Kristian Petrlík
Prof. Ing. Kristian Petrlík | |
---|---|
Kristian Petrlík před rokem 1895 | |
Narození | 20. listopadu 1842 Chlum u Hlinska Rakouské císařství |
Úmrtí | 31. března 1908 (ve věku 65 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | stavební inženýr, pedagog, učitel a technik |
Ocenění | Řád svatého Sávy III. třídy Řád železné koruny III. třídy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kristian Petrlík (20. listopad 1842 Chlum u Hlinska[1] – 31. březen 1908 Praha[2]) byl profesorem inženýrského stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Dvakrát (ve funkčních obdobích 1892–1893 a 1904–1905) byl jejím rektorem.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval reálku v Chrudimi a později v Praze v Ječné. Pokračoval ve studiu silničního a vodního stavitelství na Polytechnickém ústavu v Praze, které zakončil v roce 1867. Poté pracoval na stavbě dráhy císaře Františka Josefa (Praha–Vídeň). V letech 1868–1870 se vrací na techniku jako asistent. Byl zakladatelem a prvním předsedou Spolku posluchačů inženýrství.
V letech 1870–1874 pracoval jako inženýr při stavbě Duchcovsko-podmokelské dráhy. Pro schopnosti, které zde prokázal, byl jmenován inspektorem železnic a dohlížel na stavby v Dolních Rakousích (například dráha Leobersdorf–St. Pölten nebo dráha Pöchlarn–Kienberg-Gaming) až do roku 1879. V tomto roce byl jmenován mimořádným a v roce 1884 řádným profesorem vodního stavitelství, stavitelství tunelů a encyklopedie inženýrského stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze.
V roce 1893 byl zvolen předsedou Spolku architektů a inženýrů, v letech 1894–1897 redigoval (spolu s Janem Koulou jeho časopis Zprávy Spolku architektů a inženýrů [3].
V letech 1900–1902 byl předsedou správní rady Elektrických podniků hlavního města Prahy [4].
Spisy
[editovat | editovat zdroj]Přispíval do českého i německého odborného tisku.
Je autorem publikací:
- Válení silnic jest prostředkem k úsporám při udržování : pro zastupitestva okresní i obecní, úřady stavební, inženýry stavební i strojnické, podnikatele staveb, továrníky a j., Praha : Nákladem knihkupectví F. Řivnáče, 1883
- Průplav dunajsko-vltavsko-labský, Praha : Komitét průplavní dunajsko-vltavsko-labský, 1893
- Německo-česká sbírka názvosloví železnicového, Praha : V komisi knihkupce A. Řivnáče, 1894
- Přístav libeňský, Libeň : Obec libeňská, 1895
- Tabulky vytyčovací : na oblouky kruhové bez přechodnic i s nimi za pomůcku při vyměřování a stavbě cest, silnic, železnic a průplavů, jakož i při výpočtech trigonometrických, Praha : Česká matice technická, 1903
Byl jedním z redaktorů Ottova slovníku naučného pro inženýrské stavitelství.
Jeho pozůstalost je uložena v archivu NTM.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1894 Řád svatého Sávy III. třídy od srbského krále Alexandra I. za patronaci nad srbskými studenty na pražské technice
- 1901 Řád železné koruny III. třídy za zásluhy na stavbě nového mostu císaře Františka I. (dnes Most Legií)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- heslo Petrlík Kristián. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888–1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XIX.. S. 623.
- Národní album : Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých. Praha: Jos. R. Vilímek, 1899. S. 34, 60.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1842 v Chlumu u Hlinska, Kristian Petrlík Dostupné online
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z14, s. 17
- ↑ ŽENATÝ, Emil. Šedesát let Spolku československých inženýrů 1865–1925. Praha: Spolek československých inženýrů, 1925. S. 196–197.
- ↑ Historie Dopravního podniku. DP KONT@KT. Září 2007, roč. 12, čís. 9, s. 17. Dostupné online. ISSN 1212-6349.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Autor Kristian Petrlík ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kristian Petrlík
- Kristian Petrlík na serveru ČVUT