Lupina žlutá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lupina žlutá

Lupina žlutá
Lupina žlutá
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)***
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Rod: lupina (Lupinus)
Binomické jméno
Lupinus luteus
L.

Lupina žlutá (Lupinus luteus) je luštěnina patřící do čeledi rostlin bobovitých. Její původní vlastí je středomořská část jižní Evropy.[1]

Žlutá semena této sladké lupiny bývala kdysi běžnou potravou v zemích jižní Evropy a Latinské Ameriky. Dnes se využívají po celém světě jako příloha k jídlům, lehký předkrm nebo jen jako chuťovka. Značně rozšířená je jejich konzumace v Portugalsku a Brazílii, kde se také nejvíc pěstují. Nakládaná semena slouží nejčastěji jako chutný zákusek či jako náhrada oříšků nebo tyčinek.

Úprava[editovat | editovat zdroj]

Neupravená semena lupiny obsahují neurotoxické aminokyseliny, jež mohou působit na lidský organismus, pokud jsou konzumovány dlouhodobě a ve velkém množství v suché podobě. Aby mohla být konzumována bez rizika, musí se uvařit a na několik dní naložit do vody, která se musí pravidelně vyměňovat. Plody tak ztratí svoji původní hořkou chuť a dochází k vyloučení alkaloidů. Takto upravené plody nepředstavují žádné zdravotní riziko, jsou naopak zdraví prospěšné.

Pozitivní vliv na organismus[editovat | editovat zdroj]

Semena lupiny mají přibližně stejně vysoký obsah bílkovin jako sója, tedy průměrně 35 %. Složení těchto bílkovin je z dietetického hlediska vynikající díky jinak často v rostlinách chybějícím aminokyselinám, zejména lysinu. Dalšími základními či esenciálními aminokyselinami nacházejícími se v lupině jsou leucin a methionin, dále též semiesenciální aminokyselina arginin. V lupinových bobech je více než 10 % tuků s vynikajícím složením až 80 % nenasycených mastných kyselin. Další významnou látkou je lecitin, což je důležitý přírodní emulgátor. Jeho obsah v tuku je až 2,5 %.

Produkty[editovat | editovat zdroj]

Plody lupiny žluté se nakládají do sladkého či slaného nálevu. Hodí se jako příloha k jídlům, chuťovka nebo doplněk salátů. Dají se konzumovat i v syrovém stavu, nicméně v případě, že slouží jako příloha, je vhodné je povařit. Vaření aktivuje enzymy, odstraňuje proces klíčení a hořkou chuť bobů. Tato úprava se většinou provádí průmyslově, takže výrobek se prodává již vařený a konzervovaný slanou vodou. Boby jako chuťovka se pojídají většinou bez slupky. Plod se v puse rozkousne a slupka se jednoduše odstraní. Slupku lze také sníst, ale je tvrdá a trochu hůř stravitelná, má však o něco víc vlákniny.

Lupinová mouka[editovat | editovat zdroj]

Obsahuje pouze 30 % sacharidů, převážně s krátkým řetězcem. Mouka má díky obsahu karotenoidů přirozeně žlutou barvu a je v pekařském řemesle velmi žádaná. Její emulgační vlastnosti částečně nahrazují vaječné žloutky, a proto je lupinová mouka vhodná též pro výživu celiaků a pro veganské vaření.

Další názvy[editovat | editovat zdroj]

  • škrkavičník žlutý
  • vlčí bob žlutý

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lupinus luteus na anglické Wikipedii.

  1. PFAF. Přístup 10. 21. 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Lupinus luteus ve Wikimedia Commons