Julian Assange

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julian Assange
Julian Assange v roce 2014
Julian Assange v roce 2014
Narození7. března 1971 (53 let)[1]
Townsville, Austrálie
BydlištěVelvyslanectví Ekvádoru (2012–2019)
Magnetický ostrov
Melbourne
NárodnostAustralan
Alma materCentral Queensland University
Melbournská univerzita
Townsville State High School
PovoláníŠéfredaktor a mluvčí WikiLeaks
OceněníCena časopisu Economist "Index of Censorship" (2008)
Cena Amnesty International Spojeného království za Média (2009)
Cena Sama Adamse (2010)
DětiDaniel Assange[2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julian Paul Assange (* 3. července 1971) je australský vydavatel[3] a internetový aktivista. Je znám jako mluvčí, hlavní redaktor a spoluzakladatel WikiLeaks – internetového serveru, který za posledních několik let zveřejnil množství utajovaných dokumentů.

Život

Julian Paul Assange se narodil 3. července 1971 v Townsville v australském Queenslandu. Jeho rodiče provozovali loutkové divadlo a za jeho dětství se mnohokrát stěhovali,[4] takže Assange vystřídal několik domovů i škol. Když mu bylo 8 let, jeho matka se rozvedla a našla si jiného partnera.[5] V mládí studoval fyziku a matematiku, zajímaly ho (tehdy 8bitové) počítače, později se živil také jako programátor.[6] Kromě jiného se rovněž podílel na tvorbě souborového systému Rubberhose s prvky popíratelného šifrovaní pro Linux, které mělo ochránit uložená data i v případě mučení majitele a měl pomoci politicky pronásledovaným disidentům chránit data po jejich zadržení a vyšetřování.[7] V mládí byl ale také členem skupiny počítačových hackerů a za některé prohřešky byl nakonec i vyšetřován a zaplatil pokutu.[8]

WikiLeaks

Podrobnější informace naleznete v článku WikiLeaks.

V roce 2006 se Assange stal spoluzakladatelem kontroverzního webového serveru WikiLeaks a od té doby fungoval v dozorčí radě tohoto projektu. Od svého spuštění se server stal známý tím, že zveřejnil různé tajné dokumenty, zejména Spojených států amerických. Tyto dokumenty se týkaly války v Afghánistánu, války v Iráku či diplomatických úřadů Spojených států ve světě. Během svého života žil v různých zemích a uvedl, že je téměř neustále v pohybu. Nepravidelně veřejně vystupuje s tématy jako jsou svoboda tisku, cenzura a také investigativní žurnalistika. Také za svoji práci s WikiLeaks obdržel několik novinářských ocenění (např. cenu UK Media Awards od Amnesty International), v červenci 2010 ho The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“.[9] Jeho práce ale vyvolává i mnohé negativní reakce.[10]

Assangeho postoj k serveru Wikileaks a jeho úloze v dnešní společnosti lze v širším kontextu vyčíst z jeho eseje State and Terrorist Conspiracies („Státní a teroristická spiknutí“),[11] ve které Wikileaks vidí jako jakýsi prostředek informační války proti stávajícímu počínání vlád a neokorporativistického chování, proti kterému má smysl bojovat.[12]

Stíhání

Mezinárodní mezivládní organizace Interpol ho umístila 30. listopadu 2010 na tzv. červený seznam[13] hledaných osob Interpolu[14], protože je stíhán ve Švédsku za podezření ze „znásilnění, sexuálního zneužití a nátlaku“.[15][16][17] 2. prosince Assangeho obhájce potvrdil,[18] že švédští vyšetřovatelé jeho klienta nestíhají za znásilnění, ale tzv. sex bez kondomu (sex by surprise), který je ve Švédsku přestupkem, nikoli trestným činem.[15][19] Údajné znásilnění se mělo odehrát 11. srpna 2010 ve Švédsku, kam Assange přijel na seminář, a figurují v něm 2 švédské ženy. Assangeův zástupce, Mark Stevens, je přesvědčen o nevině svého klienta a tvrdí, že u obou šlo o „konsensuální styk, který se ex post změnil na nekonsensuální“.[15] Assange má v tomto ohledu i zastánce, kteří tvrdí, že obvinění je vykonstruovaný proces, za nímž stojí politické síly, které ho chtějí zdiskreditovat[20] nebo zneškodnit. Na síti Facebook vznikla skupina pro zproštění Assange obvinění.[21]

6. prosince ohlásil Scotland Yard, že je připraven Assangeho stíhat a zavřít do vazby.[22] 7. prosince, v 9.30 místního času se Julian Assange dostavil v Londýně na dohodnutou schůzku na policejní stanici a tam byl (na švédskou žádost)[23] zatčen.[24]. Poté požádal o propuštění na kauci. Žádost byla nakonec schválena, přestože se proti ní původně švédská strana ohradila, a byl 16. prosince propuštěn a mohl se omezeně pohybovat na svobodě (měl ovšem např. omezen pohyb v noci, musel se hlásit denně na policii apod.)[25] 19. června 2012 však tyto podmínky porušil, začal se skrývat na ekvádorské ambasádě, kde okamžitě požádal o azyl.[26] Dne 16. 8. 2012 mu prezident Ekvádoru udělil azyl s tím, že je obětí perzekuce.[27] Podle některých jde ze strany prezidenta Rafaela Correy o teatrální gesto, které mu má jen zvýšit šance v nadcházejících volbách.[28]

Někteří američtí politici otevřeně vyzývají k dopadení, souzení nebo dokonce popravě Juliana Assangeho. Poradce kanadského premiéra, Tom Flanagan, chce, aby na něj byl spáchán letecký atentát, s tím, že „si zaslouží smrt“.[29] Neúspěšná viceprezidenstká kandidátka Sarah Palinová volá po tom, že „by měl být stíhán jako teroristé (vůdci Tálibánu nebo Al-Káidy)“[30] a domnívá se, že je protiamericky zaměřený.[31] Její stranický kolega a prezidentský kandidát z minulých voleb, Mike Huckabee, se též vyslovil pro smrt Assangeho a „toho zodpovědného za únik diplomatických depeší“ – tento skutek označil za velezradu a řekl, že „cokoli méně než poprava by bylo příliš vlídným trestem“.[32]

V únoru 2016 se komise Rady OSN pro lidská práva usnesla, že je Assange ve Velké Británii svévolně zadržován v rozporu s mezinárodním právem.[33]

Ostatní

Assange tvrdí, že Facebook a Google mají tajné projekty pro americký dohled.[34]

Film

V roce 2012 byl natočen film Underground, který popisuje rok jeho života na přelomu 80. a 90. let.[35]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Julian Assange's mother recalls Magnetic [online]. Australia: Magnetic Times, 7 August 2010 [cit. 2010-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-11-2010. 
  2. ↑ Daniel Assange: I never thought WikiLeaks would succeed, Nick Johns-Wickberg, 17. září 2010, Crikey
  3. ↑ HARRELL, Eben. Interview: WikiLeaks' Assange Defends Site's Mission. TIME. 27 July 2010. Dostupné online [cit. 1 December 2010]. 
  4. ↑ Jeho jméno teď zná celý svět. Julian Assange se skrýval i před otcem
  5. ↑ Posel špatných a tajných zpráv Julian Assange prchá do Švédska
  6. ↑ Profile: Julian Assange, the man behind Wikileaks. The Sunday Times. UK: 11 April 2010. Dostupné online [cit. 29 June 2010]. 
  7. ↑ DREYFUS, Suelette. The Idiot Savants' Guide to Rubberhose [online]. [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ KHATCHADOURIAN, Raffi. No Secrets: Julian Assange's Mission for Total Transparency. The New Yorker. 7 June 2010. Dostupné online [cit. 16 June 2010]. 
  9. ↑ Velký den pro občanskou novinářskou práci
  10. ↑ YATES, Daniel. Leaked Afghan files 'put civilians at risk'. Channel 4 News. 30 July 2010. Dostupné online [cit. 1 August 2010]. 
  11. ↑ {title}. cryptome.org [online]. [cit. 05-08-2010]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 05-08-2010. 
  12. ↑ Julian Assange and the Computer Conspiracy; “To destroy this invisible government”
  13. ↑ http://www.interpol.int/public/data/wanted/notices/data/2010/86/2010_52486.asp
  14. ↑ John F. Burns and Alan Cowell. WikiLeaks Chief Is Put on Interpol List. nytimes.com. The New York Times, 1 December 2010. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c Anatomy of a Smear: WikiLeaks' Assange Wanted for "Sex by Surprise," Not Rape
  16. ↑ CODY, Edward. WikiLeaks stalled by Swedish inquiry into allegations of rape by founder Assange. Washington Post. 9 September 2010. Dostupné online [cit. 9 September 2010]. 
  17. ↑ Swedish inquiry reopen investigations into allegations of sexual misconduct by founder Assange on third level of appeal. Anklagermyndigheten. 10 September 2010. Dostupné online [cit. 10 September 2010]. 
  18. ↑ http://www.crikey.com.au/2010/12/02/when-it-comes-to-assange-r-pe-case-the-swedes-are-making-it-up-as-they-go-along/
  19. ↑ [1]
  20. ↑ DAVIES, Caroline. WikiLeaks founder Julian Assange denies rape allegations. The Guardian. 22 August 2010. Dostupné online. 
  21. ↑ Facebook: Free Julian Assange
  22. ↑ US Embassy Cables: Scotland Yard 'have paperwork needed to arrest Julian Assange'
  23. ↑ Britové zatkli zakladatele WikiLeaks. Na policii přišel sám
  24. ↑ http://www.guardian.co.uk/news/blog/2010/dec/07/wikileaks-us-embassy-cables-live-updates
  25. ↑ UK court upholds bail for WikiLeaks' Assange [online]. 2010-12-16 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ ČT24. Assange se brzy dočká politického azylu, tvrdí ekvádorský tisk [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=754639
  28. ↑ http://www.economist.com/node/21560881?zid=309&ah=80dcf288b8561b012f603b9fd9577f0e
  29. ↑ Poradce Tom Flanagan: Zabijte Assangea !
  30. ↑ Palinová chce stíhat špičky WikiLeaks stejně jako vůdce al-Káidy
  31. ↑ Hunt WikiLeaks chief down like Osama bin Laden: Sarah Palin demands Assange is treated like Al Qaeda terrorist [online]. 2010-12-1 [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (angličtina) 
  32. ↑ Mike Huckabee calls for execution of Julian Assange. www.thestatecolumn.com [online]. [cit. 04-12-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-12-2010. 
  33. ↑ Assange by měl být svobodný, postavila se OSN na stranu zakladatele WikiLeaks [online]. Aktuálně.cz, 2016-02-05 [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. 
  34. ↑ http://www.theregister.co.uk/2012/12/04/assange_says_google_facebook_pass_data_to_us_intelligence/ - Assange: Google, Facebook run 'side projects' for US spooks
  35. ↑ http://www.csfd.cz/film/324394-underground/

Související odkazy

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Julian_Assange&oldid=16531331“