Kostel svatého Jana Evangelisty (Zahořany)
| Kostel svatého Jana Evangelisty v Zahořanech | |
|---|---|
_-_z_jihu.jpg) Kostel z jihu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Vilémov |
| Lokalita | Zahořany |
| Souřadnice | 50°18′42,26″ s. š., 13°18′39,44″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Mašťov |
| Status | filiální kostel (do 31. 12. 2012 patřil do děkanství Radonice) |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách |
| Současný majitel | farnost – děkanství Mašťov |
| Zasvěcení | Jan Evangelista |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 38035/5-853 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Evangelisty je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Janu Evangelistovi v Zahořanech v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel stojí ve středu vesnice mezi rybníkem a zemědělským dvorem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Farní kostel v Zahořanech je poprvé zmiňován roku 1367, kdy platil vysoký papežský desátek (24 grošů). Během husitských válek byl poškozen, ale Raberové z Brus ho nechali opravit. V roce 1589 do něj nechal majitel panství, Jan Raber, postavit renesanční oltář vytesaný kadaňským sochařem Jörgem Mayerem z kojetínského pískovce. Kostel jako jediná stavba ve vesnici přečkal třicetiletou válku. Obnovy se vesnice dočkala až v šedesátých letech 17. století, i když samotný kostel byl barokně přestavěn už v roce 1743 a věž postavil stavitel J. Siegl v roce 1754. V roce 2001 byl kostel s propadlou střechou v havarijním stavu.[2]
Až do roku 1616 u kostela býval hřbitov. Poté byl přestěhován k cestě do Radonic a pohřbíváni na něm byli také zemřelí z Blova, Vinařů a Vidolic.[3]
Renesanční oltář byl ve druhé polovině 19. století na pokyn knížete Josefa Lobkovice převezen do vintířovského zámku, na jehož půdě byl objeven až v roce 1989. V roce 1997 o něm vznikl dokument České Televize Lapidárium: Příběh kamenného oltáře a od dva roky později byl sochařkou Hanou Forstovou zrekonstruován.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kostel má jednoduchou obdélnou loď s polygonálním presbytářem orientovaným na východ. Před západní průčelí byla přistavěna věž. Uvnitř býval hlavní portálový oltář z roku 1754 od sochaře J. J. Beyera a truhláře A. Steinera. Oltář byl upraven v roce 1821 a v roce 1867 do něj byl vsazen nový obraz od Františka Čermáka. Kromě něj v kostele byl také boční oltář svatého Vojtěcha a kazatelna z roku 1756, kterou společně vytvořili A. Steiner a Jakub Eberle.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-17]. Identifikátor záznamu 149991 : Kostel sv. Jana Evangelisty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Zahořany, s. 268–269.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Vilémov. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 40 s. Kapitola Zahořany, s. 33.
- ↑ VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 96 s. Kapitola Vintířov, s. 37–38.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Zahořany, s. 323.
