Kateřina Hešová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kateřina Hešová
Rodné jménoSamcová
Narození20. října 1889
Votice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
koncentrační tábor Mauthausen, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením ranou do týla
BydlištěBystřice u Benešova č.p. 226[p. 1]
ChoťJan Heš (1889–1942)
Dětidcera: Irena Hešová (* 1926)
Rodiče
  • otec: Václav Samec
  • matka: Anna Samcová (rozená Kardová)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[1][2]

Kateřina Hešová (20. října 1889 Votice[3] – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen)[4] byla za protektorátu spolu se svým manželem Janem Hešem účastnicí domácího protiněmeckého odboje na Benešovsku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kateřina Samcová se narodila 20. října 1889 ve Voticích do rodiny Václava Samce a jeho manželky Anny, roz. Kardové.[5] V protektorátní době bydlela se svým manželem Janem Hešem v Bystřici u Benešova číslo popisné 226.[5][6][p. 1]

Její manžel Jan Heš se narodil 21. listopadu 1889 v obci Polšť v okrese Jindřichův Hradec.[6][8][p. 2] do rodiny Jana Heše staršího a jeho manželky Marie Hešové. Jan byl věřící a byl členem římskokatolické církve.[5] Sloužil v řadách četnictva jako strážmistr, ale v Bystřici dělal v obecní knihovně knihovníka a ve volném čase hrál divadlo v místním ochotnickém spolku a také rád zahradničil.[6]

Odbojová činnost[editovat | editovat zdroj]

Nejspíše již od 15. března 1939 se Jan Heš a Kateřina Hešová zapojili do domácího protiněmeckého odboje na Benešovsku. Se sokolskou odbojovou organizací v Praze udržoval Jan kontakt prostřednictvím svého přítele řídicího učitele z Nové Dubče Františka Kotrby. Kotrba v odboji spolupracoval se členem sokolské odbojové skupiny Jindra MUDr. Břetislavem Lyčkou z pražského Karlína. Dr. Lyčka patřil mezi podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid. Organizoval ilegální schůzky s parašutisty a obstarával pro potřeby odboje falešné doklady.[10] Léčil též zraněné československé vojáky po atentátu na Heydricha (konkrétně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše).

Necelý měsíc po Čurdově zradě (16. června 1942) začalo gestapo v Praze hromadně zatýkat odbojáře v Karlíně a ve Vysočanech.[11] MUDr. Břetislav Lyčka byl včas varován a od 16. července 1942 se ukrýval před zatčením gestapem mimo Prahu v domku v Ouběnicích u truhláře Ludvíka Vaňka (* 1909 v Ouběnicích) a jeho manželky Josefy Vaňkové (rozená Sekáčová, * 18. března 1912 v Tvoršovicích).[12][p. 3] A byla to právě odbojová síť na Benešovsku s manželi Hešovými, kteří tento úkryt Dr. Lyčkovi pomohli zajistit.[6]

Zatčení, výslechy, věznění, ...[editovat | editovat zdroj]

Jan Heš byl zatčen gestapem 11. srpna 1942.[6] Stanný soud v Praze jej v nepřítomnosti dne 29. září 1942 odsoudil k trestu smrti.[6] Nejprve byl Jan držen v policejní vazbě v jihočeském Táboře, poté jej přesunuli do policejní věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně.[6] Odtud byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl usmrcen 24. října 1942 v 16.50 hodin střelou do týla z malorážní pistole v odstřelovacím koutě mauthausenského bunkru.[6]

Kateřina Hešová byla rovněž zatčena a v Praze v nepřítomnosti odsouzena 29. září 1942 německým stanným soudem též k trestu smrti.[5] Od 13. října 1942 byla vězněna také v Malé pevnosti v Terezíně.[5] Dne 22. října 1942 byla deportována do koncentračního tábora Mauthausen.[14] Zde byla následujícího dne (23. října 1942) evidována[14] a druhý den 24. října 1942 ve 12.56 hodin zastřelena stejným způsobem a na stejném místě jako její manžel Jan.[5][14]

Dovětek[editovat | editovat zdroj]

Dcera manželů Hešových – Irena Hešová (* 1926) – byla od srpna 1942 až do konce druhé světové války vězněny v Praze na Jenerálce,[6][p. 4] v internačním táboře ve Svatobořicích[6] na jižní Moravě a v Plané nad Lužnicí.[6] Osvobození Čech a Moravy se dožila.[6]

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

Její jméno (Hešová Kateřina roz. Samcová *20.10.1889) i jméno jejího manžela (Heš Jan stržm. *21.11.1889) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[1][2][16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Adresa místa bydliště manželů Hešových v roce 2023 by byla: Karla Nového 226, 257 51 Bystřice, Středočeský kraj, Česko.[7]
  2. ↑ Polšť (dříve Polákov) je osada, která je součástí obce Rohoznice. Polšť se nachází jižně od Miletína a východně od Hořic na řece Bystřici. V roce 2023 spadala Polšť administrativně do okresu Jičín v Královéhradeckém kraji.[9]
  3. ↑ Ludvík Vaněk (* 11. září 1909 Ouběnice - 24. října 1942 KT Mauthausen) byl členem sokolské organizace v Ouběnicích a za Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do řad domácího odboje na Benešovsku.[13] Povoláním byl stolařský mistr v nábytkářské dílně „Gerstel“ v Bystřici u Benešova.[13] Ve sklepě svého domku v Ouběnicích ukrýval MUDr. Břetislava Lyčku, podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid. Při zátahu gestapa na Dr. Lyčku dne 21. července 1942 v Ouběnicích se Břetislav Lyčka i odbojář František Kotrba zastřelili v bezvýchodné situaci ve sklepě Vaňkova domku.[13] Vaněk byl zatčen, odsouzen k trestu smrti a popraven spolu s dalšími 260 podporovateli parašutistů 24. října 1942 v odstřelovacím koutě bunkru koncentračního tábora Mauthausen.[13]
  4. ↑ Po atentátu na Reinharda Heydricha byla Jenerálka přeměněna na dětský domov s tvrdým režimem pro 46 dětí,[15] jejichž rodiče byli popraveni nebo skončili v koncentračních táborech. Dne 14. dubna 1944 byly tyto děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice na jižní Moravě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Heš Jan stržm. *21.11.1889; Hešová Kateřina roz. Samcová *20.10.1889 .... Dostupné online. 
  2. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Heš Jan stržm. *21.11.1889; Hešová Kateřina roz. Samcová *20.10.1889. Dostupné online. 
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  4. ↑ Kateřina Hesová (1909 - 1942) narozena: 20.10.1909 Votice; zemřela: 24.10.1942 v KT Mauthuasen [online]. web: Raum Der Namen; Die Toten Des KZ Mauthausen [cit. 2023-03-07]. Letopočet narození 1909 je chybný, ostatní zdroje udávají letopočet 1889. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ a b c d e f JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: Kateřina Hešová (rozená Samcová), s. 74. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l Oběti heydrichiády [online]. web: You Tube, 2023-01-26 [cit. 2023-03-08]. Stopáž: 2 minuty a 37 sekund. Dostupné online. 
  7. ↑ Karla Nového 226, 257 51 Bystřice, Středočeský kraj, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-03-08]. GPS souřadnice: 49°43'43.492"N, 14°39'53.732"E (49.7287478N, 14.6649256E). Dostupné online. 
  8. ↑ HEŠ Jan; strážmistr; narozen 21.11.1889, zahynul v Mauthausenu dne 24.10.1942 [online]. web: Policie cz; Památník příslušníkům policie a četnictva [cit. 2023-03-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Polšť – osada; Rohoznice, Královéhradecký kraj, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-03-08]. GPS souřadnice: 50.3825744N, 15.6862733E (50°22'57.268"N, 15°41'10.584"E). Dostupné online. 
  10. ↑ Anthropoid [online]. web: Fórum válka cz [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ 70. výročí heydrichiády v Ouběnicích [online]. web: Jiskra Benešov cz, 2012-08-07, rev. 2012-08-07 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Kotrba František, s. 440, 441. 
  13. ↑ a b c d Ludvík Vaněk (* 11.09.1909 Ouběnice - 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. web: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2023-03-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c Kateřina Hešová (rozená Samcová; * 20. 10. 1889 Votice) bydliště: Bystřice [online]. web: Památník Terezín cz (Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945) [cit. 2023-03-08]. Vězněna v MT Terezín; deportace do KT Mauthausen 22. 10. 1942; registrace v KT Mauthausen 23. 10. 1942; popravena 24. 10. 1942. Dostupné online. 
  15. ↑ Diana a Vladimír Štruplovi. Pamětní desky internovaným dětem [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Heš Jan stržm. *21.11.1889; Hešová Kateřina roz. Samcová *20.10.1889. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kateřina_Hešová&oldid=23699515“