň a napojující se na další, který vychází přímo z nástupiště stanice. Mezi oběma eskalátory je úhel 90°. Na jedné stěně vestibulu je umístěna dekorativní keramická stěna s tematikou Prahy.

Přestupní chodby[editovat | editovat zdroj]

Stanice se nenacházejí přesně nad sebou (konkrétně Můstek A je mírně východněji od Můstku B), proto jsou spojené dvěma dlouhými přestupními chodbami. První z nich vychází z prostředku nástupiště stanice Můstek B po schodišti, vedeným kolmo k její ose nad její úroveň, a pokračuje tunelem pro pěší až pod stanici Můstek A, do níž je vyveden pomocí několika krátkých eskalátorů, ústících přímo do střední lodi nástupiště stanice. Druhý pak vede z východního konce stanice Můstek B po pevném schodišti přímo pod nástupiště Můstku na lince A a spojuje se tam s přestupní chodbou první.

Pražané si častokrát stěžují na spletitost chodeb, vzhledem ke geologické situaci pod Václavským náměstím však nemohly být postaveny tak, jako je tomu například u stanice Muzeum.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c http://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_a.htm
  2. http://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_b.htm
  3. Projekt sítě podzemních drah z roku 1926
  4. Sled povodňových událostí na stránkách metroweb.cz
  5. Fotogalerie na stránkách metroweb.cz z 14. srpna pozde večer, kdy voda vnikala do nástupiště na lince A

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50° 5′ 1″ s. š., 14° 25′ 24″ v. d.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu


← směr Dejvická Metro v Praze směr Depo Hostivař
linka A · linka B · linka Clinka D · linka E
Staroměstská Můstek Muzeum
Nemocnice Motol Bezbariérový přístupPetřiny Bezbariérový přístupNádraží Veleslavín Bezbariérový přístupBořislavka Bezbariérový přístupDejvická Bezbariérový přístupHradčanskáMalostranskáStaroměstskáMůstek BMuzeum C Bezbariérový přístupNáměstí MíruJiřího z PoděbradFloraŽelivskéhoStrašnická Bezbariérový přístupSkalka Bezbariérový přístupDepo Hostivař Bezbariérový přístup
← směr Zličín Metro v Praze směr Černý Most
linka A · linka B · linka Clinka D · linka E
Národní třída Můstek Náměstí Republiky
Zličín Bezbariérový přístupStodůlky Bezbariérový přístupLuka Bezbariérový přístupLužiny Bezbariérový přístupHůrka Bezbariérový přístupNové Butovice Bezbariérový přístupJinoniceRadlickáSmíchovské nádraží Bezbariérový přístupAndělKarlovo náměstíNárodní třída Bezbariérový přístupMůstek ANáměstí RepublikyFlorenc C Bezbariérový přístupKřižíkovaInvalidovnaPalmovkaČeskomoravskáVysočanská Bezbariérový přístupKolbenova Bezbariérový přístupHloubětín Bezbariérový přístupRajská zahrada Bezbariérový přístupČerný Most Bezbariérový přístup