Kostel svatého Václava (Boseň)
| Kostel svatého Václava v Bosni | |
|---|---|
.JPG) Průčelí kostela sv. Václava v Bosni | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Boseň |
| Souřadnice | 50°30′16,78″ s. š., 15°1′22,75″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | turnovský |
| Farnost | Boseň |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o NOCI KOSTELŮ |
| Současný majitel | farnost Boseň |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Datum posvěcení | 28. září 1729 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | vrcholné baroko |
| Výstavba | okolo roku 1745 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Kód památky | 34601/2-1496 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava v Bosni je postaven na místě bývalého kostela sv. Jana Křtitele. Jedná se o cennou vrcholně barokní sakrální stavbu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Jana Křtitele[editovat | editovat zdroj]
Stavba byla zcela zbořena po roce 1700. Fragment pískovcové konzoly s motivem lipových listů byl zazděn do vnitřní strany severní ohradní zdi hřbitova.[2]
Kostel svatého Václava[editovat | editovat zdroj]
Nechala jej vystavět hraběnka Marie Alžběta z Valdštejna, rozená z Fürstenberka.[2] Kostel byl vysvěcen 28. září 1729.
Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1996-2000 na opravu kostela čerpáno 2 320 000 Kč.[3]
| rok | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 |
|---|---|---|---|---|
| částka | 900 | 500 | 520 | 400 |
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Kostel je orientovaný, jednolodní, obdélného půdorysu, se zaoblenými nárožími. Má pravoúhlý presbytář se sakristií na severní straně a se západní hranolovou věží zastřešenou cibulí a osmibokým sanktusníkem nad kněžištěm. Stěny kostela jsou členěny lizénami a prostou římsou pod střechou. Okna jsou s polokruhovými záklenky. Loď a sakristie jsou sklenuty valeně s lunetami. Presbytář je sklenut hladkým křížem. Kruchta kostela je zděná.
Vnitřní vybavení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář je rámový, rokokový, pocházející zřejmě doby okolo roku 1745. Je v něm umístěn starší hlavní oltářní obraz Zavraždění svatého Václava, který namaloval v roce 1733 Jan Jiří Hertl. V nástavci oltáře je původní obraz sv. Kateřiny.[pozn. 1] Pozoruhodné jsou barokní sochy sv. Vojtěcha, Prokopa a andělů od M. a J. Jelínků z Kosmonos, které se nacházejí na brankách.
Kazatelna[editovat | editovat zdroj]
Od Josefa Jiřího Jelínka pochází i sochařská výzdoba kazatelny (andílci) a skupina postav zobrazující Křest Páně na víku dřevěné křtitelnice.
Boční oltáře[editovat | editovat zdroj]
V kostele jsou dva boční oltáře:
- Barokní oltář Zvěstování Panny Marie, na levé straně, z roku 1731. Oltář je rámový s původním obrazem,[pozn. 2] jehož autor není znám, a horním obrazem sv. Anny od Jiřího Hislera z roku 1801.
- Oltář sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o pseudobarokní umělecké dílo od bratří Konstantina a Dominika Bušků z roku 1897 s obrazem pocházejícím z této doby.
Oba oltáře roku 1897 opravil, natřel a pozlatil Václav Kokštein.[2]
Loď[editovat | editovat zdroj]
Barokní zpovědnice pochází z roku 1723. Na poprsnici kruchty se nachází barokní obraz Večeře Páně, který byl zakoupen z bývalého kláštera sv. Jana Pod skalou, který je pozoruhodným dílem české malířské školy z počátku 18. století. Autory křížové cesty jsou J. a A. Bubákovi.
Zvony[editovat | editovat zdroj]
Seznam zvonů doložených ve věži a sanktusníku kostela:[2]
| Výzdoba | Nápis | Průměr | Hmotnost | Historie zvonu | Stav |
|---|---|---|---|---|---|
| rostlinný motiv, reliéf krucifixu a erb Vančurů | Letha panie 1567 slit tento zwon ke cty a chwale panubohu wssemohauczymu a zalozeny swateho gana za urozeneho pana Hinka wancury z Rehnic a na Waleczowie od Petra wboleslavy
Přepis: Léta Páně 1567 slit tento zvon ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu a založený svatého Jana, za urozeného Pana Hynka Vančury z Řehnic a na Valečově od Petra v Boleslavi[4] Alternativní přepis: Léta Páně 1567 slit tento zvon ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu a založený svatého Jana, za urozeného Pana Hynka Vančury z Řehnic a na Valečově od Petra Vančury[5] |
111 cm | Zvon z roku 1567. Plášť zvonu poškozen požárem. | Umístěn na věži | |
| bordura z akantů, listů a plodů, reliéf sv. Jana Nepomuckého | BYL JSEM LIT L. P. 1847 AN MNE ZRUŠIL VELKÝ V BOSNI POŽAR DAL MNE PŘELIT KRISTIAN HRABĚ Z WALDŠTEINA A WARTENBERKA OD KARLA PAULA Z ČESKÉ LÍPY | 103 cm | 700 kg | Zvon přelitý roku 1847. | Zrekvírován v roce 1916[4] |
| BYL JSEM LIT L. P. 1847 AN MNE ZRUŠIL VELKÝ V BOSNI POŽAR DAL MNE PŘELIT KRISTIAN HRABĚ Z WALDŠTEINA A WARTENBERKA OD KARLA PAULA Z ČESKÉ LÍPY | 78 cm | Zvon přelitý roku 1847. | Zrekvírován v roce 1916[4] | ||
| reliéf sv. Václava, ostružinový list[4] | Sv. Jan Nepomucký. V Praze přelil mě Leopold L. P. 1895 | 45 cm | 34 kg | Umístěn v sanktusníku. | Zrekvírován za první světové války |
| Umístěn 1934. Firma Rudolf Perner v Suché Vrbné – České Budějovice.[4] | Neznámý | ||||
| Umístěn 1934. Firma Rudolf Perner v Suché Vrbné – České Budějovice[4] | Neznámý |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-20]. Identifikátor záznamu 146329 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 147–153.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
- ↑ a b c d e f Zvony 2012 ...aneb zvon jako bytost [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Václava – BOSEŇ. bosen-obec.cz [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 6.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 111.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava, Boseň (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ – Boseň, kostel sv. Václava
- Kostel sv. Václava, Boseň Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine.
