Kapr obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKapr obecný
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádmáloostní (Cypriniformes)
Čeleďkaprovití (Cyprinidae)
RodKapr (Cyprinus)
Binomické jméno
Cyprinus carpio
L., 1758
Poddruhy

C. c. carpio L., 1758
K. amurský (C. c. haematopterus) Martens, 1876
C. c. viridiviolaceus Lacepède, 1803[2]

Synonyma

kapr dunajský[2]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapr obecný (Cyprinus carpio) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití (Cyprinidae). Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii a patří mezi nejvýznamnější druhy využívané v akvakultuře.[3] Je největší českou kaprovitou rybou a jeho chov má pro Českou republiku velký hospodářský význam.[4] Je také ekonomicky velmi významnou okrasnou rybou, tradice šlechtění okrasných barevných forem pochází především z Japonska.

Popis

Kapr obecný má několik forem, z nichž forma sazan, je původní a nezušlechtěná. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké.

U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve.

Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 30 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů.

Taxonomie, poddruhy

Taxonomie kapra obecného je složitá. Chybí typový exemplář, druh byl popsán podle exemplářů z evropské rybniční kultury. Na základě předpokladu, že všichni evropští domestikovaní kapři jsou potomci kaprů z Dunaje, lze za typické považovat divoké dunajské kapry.[5]

Různí autoři popsali různé populace kapra obecného jako samostatné druhy, poddruhy, variety a morfy.

Rozšíření

Kapitální úlovek kapra

Původní sazan pochází ze střední Asie, už v prvním tisíciletí před naším letopočtem zdomácněl v Číně. Jeho příznivých vlastností pro chov (je všežravý, rychle přibývá na váze, dobře snáší transport) si povšimli i staří Římané a po celém území říše budovali rybníky, do nichž vysazovali kapry. Ve středověku se pod vlivem klášterního hospodářství rozšířil kapr po celé Evropě i do českých zemí, zároveň se postupnou selekcí vhodných jedinců změnil jeho vzhled. Druhotně pronikl domestikovaný kapr i do původního areálu sazana a jako ekologicky plastičtější druh ho z něj prakticky vytlačil. Dnes žije sazan jen vzácně ve veletocích východní Evropy (Dunaj, Volha, Don). Je subtilnější než šlechtěný kapr, jen zřídka dosahuje váhy přes 3 kg. Pro svou plachost a bojovnost je uznávanou sportovní rybou, opatření na jeho ochranu zatím nejsou příliš účinná.

Vánoční kapři v uherskobrodské kašně

Kapr obecný se dlouhodobě vyskytuje v řekách a jezerech úmoří Černého moře, Kaspického moře a Aralského jezera, rozsah původního přirozeného areálu je však nejasný. Postupně byl pro svou užitkovou hodnotu rozšířen na většinu území kontinentu. Pro jeho chov byly vybudovány celé rybniční soustavy, hlavně v období středověku. V místech nepůvodního rozšíření se kapr stává nebezpečným druhem a decimuje místní sladkovodní ekosystémy a původní společenstva ryb a především obojživelníků.

Kapr obecný byl zavlečen do Austrálie, kde je považován za extrémně nebezpečný invazívní druh, který má velmi devastující vliv na tamní sladkovodní ekosystémy.[6]

Potrava

Vánoční kapři

Kapr obecný je všežravec, živí se bentosem a drobnými živočichy, které sbírá ze dna. Potravu také vyhrabává ze dna (až do 20 cm) a proto je také velmi často označován za „vodní prase“. V našich podmínkách je přikrmován pšeničnými zrnky a další pro něj nepůvodní potravou na kterou si ale velmi rychle zvykl[7]. Významnou součást jeho potravy tvoří i některé rostlinné zbytky, zejména různá semena.

Kapr a člověk

Vánoční kapr

Vánoční kapr je středoevropské specifikum. Už od středověku se mohl jíst v době půstu, protože stejně jako ostatní ryby, nebyl považován za maso. V českých zemích bylo odpradávna značně rozšířeno rybníkářství a kapra si mohli dovolit i nemajetní lidé. Některé prameny uvádějí, že se kapr na vánočním stole objevil už v 17. století, ale ve větší míře se v českých zemích o Vánocích konzumuje až od konce 19. století. Štědrovečerní kapr se stal jedním ze symbolů českých Vánoc.

Kapr, forma šupinatá (tzv. šupináč) a lysá (tzv. lysec)

Sportovní lov

Kapr je významnou sportovní rybou. Podle statistik MZe ČR bylo v ČR roku 2002 vyloveno na udici 4 015 tun kaprů z celkového množství 20 950 tun (rok 2003)[8].

Hospodářský chov

Kapr obecný je chován jako významná hospodářská ryba. Jeho neocenitelnou vlastností je rychlý růst a kvalitní maso (nevýhodou pak je velké množství malých pružných kostí). Z České republiky je ve velkém množství vyvážen do evropských zemí za účelem chovu, nebo je v nich přímo konzumován. Podle statistik MZeČR bylo v ČR roku 2002 vyprodukováno 16 596 tun tržních kaprů (z celkem 19 209 tun tržních ryb)[zdroj?]. K zrychlení produkce řas a sinic jsou české umělé nádrže na chov kaprů (rybníky) velmi často přihnojovány siláží a hnojem (bohužel jsou velmi často přehnojeny a ryby kvůli nedostatku kyslíku umírají a nebo mají nezvratné následky). V důsledku chovu kaprů jsou v rybnících a nádržích decimovány původní společenstva ryb, obojživelníků, bezobratlých, plazů a mokřadních rostlin a jsou nezvratně změněny přirozené ekosystémy.

Kapr obecný se chová taktéž jako akvarijní ryba.[9]

Onemocnění

Pro kapra představuje smrtelné nebezpečí nakažení tzv. Koi herpes virem (KHV), jehož výše úmrtnosti dosahuje 80–90 %.[10][11][12] Českým vědcům se také po 17 letech bádání a šlechtění podařilo vyšlechtit zcela nové plemeno kapra tzv. amurského lysce, lysou formu křížence, jenž je výrazně odolnější právě proti tomuto nebezpečnému viru.[13][14][15][16]

V roce 2016 také Austrálie oznámila, že zamýšlí pomocí tohoto viru vyhubit všechny kapry v zemi, kde je kapr považován za přemnožený invazní druh.[17]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ a b MAŇAS, Michal; ZICHA, Ondřej. Cyprinus carpio (kapr obecný) [online]. BioLib.cz, 2004-02-14 12:43:56 CET [cit. 2009-12-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ VANDEPUTTE, Marc. Selective breeding of quantitative traits in the common carp (Cyprinus carpio): a review. Aquatic Living Resources. Říjen 2003, roč. 16, čís. 5, s. 399-407. ISSN 0990-7440. 
  4. ↑ RYBY V NAŠEM RYBNÍČKU [online]. Kařezští rybáři [cit. 2009-12-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ BALON, E. K. About the oldest domesticates among fishes. Journal of Fish Biology. Prosinec 2004, roč. 65, Supplement A, s. 1-27. ISSN 1095-8649. 
  6. ↑ AUSTRALSKÁ KAPROMANIE ANEB NEPŘÍTEL Č.1 [online]. Fishing-Aussie [cit. 2011-07-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Efektivní přikrmování mechanicky upravenými obilovinami v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň Hld. a.s.. 1. vyd. vyd. Vodňany: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod 11 s. s. Dostupné online. ISBN 9788085887983. 
  8. ↑ Situační a výhledová zpráva ryby říjen 2007 [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Hand-book about our domestic pets. [s.l.]: Cassell, Petter, Galpin & Co, 1862. S. 78. 
  10. ↑ Potenciální ohrožení našich chovů kapra koi herpesvirem (KHV). vetweb.cz [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ TENNENT, James. Koi Herpesvirus: What is the disease that ravages UK lakes every summer?. International Business Times UK. 2016-08-10. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  12. ↑ Český kapr - symbol Vánoc. www.mrk.cz [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ Vodňanská fakulta vyšlechtila nové plemeno kapra | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  14. ↑ Vědci z Vodňan 17 let šlechtili plemeno kapra. Nazvali ho amurský lysec. iDNES.cz [online]. 2016-04-11 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ TELEVIZE, Česká. Ve Vodňanech plave nový kapr, šlechtění zabralo sedmnáct let. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  16. ↑ Nové plemeno kapra. Jihočeští vědci ho šlechtili 17 let. Jindřichohradecký deník. 2016-04-11. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  17. ↑ Česká televize. Austrálii postihla kaprokalypsa. Země chce vyhladit kapry virem herpesu. 2016-12-21.

Literatura

  • KOSTOMAROV, Boris. O plemenném výběru v chovu kaprů. Brno: nákladem vlastním, 1943. S. 19. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kapr_obecný&oldid=16548556“