Eucharistická adorace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slavnostní adorace před vystavenou Nejsvětější svátostí

Eucharistická adorace je jedním z projevů úcty ke Kristu, přítomnému v proměněné (konsekrované) hostii. Adorace, čili klanění má v katolické církvi východního i západního ritu velkou a dlouhou tradici. V pravoslavné církvi a protestantských církvích se adorace nepraktikuje.

Eucharistická adorace je spojena s částečnými odpustky, případně s plnomocnými odpustky, pokud trvá alespoň půl hodiny a jsou splněny ostatní obvyklé podmínky. [1]

Průběh adorace[editovat | editovat zdroj]

Monstrance určená k vystavení Eucharistie

Adorace probíhá zpravidla v kostele či kapli. Konsekrovaná sv. Hostie je umístěna do monstrance a vystavena do středu oltáře k úctě věřících. Dle místních zvyklostí může mít různou podobu a délku. Většinou nějakým způsobem navazuje na slavení mši svaté, začíná se modlitbou kněze a končí udělením tzv. svátostného požehnání, kdy kněz sv. Hostií v monstranci požehná věřícím a uloží Eucharistii zpět do svatostánku.

Dny, kdy se obvykle konají adorace[editovat | editovat zdroj]

Dny, kdy ve většině katolických farností probíhají adorace jsou dny tzv. velikonočního tridua, tedy Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Zde dle direktáře platí pravidlo, že na Zelený čtvrtek může být adorace s doprovodem písní, na Velký pátek a na Bílou sobotu má probíhat v naprosté tichosti. V poslední době se ve větších farnostech ustálila praxe Eucharistické adorace každý první pátek v měsíci. První pátek je totiž v katolické Církvi zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a mnohde je adorace celodenní.

V litoměřické diecézi[editovat | editovat zdroj]

Litoměřická diecéze zavedla praxi tzv. eucharistických dnů, které mají tu podobu, že farnosti se po dnech střídají a každý den je eucharistická adorace v jiné farnosti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.dominicanidaho.org/indulg.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]