Kunhuta Přemyslovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dedikační listina z Pasionálu s vyobrazením abatyše Kunhuty
Příbuzenstvo
otec Přemysl Otakar II.
matka Kunhuta Uherská
manžel Boleslav II. Mazovský
syn Václav Płocký
dcera Eufrozina Mazovská
dcera Perchta

Kunhuta Přemyslovna (leden 126527. listopadu 1321), prvorozená dcera českého krále Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské, byla mazovskou kněžnou, také abatyší kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, po smrti své pratety sv. Anežky se stala abatyší kláštera Na Františku.

Klášter Na Františku[editovat | editovat zdroj]

Otec si pro Kunhutu vyžádal dědické právo na české království od římského krále Richarda Cornwallského a tento stav trval až do narození mužského dědice v roce 1271. Ve dvanácti letech vstoupila do kláštera Na Františku – podle podmínek mírové smlouvy s novým německým králem Rudolfem Habsburským z roku 1276 se totiž měla vdát za jednoho z jeho synů (Hartmanna), což odporovalo zájmům jejího otce. Není ovšem jasné, zda se uchýlila do kláštera z vlastní vůle nebo na otcův pokyn.

Po smrti pratety Anežky České převzala Kunhuta její úlohu v klášteře Na Františku a pečovala o nemocné.

Mazovská kněžna[editovat | editovat zdroj]

V roce 1291 se Kunhuta na bratrovu žádost vdala za piastovského knížete Boleslava II. Mazovského. Kunhuta byla jeho druhou ženou, tou první byla Gaudemunda Žofie Litevská, od které se dočkal dvou synů a dcery.

Druhá manželka Boleslavovi přinesla zvýšení prestiže a porodila mu tři děti: mazovskou kněžnu Eufrozinu (12921328/9), knížete Václava (12931336) a jeptišku u sv. Jiří Perchtu (před 1299– po 1311). V roce 1302 bylo nešťastné manželství na Kunhutinu žádost rozvedeno. Při podpisu listin ostatně Kunhuta užívala nejprve titulu dcery českého krále a až poté mazovské vévodkyně. K rozluce manželství snad přispělo i to, že Václav II. už v té době byl korunován polským králem.

Abatyše u sv. Jiří[editovat | editovat zdroj]

Kunhuta v podobě modlící se jeptišky

Kunhuta poté působila až do konce života jako abatyše v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě a v dobách po vymření Přemyslovců po meči často poskytovala útočiště své neteři Elišce Přemyslovně. Dá se říct, že osiřelou dívku hodně ovlivnila.

Právě Kunhutě můžeme poděkovat za Pasionál abatyše Kunhuty. Jako objednavatelka tohoto skvostného rukopisu se postavila po bok urozených mecenášek západní latinské Evropy. První text byl sepsán již okolo roku 1312 a celé dílo bylo dokončeno někdy okolo roku 1321, v době Kunhutiny smrti. Na tvorbě Pasionálu se podílel i významný dominikán a později inkvizitor Kolda z Koldic. Hlavním autorem byl zřejmě kanovník Beneš .


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]