Břetislav Lyčka
| Břetislav Lyčka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. května 1903 Stará Bělá |
| Úmrtí | 21. července 1942 (ve věku 39 let) Ouběnice |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékař |
| Choť | Františka Lyčková |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_AI.jpg)
Břetislav Lyčka (24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice[1]) byl český lékař a hrdina druhého československého odboje, léčil zraněné československé vojáky při atentátu na Heydricha, před zatčením nacisty se zastřelil.
Život[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a dále působil nejprve na Moravě, a potom jako městský lékař v Praze – Karlíně. V době nacistické okupace Československa působil jako odbojář, člen sokolské odbojové skupiny Jindra, kde organizoval ilegální schůzky s parašutisty a obstarával falešné doklady.[1] Léčil zraněné československé vojáky po atentátu na Heydricha, konkrétně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Spolu se ženou Františkou Lyčkovou byli v kontaktu se členem téže odbojové skupiny, architektem Vladislavem Čalounem. Aby nebyl dopaden gestapem zanechal večer v úkrytu u Čalouna svou ženu a uprchl do jiného bytu. Tam o několik dní později s učitelem Františkem Kotrbou v obklíčení gestapem spáchal sebevraždu.[2] Jeho ostatky byly tajně pohřbeny do společného hrobu při severní zdi Ďáblického hřbitova.[3] Jeho manželka Františka Lyčková (rozená Maunová, * 3. března 1899) byla popravena 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen střelnou ranou do týla.
Památka[editovat | editovat zdroj]
- Význam Lyčkovy osobnosti byl oceněn mj. roku 1948, kdy bylo dosavadní Riegrovo náměstí nedaleko jeho ordinace v Praze – Karlíně přejmenováno na Lyčkovo náměstí.
- Pamětní deska na Lyčkově náměstí[zdroj?]
- Pamětní deska v Ouběnicích[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b http://forum.valka.cz/topic/view/13396/Anthropoid
- ↑ Archivovaná kopie. www.jiskra-benesov.cz [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-30.
- ↑ LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2021. ISBN 978-80-88292-96-8. S. 16.
- ↑ Ing. Jana Tejnecká. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČVANČARA, Jaroslav. Heydrich. České Budějovice: Gallery, 2004. ISBN 9788086990972.
- ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt (1941 - 1943). Praha: Laguna, nakladatelství a vydavatelství, 2003. ISBN 978-80-86274-81-2.
- LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9.
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Atentát na Reinharda Heydricha [online]. web: Válka cz [cit. 2023-02-27]. Dostupné online.
