Linus Torvalds

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Linus Torvalds
Linus Torvalds v roce 2014
Linus Torvalds v roce 2014
Narození 28. prosince 1969 (44 let)
Helsinki, Finsko
Bydliště Portland
Alma mater Helsinská univerzita
Povolání programátor
Zaměstnavatel Transmeta, Open Source Development Labs a Linux Foundation
Domovské město Portland
Ocenění Millennium-teknologiapalkinto (2012)
Cena počítačového průkopníka (2014)
Velcí Finové
Lovelace Medal
doctor honoris causa
Manželka Tove Torvalds (narozená Monni)
Děti 3
Rodiče Nils Torvalds a Anna Torvalds
Příbuzní sestra Sara Torvalds
Website torvalds-family.blogspot.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Linus Torvalds v roce 2002

Linus Benedict Torvalds (* 28. prosince 1969) je finský programátor švédské národnosti, známý především zahájením vývoje jádra operačního systému Linux a pozdější koordinací projektu.

Při vývoji se Linus inspiroval systémem MINIX (jádro a operační systém, vyvinutý Andrewem Tanenbaumem). Cílem bylo vytvořit operační systém unixového typu, který by běžel na běžných PC.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Linus Benedict Torvalds se narodil v hlavním městě Finska, Helsinkách, rodičům Anně a Nilsovi, je po otci vnukem básníka Ole Torvaldse. Jeho rodina pochází ze švédsky mluvící menšiny (zhruba 6 %) finské populace. Byl pojmenován po Linusi Paulingovi, americkém držiteli Nobelovy ceny za chemii. Oba jeho rodiče patřili v 60. letech k radikálním studentům Helsinské univerzity (Helsingin yliopisto). Jeho otec byl komunistou, který strávil v polovině 70. let rok studiem v Moskvě.

Linus navštěvoval Helsinskou univerzitu v letech 19881996, graduoval s magisterským titulem z Informatiky. Svou diplomovou práci, nazvanou Linux: A Portable Operating System („Linux: přenosný operační systém“), napsal v Linuxu.

Jeho zájem o počítače započal na stroji Commodore VIC-20. Po něm si zakoupil Sinclair QL, jejž upravoval a rozšiřoval, zvláště pak jeho operační systém. Pro QL naprogramoval assembler a textový editor, stejně jako pár počítačových her (např. klon hry Pac Man, nazvaný Cool Man). V roce 1990 si zakoupil na procesoru Intel 80386 založený IBM PC a začal pracovat na vývoji Linuxu.

Je ženatý s Tove Torvaldsovou, šestinásobnou mistryní Finska v karate, kterou poprvé potkal koncem roku 1993. Mají spolu tři dcery – Patricii Mirandu (* 5. prosince 1996), Danielu Yolandu (* 16. dubna 1998) a Celestu Amandu (* 20. listopadu 2000) – mají kočku jménem Randi (zkrácené Mithrandir, což je elfské jméno pro Gandalfa, čaroděje z trilogie Pán prstenů).

Linus se přestěhoval do San José v Kalifornii, kde dlouhou dobu s rodinou žil. V červnu roku 2004 se přestěhovali do Lake Oswego v Oregonu a nakonec do Portlandu (taktéž v Oregonu), aby to měli blíž k místu, kde Linus pracuje.

Od února 1997 do června 2003 pracoval pro Transmeta Corporation a nyní pracuje pro Open Source Development Labs, softwarové konsorcium v Beavertonu (Oregon).

Oblíbený maskot Linuxu

Jeho osobním maskotem je buclatý tučňák přezdívaný Tux, jenž byl komunitou adoptován jako maskot Linuxu.

Linusův zákon (Linus' law), pravidlo inspirované Torvaldsem, ale formulované Ericem S. Raymondem v jeho článku The Cathedral and the Bazaar, zní: „Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé.“ (Given enough eyeballs, all bugs are shallow.) Velká chyba se velmi těžko hledá a hledá-li ji hodně lidí, je naděje (a taky už zkušenost), že žádná chyba nebude velká. Oba muži sdílejí filozofii softwaru s otevřeným zdrojovým kódem (open source), jež byla z části (a implicitně) založena na této víře.

Oproti mnoha open source fanatikům se drží Torvalds zpátky a obvykle se zdržuje komentářů ke konkurenčním produktům. Bývá kritizován za svůj neutrální postoj vůči projektu GNU, konkrétně že pracoval na proprietárním softwaru pro společnost Transmeta a že používal a hájil proprietární BitKeeper. Navzdory svému neutrálnímu založení však Torvalds vehementně hájil open source a svobodný software (free software) před pomluvami a neupřímným chováním ze strany prodejců proprietárního softwaru.

Spojení Linus/Linux[editovat | editovat zdroj]

Původně Linus používal operační systém Minix, který později nahradil svým vlastním OS, nazvaným Linux (Linusův Minix). Jméno „Linux“ považoval za příliš egoistické a měl v plánu je změnit na Freax (kombinace slov „free“ (svobodný), „freak“ (výstřední, mimořádný) a písmene X jako označení systému unixového typu). Než však jméno změnil, přemluvil jej kamarád Ari Lemmke, aby jej nahrál na síť a umožnil tak jeho snadné stažení. Ari, nespokojený s názvem Freax, pojmenoval Linusův adresář na FTP serveru Linux.

V srpnu roku 1991 publikoval Linus svůj výtvor v diskusní skupině comp.os.minix.

Současné Linuxové jádro obsahuje jen něco okolo 2 % kódu napsaného samotným Linusem. Navzdory relativní míře jeho přínosu zůstává Linus Torvalds hlavní autoritou v tom, který kód se do jádra dostane. Správu verzí jádra Linuxu provádí pomocí Gitu, jehož je také původním autorem. Torvalds má ve zvyku nezúčastňovat se debat, které se netýkají jádra. Kombinací linuxového jádra a softwaru vyvíjeného mnohými dalšími (převážně pod projektem GNU) vzniká takzvaná Linuxová distribuce. Většina lidí tuto kombinaci označuje prostě Linux, nicméně někteří, včetně Richarda Stallmana, o ní mluví jako o systému „GNU/Linux.“ Torvalds zastává názor, že název „GNU/Linux“ je oprávněný pouze v případě, že vytvoříte distribuci založenou na GNU.

Torvalds je vlastníkem obchodní značky Linux a monitoruje její použití (zneužití) převážně prostřednictvím nekomerční organizace Linux International. Početná a vášnivá uživatelská základna Linuxu však zneužití obchodní značky značně ztěžuje, neboť je rychle odhaleno.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Linus Torvalds na Linuxworldu 2000 v New Yorku

Mnoho fanoušků Linuxu má tendence uctívat Linuse jako určitý druh boha. Ve své knize Just for Fun („Jen tak pro legraci“) si stěžuje, že ho to obtěžuje.

V anketě Person of the Century (Osobnost století) magazínu Time se v roce 2000 umístil na 17. místě. V roce 2001 se podělil o ocenění Takeda Award za společensky/ekonomicky prospěšného člověka s Richardem Stallmanem a Kenem Sakamurou. V roce 2004 byl v magazínu Time označen za jednoho z nejvlivnějších lidí na světě. V anketě o 100 největších Finů všech dob, která se konala v létě 2004, se Torvalds umístil na 16. místě. V roce 2005 se v průzkumu magazínu BusinessWeek objevil mezi nejlepšími managery.

IEEE Computer Society udělila Linusu Torvaldsovi ocenění Computer Pioneer Award za stvoření Linuxu.[1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Po Linusovi byla pojmenována planetka (9793) Torvalds, po Linuxu (9885) Linux.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOŘÁNEK, Roman. IEEE ocenila Linuse Torvaldse za stvoření Linuxu. Root.cz [online]. 2014-05-02. Dostupné online. ISSN 1212-8309.  ((česky)) 

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Himanen, Pekka; Torvalds, Linus; & Castells, Manuel (2001). The Hacker Ethic. Secker & Warburg. ISBN 0-436-20550-5
  • Torvalds, Linus and Diamond, David (2001). Just for Fun: The Story of an Accidental Revolutionary. HarperCollins. ISBN 0-06-662072-4

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rozhovory[editovat | editovat zdroj]