Komunita Emmanuel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Komunita Emmanuel
Základní údaje
Právní formaMezinárodní veřejné sdružení věřících podle kanonického práva
Datum založení1972, Paříž (Francie)
ZakladateléPierre Goursat a Martine Laffitte
Identifikátory
Oficiální webhttps://www.emmanuel.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komunita Emmanuel (francouzsky Communauté de l'Emmanuel) je katolické společenství patřící mezi tzv. nové komunity, které vznikaly po druhém vatikánském koncilu. Komunita vznikla okolo roku 1973 z modlitební skupiny katolické charizmatické obnovy. Jméno Emmanuel pocházející z hebrejštiny s významem „Bůh s námi“ přijali zakladatelé komunity na základě verše z Bible: „Hle, Panna počne a porodí Syna a dají mu jméno Emmanuel“ (Mt 1, 23).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kommunita Emmanuel začala vznikat v roce 1972. Založena byla v Paříži ve Francii v roce 1973 Pierrem Goursatem a Martinou Laffitte.[1] Kolem nich se brzy shromáždilo několik set laiků, aby žili radikálněji milosti křtu a biřmování a dali se do služeb církve.[2] Komunita se záhy rozšířila po celé Francii a dnes má na 12 000 členů ve více než 70 státech všech kontinentů.

Společenství je plodem katolické charizmatické obnovy a úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Duchovním centrem je Paray-le-Monial (místo zjevení Nejsvětějšího Srdce Ježíšova) a správní centrum sídlí v Paříži.

Pontifikální rada pro laiky komunitě Emmanuel v roce 1992 schválila Statuta[3] a v roce 2009 ji uznala jako Mezinárodní veřejné sdružením věřících podle kanonického práva.[4]

Život komunity[editovat | editovat zdroj]

Komunita Emmanuel sdružuje osoby, které mají stejné povolání zavazující žít svůj život podle vzoru prvních křesťanů, kteří byli „jednoho srdce a jedné mysli.“ (Sk 4, 32). Jednota členů komunity Emmanuel se vyjadřuje životem v bratrském společenství, které se utváří především na komunitních víkendech, v maisonnée (po domech), na společných formacích, ale také při společných službách soucítění a evangelizace.[5]

Pilíře duchovního života komunity jsou adorace, soucítění a evangelizace.[6]

Sdružuje všechny životní stavy: manžele, svobodné, zasvěcené muže a ženy i kněze. Podmínkou přijetí do komunity je dvouleté období rozlišování. Rozhodnutí angažovat se v komunitě na celý život se každoročně obnovuje.[7]

Členové komunity Emmanuel se angažují v mnoha charitativních a misijních projektech. Provozují několik stálých misijních stanic (např. ve Východním Timoru, Vietnamu, Rwandě), zřídili několik evangelizačních škol ve Francii (Paray-le-Monial), Německu (Altötting), USA (New York), na Filipínách (Manila),[8] založili a vedou kněžský seminář v Belgii (Dům sv. Josefa),[9] dům pro nemocné AIDS (ve Francii). Organizují jednorázové evangelizační projekty: například farní misie,[10] modlitbu SOS po telefonu, duchovní cvičení pro manžele, víkendy pro mladé.

Historie v České republice[editovat | editovat zdroj]

V 70. letech 20. století začaly v České republice spontánně vznikat malé modlitební skupinky. Na začátku 80. let někteří členové těchto skupinek prožili zkušenost vylití Ducha svatého. Převážně na Moravě to vedlo k velkému růstu společenství. Členové společenství si posléze začali uvědomovat nutnost hledání společné spirituality.

V průběhu 80. let se uskutečnilo náhodně několik ojedinělých setkání s komunitou Emmanuel, když se několika lidem podařilo vycestovat do zahraničí a navštívili Paray-le-Monial. Krátce po sametové revoluci navštívili na pozvání členové komunity Emmanuel z Francie Českou republiku a setkali se s členy modlitebních společenství na Brněnsku.[11]

Po období rozlišování a se souhlasem brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho vstoupili v červenci 1990 do komunity Emmanuel první členové. Byli jimi Ludvík Kolek a Ludvíka Koukalová, kteří také se stali jejími prvními odpovědnými.

V červnu 1991 povolil Vojtěch Cikrle působení komunity Emmanuel v brněnské diecézi a ustanovil její administrativní centrum při farnosti sv. Tomáše v Brně.[12]

K roku 2022 má komunita Emmanuel v České republice zhruba 160 členů rozdělených do tří sektorů (Morava-západ, Morava-východ, Vysočina-Praha).

[editovat | editovat zdroj]

Logem komunity Emmanuel je ikona Marie, Matky Emmanuele. Tato ikona byla vytvořena k 40. výročí vzniku komunity Emmanuel v Jeruzalémě, v klášteře na Olivové hoře. Autorkou ikony je benediktinka M. P. Farran. Na ikoně je Panna Maria zobrazena jako orant – prosebnice. Na jejím klíně je Boží syn se svitkem Božího slova v ruce, tedy jako vtělené Slovo. Dítě jakoby vystupovalo z Matky – tím je znázorněno tajemství: „přijal tělo z Marie Panny“. Na horním okraji je vidět ruka Otce, který sesílá Ducha svatého v podobě holubice a žlutočervených kruhů. Pro komunitu je to Matka Emmanuele, Boha s námi, která svým gestem přímluvkyně přijímá komunitu pod ochranu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ CATTA, Hervé-Marie. Le feu et l'espérance : Pierre Goursat, fondateur de la communauté de l'Emmanuel. Paris: Editions de l'Emmanuel 270 pages, 32 pages de planches (certaines en couleur) s. Dostupné online. ISBN 2-911036-04-2, ISBN 978-2-911036-04-0. OCLC 301535106 
  2. ↑ NEUBAUER, Otto. Mission possible : příručka k nové evangelizaci a dialogu. V Uhřicích: [s.n.] 271 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7297-217-3, ISBN 80-7297-217-0. OCLC 1245648818 
  3. ↑ PONTIFIKÁLNÍ RADA PRO LAIKY. Dekret č. 1560/92/S-61/B-45/a [schvalující statuta Komunity Emmanuel, vydaný 8. prosince 1992].
  4. ↑ PONTIFIKÁLNÍ RADA PRO LAIKY. Dekret č. 616/09/S-61/B-45 [ustanovení komunity Emmanuel za veřejné mezinárodní sdružení věřících, vydaný 20. června 2009].
  5. ↑ BOBČÍK, Vladislav. Evangelizační rozměr komunity Emmanuel. Bakalářská práce. KTF UK. Praha: 2003. 60 s.
  6. ↑ MOENS, Jean-Luc. Evangelizovať znamená milovať : Slovami a skutkami, vždy a všade. 1. vyd. Nitra: Garmond, 1995. 91 s. ISBN 80-967282-0-2
  7. ↑ Coutumes de la Communauté de l´Emmanuel [Zvyklosti komunity Emmanuel]. Paris : Éditions de l´Emmanuel, 1999.
  8. ↑ SPERÁT Ivo. Evangelizační školy komunity Emmanuel. Diplomová práce. CMTF UP. Olomouc: 2005. 86 s.
  9. ↑ BAMBULA, Marek. Pomoc církve při rozlišování duchovního povolání v propedeutickém ročníku belgického Domu svatého Josefa. Diplomová práce, CMTF UP, Olomouc : 2011.
  10. ↑ SPERÁT Ivo. Farní misie vedené komunitou Emmanuel v kontextu apoštolské exhortace Evangelii nuntiandi. Rigorózní práce. CMTF UP. Olomouc: 2007. 138 s.
  11. ↑ FILKA, Jaroslav. Vznik katolické charismatické obnovy v Brně a cesta některých jejích společenství k založení provincie komunity Emmanuel na Moravě : licenciátní práce. 1. vyd. Brno: Knihař, 2003. 109 s. Dostupné online. ISBN 80-86292-10-X, ISBN 978-80-86292-10-6. OCLC 53261509 
  12. ↑ Schválení Komunity Emmanuel a Fraternity Ježíšovy na území brněnské diecéze. Brno: Biskupství brněnské, 7. června 1991. Depon. in: archiv komunity Emmanuel, Brno. 1 s., č. j. 2295, sign.: Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komunita_Emmanuel&oldid=23273992“