Kruhy v obilí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kruhy v obilí

Jako kruhy v obilí nebo jinak také agrosymboly jsou označovány jevy, kdy se v ploše osázené obilím nebo jinou zemědělskou plodinou vytvoří pravidelné geometrické obrazce polehnutím rostlin. Toto polehnutí nebylo způsobeno podle některých lidí mechanicky, ale zatím dosud neznámým vlivem. Podle odpůrců těchto teorií se jedná o lidský či přírodní výtvor.

Historie a stručný popis jevu[editovat | editovat zdroj]

2001

Ze stručných zpráv ve starých kronikách vyplývá, že se lidé setkávali s čarodějnými kruhy již minimálně od 17. století. Systematický zájem a pokusy o vysvětlení příčin vzniku uvedeného jevu se datuje od 70. let 20. století, kdy v celém světě vznikly stovky organizací, které shromažďují dokumentaci o jednotlivých jevech s cílem objektivně posoudit možné příčiny jejich vzniku a především vyloučit ty jevy, kdy se prokazatelně jedná o zásah člověka.

Ze záznamů vyplývá, že pozorované jevy se postupně stávají více a více složitými. Zpočátku byly zaznamenávány především útvary ve tvaru kruhu nebo elipsy, často jako systém soustředných nebo vzájemně se dotýkajících kružnic. V pozdější době se však objevují snímky velmi komplikovaných obrazců, kde jsou kombinovány kruhy se čtverci, obdélníky trojúhelníky a mezikružími. Později se objevují i tehdy nově populární fraktály a digitalizované zprávy jako například zpráva z Areciba.

Společným rysem všech pozorovaných agrosymbolů je fakt, že jsou tvořeny polehlými plochami zemědělských kulturních rostlin, které jsou ohnuty těsně nad zemí, nejsou zpřelámány a po jistém období jsou obvykle rostliny schopny dalšího růstu. Základní plodinou s výskytem agrosymbolů je obilí, jsou však hlášeny a dokumentovány kruhy vzniklé v kukuřici, vojtěšce, řepce nebo tabáku. Otázkou zůstává, zda do této kapitoly patří i obrazce pozorované v ledu, sněhu, na písku nebo i asfaltu.

Průzkum jevu[editovat | editovat zdroj]

Velká řada objevených obrazců byla poměrně pečlivě zkoumána z řady různých aspektů. Obvykle se průzkumníci zaměřili na:

  • Způsob položení rostlin – ten se pokládá za základní faktor pro rozlišení mezi obrazcem způsobeným člověkem (rostliny jsou zpřelámány a často leží chaoticky) nebo je způsoben neznámým faktorem (rostliny jsou pouze těsně nad zemí ohnuty a leží pravidelně vedle sebe jako by byly pečlivě urovnány, po několika dnech jsou schopny dalšího růstu).
  • Chemické složení půdy – obvykle byly odebrány vzorky ze zasažené plochy a současně z vedlejší nezasažené plochy. Prakticky v žádném případě nebyly nalezeny výrazné rozdíly v obsahu anorganických prvků nebo zkoumaných organických látek.
  • Radioaktivita – měřením vyzařovaného radioaktivního záření v oblasti uvnitř a vně zasažené plochy nebyly zaznamenány rozdíly.
  • Magnetické jevy – uvádí se, že v některých případech byly zaznamenány anomální magnetické jevy a v několika případech hlásili průzkumníci netypické chováni střelky kompasu jako otáčení kolem osy nebo kmitání.[zdroj?]
  • Psychické projevy – jsou zřejmě nejmarkantnějším hlášeným projevem u tzv. „pravých“ kruhů, tedy obrazců údajně nezpůsobených činností člověka. Řada senzitivních osob hlásí v oblasti při vstupu do obrazce neobvyklé fyziologické projevy jako návaly slabosti, motání a bolesti hlavy, nesoustředěnost, zrychlený srdeční tep nebo náběh na omdlení. Nedostatkem těchto hlášení je fakt, že jde čistě o subjektivní pocity, které nelze nijak kvantifikovat[zdroj?]
  • Psychotronické projevy – ve velké většině případů „pravých kruhů“ ohlašuje přivolaný senzibil netypické vlastnosti prostředí a při měření nachází odlišné chování virgule, magického kyvadla a dalších měřicích prostředků ve srovnání s okolní nezasaženou krajinou.

Hypotézy o původu jevu[editovat | editovat zdroj]

Dnes je pokládáno za prokázané[zdroj?], že všechny zde uváděné jevy nemají stejnou příčinu vzniku a je pravděpodobné, že ani všechny obrazce, jejichž vznik nebyl doposud vysvětlen jako působení přirozených faktorů, nevznikly stejným mechanizmem a z jediného důvodu.

Obrazce vytvořené člověkem[editovat | editovat zdroj]

Určitá část zaznamenaných obrazců byla nepochybně vytvořena člověkem. V některých případech se autoři kruhu sami veřejně přihlásili, někdy byli dodatečně odhaleni policií nebo skupinami, zabývajícími se touto problematikou. Jako důvody pro toto jednání se uvádí:

  • Recese
  • Snaha prokázat hloupost pokusů o jiné, než přirozené vysvětlení původu obrazců
  • Zabavit se
  • Finanční zisk (natáčení televizními štáby na vlastním pozemku, fotografie v novinách, placená reklama, natáčení sci-fi atp.)
  • Snaha o vlastní zviditelnění
  • Duševní porucha

Společným znakem, který velmi často spolehlivě umožní identifikaci těchto lidských výtvorů je použití nějakého mechanického prostředku, který způsobí polehnutí plodin. Někdy je část nebo většina polehlých stébel rostlin zlomena nebo jinak mechanicky poškozena. Při zvláště amatérské práci je pak oblasti kruhu možno objevit čerstvé lidské stopy nebo i vystopovat cestu, kterou se tvůrci kruhu k místu své činnosti dostávali. Tvůrci se ale téměř vždy snaží dosáhnout toho, aby bylo jejich dílo označeno proutkaři jako pravé a snaží se aby zlomených stébel bylo co nejméně a aby jejich ornament byl co nejpřesvědčivější. V praxi je však obvykle již při prvotním průzkumu obrazce nutno počítat s tím, že se v okolí agrosymbolu pohybovaly desítky osob, které jej ze zvědavosti navštívily ihned po jeho objevu a nečekaly až na příjezd specializovaného týmu expertů.

Zvyšování složitost zaznamenávaných úkazů může být také důkazem o významném podílu lidského faktoru na vzniku kruhů. Zatímco v počátečním stádiu stačilo vyrobit jednoduchý kruhový útvar, dnes vznikají složité konstrukce na bázi fraktálů, které ukazují na zvýšenou náročnost tvůrců obrazců na vlastní práci.

Postup výroby[editovat | editovat zdroj]

Kruhy se podle jejich tvůrců vyrábějí následujícím způsobem:

  • Na pole, kde má být kruh vyroben, se jeho tvůrci dostaví vybaveni různě dlouhými prkny, provazy, tyčemi a pásmem na měření.
  • Počasí se volí tak, aby bylo obilí vlhké - nedojde tak ke zlomení stébel
  • Pro příchod se volí stopy od traktoru nebo místa, kde je půda ztvrdlá a boty nezanechají otisky. Případně tvůrci využijí speciální obuv (např. připomínající sněžnice).
  • Samotné kruhy jsou vyráběny pomocí prken, na nichž kráčí člověk podobně, jako by na lyžích kráčel bokem do svahu. Prkna se ovládají i pomocí provazů. Obilí je pak rovnoměrně polehlé a prkna rozloží váhu tak, že klasy nejsou poškozené. Polehlé obilí také zajistí, že na půdě nezůstanou otisky bot ani prken.

Vyměření může být provedeno následujícími způsoby:

  • Vzdálenost u prostých kruhů se odměřuje provazem či položením jednoho konce prkna do středu budoucího kruhu, větší obrazce se vyměřují pomocí několika lidí.
  • Po osetí pole se vyměření důležité body budoucího komplikovaného agrosymbolu a vyznačí kolíky. Tyto kolíky rychle překryje rostoucí obilí. Podle kolíků se později vytvoří agrosymbol a kolíky se odstraní.
  • K vyměření se při vytváření velkého obrazce využije navigace GPS. Vzrůst komplikovanosti agrosymbolů by pak bylo možné vysvětlit zvýšením přesnosti a dostupnosti příručních GPS navigací.

V počátcích rozmachu tohoto fenoménu v moderní době, kdy byly agrosymboly jednodušší, bylo možno zřetelně pozorovat, jak struktura obrazce, její tvary a rozměry, vznikly uplatněním jedné či několika základních délek resp. délkového modulu, jeho násobků a dílů (realizovaných prknem, válcem, provázkem dané délky) a využitím jednoduchých grafických konstrukcí známých zvl. z technické geometrie, jako např. vytvoření kružnice, kruhu, oblouku, elipsy, spirál nebo odvalováním vzniklé cykloidy, kardioidy apod. Platnost a užívání nejrůznější argumentace je dána obecnými znalostmi lidí, kteří nemají (donedávna neměli) povědomí např. o existenci již od 90. let běžných moderních přístrojů jako laserový dálkoměr nebo teodolit, takže někdy uváděný argument "pravosti", že u desítky metrů velkých kruhových tvarů není možné dosáhnout centimetrové přesnosti, je nad rámec jejich představ, přitom přesné vytyčení (potřebných výchozích bodů na obvodu, uvnitř, středů apod.) lze geodetickými přístroji v relativně krátkém čase realizovat např. z okraje pole. Podobným argumentem bývá např. někdy zjištěná (mírně) zvýšená radioaktivita uprostřed kruhu (otázkou je, jak citlivým přístrojem ověřitelně naměřená), kterou mohou tvůrci oproti pozadí snadno navýšit rozsypáním dostupných radioaktivních materiálů (drceného smolince, popelu z thoriových punčošek plynových lamp, fotolaboratorního dusičnanu uranylu), což mnozí z laiků nevědí.

Četnost výskytu tohoto jevu se znatelně zvýšila s nástupem agrochemických technologií, při kterých kola zemědělských strojů zanechávají stopy v porostu a umožňují do něho snadný přístup.

Atmosférické jevy[editovat | editovat zdroj]

V případě některých velmi jednoduchých plošných útvarů lze akceptovat i vysvětlení vzniku kruhů působením atmosférických dějů. Uvažujeme přitom o působení lokálních menších vzdušných vírů, které jsou analogy tornád a v místě svého působení způsobí polehnutí vegetace ve tvaru kruhu. Výskyt těchto jevů i na našem území byl v minulosti mnohokrát dokumentován.

Podobně může například působit i pokus o přistání vrtulníku, kde pohyb vzduchu vyvolaný rotorem vede ke vzniku vzdušného víru lokálního významu.

Vlastnosti půdního podloží a biologické vlivy[editovat | editovat zdroj]

Poměrně často jsou hlášeny jevy anomálního růstu vegetace v určité lokalitě, kdy lze poměrně velmi snadno odlišit oblasti, v nichž mají zemědělské rostliny výrazně odlišné vlastnosti (velikost, zbarvení…) od okolí. Obvykle se přitom jedná o předchozí lidský zásah do terénu – základy starých budov, trasy ropovodů a inženýrských sítí, hnojení, pohřebiště. Zároveň se zde prakticky nikdy nejedná o úzce lokalizovanou oblast s polehnutím vzrostlé vegetace.

Spekuluje se také o tom, že přítomnost spór některých druhů škodlivých hub v omezené lokalitě by mohla vyvolat místní úhyn rostlin v určité omezené oblasti. Uvedená teorie však nevysvětluje pouhou poléhavost vegetace s možností dalšího růstu rostlin.

Energetický vliv sil planety Země[editovat | editovat zdroj]

Jako nejpřijatelnější vysvětlení uváděných jevů, které neleží v oblasti klasických fyzikálně-chemických projevů hmoty, se jeví často opakované tvrzení, že vznik agrosymbolů je pokusem o komunikaci naší planety s lidmi jako nejmocnějším fyzikálním projevem na Zemském povrchu.[zdroj?] Je přitom třeba vzít v úvahu, že doposud chybí striktní oddělení agrosymbolů vzniklých jako důsledek recesistické činnosti několika skupin od reálně vzniklých symbolů.

UFO a mimozemšťané[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v předchozím bodu je možno uvažovat o možnosti, že se s námi mimozemská civilizace snaží komunikovat pomocí vzniku obrazců ve vegetaci.[zdroj?]

Světelné koule[editovat | editovat zdroj]

Další teorií je, že kruhy v obilí jsou vytvářeny světelnými koulemi neznámého původu. Tyto světelné koule byly údajně pozorovány náhodnými lidmi, vyfotografovány a filmovány; fotografický a filmový "záznam" byl však vytvořen počítačovou animací.[1]

Elektromagnetické záření[editovat | editovat zdroj]

Americký biofyzik William Levengood došel k závěru, že rostliny obilí uvnitř kruhu mají mnohem delší kolínka nežli mimo ně.[2] Experimentálním zkoumáním zjistil, že velikost kolínek je ovlivněna elektromagnetickým zářením. Biologové to vysvětlují růstem v kolínkách při snaze o znovunapřímení polehlých stébel.

Nový způsob přenosu energie[editovat | editovat zdroj]

Podle některých zdrojů existuje v současné době možnost přenosu energie pomocí nových technologií, jejichž použití by mohlo vyvolat vznik pozorovaných agrosymbolů.[zdroj?] Uvedená teorie patří do skupiny konspirační teorie, která předpokládá, že současné vlády vyspělých států disponují informacemi, které by mohly posunout současný technologický stav průmyslu, ale raději tyto informace zatajují s ohledem na stabilitu ekonomiky celé planety.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Video: http://youtube.com/watch?v=jMeRd5EdBwE
  2. W. C. Levengood, N P Talbott, ‘Dispersion of energies in worldwide crop formations’, Physiol. Plant. 105: 615-624 (1999).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]