Kyjovská pahorkatina

Kyjovská pahorkatina
	Babí lom, pohled z Bukovanského mlýna
Nejvyšší bod	417 m n. m. (Babí lom)
Rozloha	482 km²
Střední výška	235,2 m n. m.
Nadřazená jednotka	Středomoravské Karpaty
Sousední; jednotky	Chřiby, Ždánický les, Dolnomoravský úval
Podřazené; jednotky	Kudlovická pahorkatina, Mutěnická pahorkatina, Vážanská vrchovina, Věteřovská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Souřadnice	48°59′ s. š., 17°5′17″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IXB-4
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyjovská pahorkatina má členitý pahorkatinný až vrchovinný ráz. Její rozloha je 482 km², nejvyšším vrcholem Babí lom 417 m n. m., střední výška 235 m n. m. a střední sklon 3°30'. Na seveozápadě sousedí se Ždánickým lesem, na severovýchodě s Chřiby a na jihu s Dolnomoravským úvalem.

Geomorfologie

Geomorfologický celek Kyjovská pahorkatina je částí geomorfologické oblasti Středomoravských Karpat, které jsou částí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty.

Dělí se na čtyři geomorfologické podcelky:

Geologie

Podloží je různorodé, v severní části je převážně tvořeno paleogénními jílovci a pískovci račanské jednotky magurské skpiny příkrovů, v západní a jihozápadní části paleogénními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. V jižní části, hlavně na hranicích s Dolnomoravským úvalem, je tvořeno především sarmatskými a pannonskými sedimenty Vídeňské pánve.

Nadloží je tvořeno spraší a sprašovými hlínami. Dna údolí jsou tvořeny fluviálními a delovfluviálními písčitohlinitými sedimenty.

Těžba nerostných surovin

Těžba lignitu

V minulosti, od roku 1824 až do 90. let 20. století, se v Kyjovské pahorkatině, kde se nachází kyjovská sloj jihomoravské lignitové pánve těžil lignit. Sloj je 15 km dlouhá a 4 km široká, její mocnost je 3–6 m. V některých částech byl lignit vytěžen malodoly již na konci 19. století.^[1]

Důl Julius u Šardic byl otevřen roku 1911, začátkem 40. let 20. století byla roční produkce 55 000 tun lignitu, v roce 1960 byl přejmenován na Důl 9. května. Do června roku 1978, kdy byl uzavřen, se v něm vytěžilo celkem 3 689 200 tun lignitu.^[2]

Důl Dukla u Šardic byl otevřen roku 1965, 9. června roku 1970 zde po průtrži mračen došlo k zaplavení dolu, což si vyžádalo 34 obětí. Důl byl uzavřen v 21. prosince 1992 při roční průměrné produkci 550 000–600 000 tun lignitu.^[3]^[4]

Těžba ropy a zemního plynu

V jižni části Kyjovské pahorkatiny u obcí Starý Poddvorov, Nový Poddvorov a Dolní Dunajovice se těží ropa a zemní plyn.

Hydrologie

Celá oblast je odvoňována Kyjovkou, Trkmankou, Dlouhou řekou a Salaškou, které se vlévají do Dyje a Moravy.

Ještě do poloviny 19. století se zde nacházela jezera ledovcového původu, Kobylské a Čejčské jezero. Postupně se zanášela sedimenty a v první polovině 19. století byla uměle vysušena a přeměněna na ornou půdu.

Klima a vegetační stupně

Kyjovska pahorkatina klimatologicky patří k teplé oblasti.^[5]

Oblast leží v 1. a ve 2. vegetačním stupni.^[6]

Zemědělství a lesnictví

V Kyjovské pahorkatině se daří vinohradnictví a sadařství teplomilných druhů, jako jsou meruňky a broskvoně, lze zde nalézt i oskeruše.

Lesy jsou většinou dubové pařeziny, přirozené dubohabřiny nebo borové porosty s dubem.

Místy se vyskytují stepní trávníky

Ochrana přírody

V oblasti bylo vyhlášeno 17 maloplošných zvláště chráněných území, z nichž je 1 národní přírodní památka,2 přírodní rezervace a 14 přírodních památek.

Odkazy

Reference

↑ Honěk, J. a kol.: Uhelné sloje v jihomoravském lignitovém revíru. Acta Montanistica Slavica, ročník 14 (2009), číslo 1, str. 43 - 53
↑ Krátký pohled na dobývání lignitu na šardicku
↑ Průval vod na dole Dukla v Šardicích 9. června 1970
↑ Hornická činnost v obci Šardice
↑ Klimatické regiony ČR
↑ Vegetační stupně střední Evropy

Literatura

Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993. ISBN 80-200-0445-9.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyjovská pahorkatina na Wikimedia Commons

[Honěk,_J._a_kol.:_Uhelné_sloje_v_jihomoravském_lignitovém_revíru,Acta_Montanistica_Slavica,_ročník_14_(2009),_číslo_1,_str._43_-_53-1] Honěk, J. a kol.: Uhelné sloje v jihomoravském lignitovém revíru. Acta Montanistica Slavica, ročník 14 (2009), číslo 1, str. 43 - 53

[zdarbuh1-2] Krátký pohled na dobývání lignitu na šardicku

[zdarbuh2-3] Průval vod na dole Dukla v Šardicích 9. června 1970

[sardice-4] Hornická činnost v obci Šardice

[klimaticke-regiony-5] Klimatické regiony ČR

[vegetacni-stupne-6] Vegetační stupně střední Evropy

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]