Ledvinovník západní
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Ledvinovník západní (Anacardium occidentale) v Koehlerově herbáři z r. 1887
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Anacardium occidentale L., 1753 |
Ledvinovník západní (Anacardium occidentale) L. je 12 metrů vysoký tropický strom z čeledi ledvinovníkovité, poskytující jedlé nažky, známé pod tržním názvem ořechy kešu (podle SSČ kešú). Tyto nažky se nacházejí v nepravém plodu, kterému se říká „kešu jablko“. Osemení obsahuje velké množství kardolu, což je smolnatý olej, který při manipulaci dráždí pokožku a před konzumací se z jedlých částí (ořechů) odstraňuje zahříváním (pražením).
Obsah |
Rozšíření [editovat]
Ledvinovník západní pochází ze severovýchodní Brazílie. Od 16. století se šíří s portugalskými mořeplavci do Mozambiku a pobřežních oblastí Indie.
Tento „ovocný“ strom je rozšířen celosvětově v suchých tropických oblastech. Mezi největší pěstitele patří Brazílie, Indie, Indonésie, Mozambik, Nigérie a Tanzanie. Pěstuje se na plantážích nebo extenzivně v agrolesnických systémech.
Botanický popis [editovat]
Jedná se o nižší, silně rozvětvený strom, dosahující výšky 12 m. Květy tvoří květenství lata a jsou žluto-růžové, samičí a oboupohlavné. Z botanicého hlediska nejsou ořechy kešu ořechy ani peckovice, ale nažky.
Stanoviště [editovat]
Ledvinovníku vyhovuje tropické klima, nadmořská výška 1000 m nad mořem, průměrné teploty v rozmezí 21–28 °C, průměrné roční srážky v rozmezí 700–1200 mm a pH půdy 4,3–8,7. Není tolerantní k zasoleným půdám a snáší teploty jen mírně pod bodem mrazu, do –1 °C.
Agrotechnika [editovat]
Klíčivost ledvinovníku je velmi malá, proto se současně seje více semen. Pokud vzejde současně více rostlin, jsou následně vyjednoceny. Po 18–24 měsících se objevují první květy a následně i plody, které jsou ale nepoživatelné. První sklizeň se provádí až ve 4. roce a od 8. roku už plodí ledvinovník kvalitní „jablka“ s „kešu ořechy“.
Jako meziplodina se na plantážích používá bavlník, podzemnice olejná nebo jamy. Stromy, které jsou schopny plodit i 30 let, je nutné na plantážích pravidelně prořezávat.
Sklízí se většinou ručně. Jeden strom může vyprodukovat až 50 kg „kešu oříšků“ za rok. Plantáž poskytuje 800–1000 kg/ha.
Využití [editovat]
Hlavním důvodem pro pěstování ledvinovníku západního jsou kešu oříšky. Další využití nacházejí též „kešu jablka“, která se společně s kůrou a větvemi z prořezu skrmují dobytku, ale lze je využít také na výrobu džemu nebo kompotů. Z plodů se též lisuje šťáva, ze které se vyrábí alkoholické nápoje (víno, pálenka) nebo ocet. V Thajsku se i jablka využívají na otop.
Další využití nalézá v medicíně. Jde hlavně o kardol z osemení, který má dezinfekční účinky a používá se proti revmatickým bolestem, ale také se přidává do insekticidů, laků, barviv apod. V Indii se jím tradičně impregnuje dřevo jako ochrana proti termitům.
Plody kešu jsou bohaté na taniny nebo vitamin C. Při konzumaci „kešu jablek“ nebo kešu oříšků může docházet k různým zdravotním potížím. U „jablek“ je to kvůli obsahu kardolu a taninů, na ořechy se vyskytuje alergie.
Dřevo ledvinovníku je velmi tvrdé a používá se při výrobě nábytku jako tzv. bílý mahagon.
Literatura [editovat]
- Jirásek, V. a Procházka, F. Rostliny známé neznámé, Albatros, Praha 1985
- Hušák, S. et al. Tropické a subtropické ovoce, Brázda, Praha 1996, ISBN 80-209-0258-9
- Pospíšil, František: Ovocnářství: Tropické a subtropické ovocné druhy, Vysoká škola zemědělská, Brno 1990
- VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. s. 139-140.
